Židovský hřbitov v Luži se rozkládá kilometr na severovýchod města. Na tomto místě bylo původně popravčí místo. To že židovské hřbitovy stojí často na nedůstojných místech je důsledkem toho, že vrchnost, většinou nechtěné židovské komunitě, prodávala pozemky co nejhorší. Hřbitov byl založen v první polovině 17. století, ze té doby také pocházejí nejstarší náhrobky, v členitém terénu a byl několikrát rozšiřován až do nynější rozlohy 3,5 tis. m2. Rekonstruovaný hřbitov sloužil jako pietní místo až do 2. světové války. Nachází se na něm asi 500 náhrobků, z nichž nejcennější jsou barokní a klasicistní. Jsou charakteristické množstvím stél a bohatou symbolikou. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, hebrejsko-české, hebrejsko-německé a česko-německé. Z márnice zbyly už jen ruiny.

Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.

Kostel sv. Rocha ve strahovském areálu nechal jako projev díku za ukončení morové epidemie postavit v letech 1602 – 1612 císař Rudolf II. Kostel má půdorys ve tvaru kříže. Obsahuje prvky gotiky a renesance. V roce 1874 byl zrušen a znovu obnoven byl v roce 1882.

Kamenná pamětní deska připomíná boj českých vlastenců proti německým okupantům v květnu roku 1945.