Památník hudebního skladatele Jaroslava Ježka, tzv. Modrý pokoj, najdeme na pražském Starém městě, v Kaprově ulici. Jedná se o stálou expozici Národního muzea.   Popis expozice Expozice připomínající život a dílo Jaroslava Ježka - významného představitele české populární hudby a spolutvůrce slávy Osvobozeného divadla - je umístěna v bytě Ježkových rodičů a vybavena původním zařízením včetně řady zajímavých osobních předmětů. Modrý pokoj z počátku 30. let 20. století, zařízený ve stylu funkcionalismu, na přání skladatele navrhl jeho přítel, architekt František Zelenka, který byl též autorem scénických návrhů pro Osvobozené divadlo. Ježkův odkaz zůstal zachován díky péči skladatelovy matky Františky Ježkové a sestry Jarmily Strnadové. K vidění je zde mimo jiné také originální Ježkův klavír, knihovna a diskotéka.   Na co se můžete těšit „Modrý pokoj“ v Ježkově bytě v Kaprově ulici v Praze Autentický interiér s Ježkovou knihovnou, klavírem, nototisky jeho děl, předměty z pozůstalosti; prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil Expozici odborně spravuje Hudebněhistorické oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby.  

Historie hradu Stavebníkem hradu byl nejspíše v letech 1427-1430 Zikmund z Vartemberka. V roce 1451 koupil Kamenici Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1515 Selhausenové, od nichž v roce 1535 opět přešel do držení Vartmeberků. Ti si v roce 1541-1543 postavili ve městě renesanční zámek a hrad byl zřejmě ponechán svému osudu. V roce 1639 byl dobyt a vypálen Švédy. V roce 1880 se rozhodl místní okrašlovací spolek vestavět do hradní zříceniny dřevěnou budovu s občerstvením a 16 m vysokou krytou rozhlednu. V roce 1910 tu navíc zřídili stylový rytířský sál vyzdobený historickými relikviemi a erby. Po druhé světové válce byl objekt opět opuštěn a chátral. V roce 1995 vznikla nadace na záchranu hradu. Bylo zpevněno zdivo a v roce 1998 tu tesařská firma přistavěla 20 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla zpřístupněna 13. 6. 1998. Hrad dnes Do dnešní doby se zhradu zachoval nejvíce bývalý hradní palác obdélníkového půdorysu do výšky druhého patra. Na východním okraji se zachovaly zbytky hradeb, které obepínají palác také zčásti z jižní strany. Z ostatních částí hradu se nedochovalo nic, včetně obou bran. Dle většiny infomací je přístup celoročně volný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete Zlatý vrch, na který můžete vystoupit. Unikátní geologický útvar představuje Panská skála u Kamnického Šenova. V Novém Boru najdete Sklářské muzeum. Ubytování najdete v České Kamenici.

Málokterá z novodobých staveb v Praze vzbudila tolik emocí a rozporuplných reakcí jako rohová budova Jiráskova náměstí, metaforicky nazývaná Tančící dům. V místech, kde v letech 1992 - 1996 vyrostla budova Tančícího domu, stával dům, který byl zničen při mylném americkém leteckém náletu na Prahu 14. února 1945. O 50 let později byl položen základní kámen ke stavbě, která dostala jedno z oceněních v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time a v českém časopisu Architekt se dostala mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor, nizozemská pojišťovna Nationale Niederlanden (dnes ING). V jádru administrativní budova má sedm nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova nám. byla od roku 1945 proluka. Dům, který tu stál zničily bomby amerických letadel při stejném náletu jako na Emauzy. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let za bývalého režimu dohadovalo co zde bude. Byla vydávána souhlasná i nesouhlasná stanoviska, vše ale jen na papíře. Jen tak namátkou co zde mělo být: budova Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků Praha, budova Svazu českých novinářů, objekt České obchodní komory, obchodní zastupitelství Maďarské lidové republiky, Rakouské kulturní, společenské a reprezentační centrum. Za všechny ty roky by popsané papíry všech zúčastněných stran v této záležitosti zaplnily menší nákladní auto. Tanec okolo zástavby proluky byl jakousi předzvěstí příštích událostí i názvu objektu který tu dnes stojí. V roce 1989 se začal zástavbou na nároží zabývat Chorvat Vlado Milunič, který bydlel v sousedním domě bratrů Havlových a pro Ivana a Václava Havlovy upravoval už v roce 1986 patro. V roce 1992 pozemek koupila ninozemská pojiš´tovna Nationale Niederlanden. Od samého počátku měl nový dům své odpůrce i zastánce. Odpůrců bylo víc. Stavba příliš dráždila svým netradičním pojetím. Dům nazývaný Pražany Tančící získal své jméno díky svým věžím. Ty byly pojmenovány Ginger a Fred po legendárním tanečním páru. Tanečníka představuje věž kamenná či spíše betonová, ladně prohnutou tanečnici, věž skleněná. S trochou nadsázky se dá říci, že návštěvník budovy může při vstupu tanečnici Ginger nahlídnout pod sukni. Na vrcholu věže symbolizujícího tenečníka je kupole s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky o rozměrech 10 x 10 mm, zahalená do pomyslných vlasů. Představuje hlavu medúzy. Konstrukce byla dopravena na vrchol pomocí helikoptéry. Složitá akce byla komplikovaná, bohužel dnes z klasických důvodů. V nestřežené chvíli se podařilo dvěma neznámým mladíkům odcizit ze služebního vozu pracovníků MONTAIR mobilní telefon Eurotel, takže po určitou chvíli bylo spojení s pilotem přerušeno. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.

Petřínské sady patří mezi nejrozsáhlejší zelené plochy Prahy a tvoří je zahrady Lobkovická, Seminářská, Nebozízek a Květnice, Růžový sad a park u Petřínské rozhledny. Samostatný celek tvoří Kinského sady v jižní části svahu.Svahy Petřína byly původně zalesněné. První zmínky o této lokalitě pochází již z roku 1108. Z doby, kdy zde bylo popraviště, na němž byli stínáni i poslední příslušníci rodu Vršovců.Petřínské sady patří mezi místa vyhledávaná nejen Pražany, ale i zahraničními turisty.