Dvě zachované věže hradu Freudensteinu (jinak též Šlikova hrádku) může návštěvník obdivovat na okraji města Jáchymov. Z centra města vede ke zřícenině, jejíž areál je volně přístupný, turistické značení. Hrad byl vystavěn na ochranu okolních Jáchymovských dolů v letech 1516-1517, jedná se tedy o jeden z nejmladších hradů v našich zemích. Zadavatelem stavby byl člen ostrovské větve rodu Šliků Štěpán, jenž se zasloužil o slávu a rozvoj zdejších stříbrných dolů. Stavitelem byl Jan Münnich. Brzy po založení (roku 1525) musel hrad čelit útokům rozbořených horníků, bohužel neodolal a byl jimi poničen. Zanedlouho byl opraven a sloužil jako sídlo královských horních hejtmanů. V roce 1548 se stal Jáchymov i hrad majetkem krále. Stejně jako končila sláva Jáchymovských dolů, končil i aktivní život hradu. Počal pustnout a konečnou ránu mu zasadilo švédské vojsko za třicetileté války. Nadále byly udržovány pouze dvě věže, menší sloužila jako skladiště střelného prachu, větší jako městská hláska. Větší věž byla roku 1861 romanticky upravena. Hrad, který se stavebně již blížil zámku, byl pravidelného obdélného půdorysu. Předpokládá se, že ve všech čtyřech rozích stály věže, z nichž dvě se zachovaly dodnes. Zástavba nádvoří je nám dnes téměř neznámá. Předpokládá se, že při větší zachované severní věži stával malý objekt a další pravděpodobně stál v jihovýchodním rohu. Další zástavba, dnes již též zaniklá, byla dílem mladší doby. Kromě dvou zachovaných věží zde z původního hradu zbyla již jen část hradby při větší z věží. Hradním areálem dnes prochází silnice a nedávno zde byla vystavěna novostavba. M.K.

Kočárovna, expozice kočárů, je umístěna v areálu Ctěnického zámku. Je přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou zhlédnout řadu unikátních koňských povozů. K vidění je samozřejmě zámek i přilehlá zámecká zahrada.

Velký okolo 12 m vysoký, z části utajený skalní útvar s názvem Buchlov kámen nebo také Velký Buchlovský kámen se nachází asi 3 km severně od hradu Buchlov, vede sem turisticky značená cesta. O tomto kameni je první písemná zmínka již z roku 1555. Poskytuje lehčí horolezecký terén, je zde uváděno 6 výstupů. V době kdy nebyl okolní terén zalesněný musel působit dominantním dojemem. Stejně tak okolí vyhledávali již naši pravěcí předci, kteří zde zanechali po sobě stopy. Ke vzniku kamene se váže legenda. V nedaleké Stupavě žil mlynář o jehož dceru se ucházel čert. Mlynář mu samozřejmě nechtěl dát svoji dceru a chtěl se čerta zbavit. Dal mu proto úkol aby do prvního ranního zakokrhání přinesl balvan velký jako jeho mlýn. Než se dal čert do práce, chtěl si to pojistit a tak zardousil všechny kohouty v okolí až na jednoho, kterého ukryla mlynářka, když viděla co čert dělá. Když pak viděla s ranním rozbřeskem jak se čert s velkým balvanem blíží, vypustila kohouta, jenž zakokrhal. Čert kámen upustil a ten dopadl na zdejší místo. Jde sice o legendu, ale pravda je že kámen vypadá jako by ho zde opravdu upustil nějaký pekelník. Kousek od Velkého Buchlovského kamene se nachází menší skalní útvar, jenž dostal příznačné jméno Malý Buchlovský kámen.

Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu.  Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600.  V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb.   L.