Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.

Muzeum Šlapanice Sídlí ve starobylé budově někdejší šlapanické scholasterie. Během roku se v muzeu konají rozličné tematické i výtvarné výstavy - vždyť Šlapanice, jsou mimo jiné rodiště známého a také za hranicemi České republiky uznávaného malíře Aloise Kalvody. Šlapanice a jejich okolí jsou spojovány se známou bitvou "tří císařů", jež se odehrála v jejich blízkosti 2.prosince 1805. Budova scholasterie, v níž dnes sídlí muzeum, sloužila před bitvou jako štáb francouzského maršála Soulta, velitele IV. francouzského armádního sboru, který provedl rozhodující úder proti spojeneckému postavení. Po bitvě pak byla scholasterie využita jako lazaret pro francouzské raněné. Návštěvníci zde mohou spatřit i pamětní desku - mapu bitevních pozic - z Napoleonova velitelského stanoviště na nedalekém vrchu Žuráni. Ve vestibulu muzea je nově umístěn restaurovaný koněspřežný kočár vyrobený mezi lety 1890 - 1899 rakouskou firmou BRUNN-H-FISCHER. Jeho nákladné restaurování bylo s významným přispěním Jihomoravského kraje dokončeno na sklonku roku 2006. Mohyla míru Byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout novou netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Předklášteří PODHORÁCKÉ MUZEUM V době vrcholného středověku se ocitne návštěvník tohoto muzea, které sídlí v areálu cisterciáckého kláštera Porta coeli v podhůří Českomoravské vrchoviny. Šperkem, který korunuje vynikající dílo středověké sakrální architektury, je portál klášterního kostela. Zpřístupněnými prostorami jsou kostel, křížová chodba s rajskou zahradou a kapitulní síň. Prostory muzea zapůsobí na vnímavého návštěvníka kouzlem tradičního klasického muzejního prostředí, v jehož expozicích je dodnes patrné nadšení jeho zakladatelů a kde nelze přehlédnout patinu opravdovosti úsilí o zpřístupnění dědictví minulosti. Shlédnout tu lze mnohé sbírkové předměty, sloužící kdysi rozmanitým účelům. Dnes jsou obohacením poznání života v minulosti a potěchou smyslů člověka přítomnosti. Na podzim roku 1998 byla stávající paleontologická a mineralogická expozice doplněna o regionální část s názvem MINERÁLY NA TIŠNOVSKU, v roce 1999 byla otevřena stálá expozice MĚŠŤANSKÝ OBYTNÝ INTERIÉR Z PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ (do 31. března 2009 mimo provoz). V září 2004 byla otevřena dosud poslední stálá expozice pod názvem DĚJINY A SOUČASNOST KLÁŠTERA PORTA COELI. Kolekci muzejních expozic doplňuje lapidárium kamenných fragmentů umístěné v jednom křídle klášterní křížové chodby. Ivančice MUZEUM V IVANČICÍCH Je jedním z nejstarších moravských muzeí - bylo otevřeno v roce 1894. Muzeum vyniká bohatostí a rozmanitostí sbírek. Výstavy se konají v galerii Památníku Alfonse Muchy, Palackého nám. 9. Rajhrad PAMÁTNÍK PÍSEMNICTVÍ NA MORAVĚ Otevřen pro veřejnost v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě 1. července 2005. Návštěvníkům Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. (Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.) Odborné badatelské veřejnosti je od poloviny roku 2006 zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě. Otevírací dobu, Vsupné, aktuality a kalendář akcí nalazente zde!  

Bzenecký židovský hřbitov je dnes jediným dobře viditelným dokladem již středověkého osídlení Židů ve městě. Nachází se při komunálním hřbitově (oficiální vchod je z ulice Karla Čapka). Hřbitov je patrně středověkého původu, ale jeho přesné založení není známo. Je udržovaný a z větší části ohrazený zdí. Na ploše zhruba 6.214 m2 se nachází okolo tisícovky náhrobků převážné barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z konce 17. století. Při vstupu se nachází eklektická obřadní síň z konce 19. století. Hřbitov je přístupný na požádání (info u vstupu) a nebo přes komunální hřbitov v běžné otevírací době.

Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na kopci stejného jména (877 m.n.m.) zhruba 8 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Historie hradu Hrad byl postaven k ochraně jedné z větví tzv. Řezenské obchodní stezky. Název je odvozen z německého jména Hirchstein což znamená Jelení kámen. První písemné zmínky pochází z období vlády Přemysla Otakara II. V roce 1266 nechal Přemysl přebudovat již existující hrad a získal tak pevný opěrný bod v pohraničí. Prvním feudálem, který se psal z Hirštejna, byl rytíř Protivec. Hrad vystřídal několik majitelů. V roce 1421 byl dobyt domažlickými husity, kteří zde upálili 17 osob. Opravený hrad je od roku 1437 nazýván Starým Herštejnem. V roce 1484 zažil překvapivý útok ozbrojenců falckého kurfiřta Filipa. V krvavé řeži byly vražděny ženy i děti. Zavražděni byly i majitelé hradu spolu se svými manželkami i potomky. Přežil pouze čtyřletý Petr, syn Hanse Elsenberka. Na počátku 16. století se hrad stává útulkem pro loupeživou chasu, kterou vede sám majitel hradu Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. V roce 1510 vytáhl proti hradu Zdeněk Lev z Rožmitálu. Hrad dobyl, vypálil a pobořil. Poté již nebyl plně obnoven. V 17. století se okolí hradu stalo vyhledáváným místem hledačů drahokamů. Patrně zde nacházeli vzácné akvamaríny a chrysoberyly, které se ještě dnes v okolí Poběžovic vyskytují. V polovině 19. století zamýšlel hrabě Ferdinand Trauttmannsdorf opravit hradní věž a využít ji pro vyhlídku, to se však neuskutečnilo. Podoba hradu Hrad se skládal ze dvou válcových věží spojených hradbou. Střední prostor vyplňoval dlouhý, ale úzký palác. Ten byl rozdělen na dvě části, z nichž severní byla podsklepena. Od obou věží byl palác oddělen uzavřenými dvorky jimiž procházely průchody opatřené padacími můstky. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovaly zbytky obou válcových věží a drobné zbytky hradební zdi. Z palácové stavby se nedochovalo téměř nic. Ze skálnaté části, kde se nacházel palác a západní věž, je částečná vyhlídka hlavně jihozápadním a severním směrem. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina zámku Dianin dvůr. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.