Betlémská kaple byla postavena v letech 1391 – 1394 díky okruhu posluchačů Milíče z Kroměříže. Významný podíl na jejím založení měli také královský dvořan Hanuš z Mühleimu a staroměstský konšel Kříž, který pro stavbu věnoval svou zahradu se sladovnou, která byla přestavěna na dům pro kazatele. Pro stavbu kaple byla využita i část veřejného prostranství se studnou, která se dochovala v kapli a část hřbitovního pozemku, který náležel k bývalému farnímu kostelu sv. Filipa a Jakuba. Pozůstatky kostela z 12. století byly objeveny při archeologickém průzkumu. Pozůstatky hřbitova připomínají do dnes patníky na chodníku před kaplí. Místo, na kterém kaple stojí, se nazývalo Skalsko. Betlémská kaple je nejvíce spojena s působením mistra Jana Husa, který byl za svá učení v roce 1415 upálen v Kostnici. Ten zde kázal v letech 1402 – 1413. Díky jeho kázání, kde kritizoval nespravedlivé poměry, se kaple stala centrem reformního hnutí. Po Husovi, v letech 1414 – 1429 v kapli kázal jeho přítel M. Jakoubek ze Stříbra. V roce 1421 se na kázáních podílel i německý reformátor Tomáš Münzer. V letech 1609 – 1620 patřila kaple jednotě bratrské. V roce 1661 ji zakoupili jezuité a upravili ji na katolický kostelík. Po zrušení jezuitského řádu byla kaple uzavřena a v roce 1786 zbořena. Zrušen byl i přilehlý hřbitov. Z kaple se zachovala pouze sakristie v severovýchodní části a byt správce, kde bydlel i Jan Hus. V letech 1802 – 1804 byla bývalá sakristie připojena k obytným domům. K obnově Betlémské kaple do dnešní podoby došlo až v roce 1950 a to díky iniciativě tehdejšího ministra Gottwaldovy vlády Zdeňka Nejedlého. Podařilo se obnovit a zachovat jeden z významných monumentů českých dějin.  Základní kámen byl položen za účasti pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Ten také ke dni 27.7.1391 vydal zakládací listinu. Kaple měla sloužit výhradně kázáním v českém jazyce a v dobách své největší slávy pojala až 3.000 věřících. Prvním kazatelem se stal Jan Protiva z Nové Vsi. Nejslavnějším kazatelem v historii kaple byl mistr Jan Hus tady kázal i sedmkrát denně, což byl slušný řečnický výkon. Jak vidno při Betlémské kapli, v prostoru dnešního náměstí býval i malý, plnou zdí ohrazený hřbitov s vjezdem. V jeho jihozápadním rohu byla jednopatrová zvonice, zcela jistě se zvonem umíráčkem. Hřbitov byl zrušen v roce 1786 a dnes jeho někdejší půdorys zhruba naznačují sloupky a zádlažba před obnovenou kaplí. Po smrti Jana Husa a následné husitské válce se kaple již ke své někdejší slávě nepozvedla. Koncem 18. století dokonce hrozilo její zřícení, a tak musela být stržena. Naštěstí značná část původního zdiva zůstala zachována v hmotě domu čp. 255, který byl vystavěn na jejím místě. Betlémská kaple byla s použitím původního zdiva a podle starých plánů a dobových ilustrací obnovena až v 50. letech 20. století, včetně domu kazatelů a se světnicí, kde pobýval Mistr Jan Hus.

Skalní útvar Sněžné věžičky se nachází v Jizerských horách na druhém menší vrcholu Černé hory.Jde o početnou skupinu skalních objektů různého typu: skalních hradeb, mrazových srubů, izolovaných skal (torů) a skalních věží. Vlastní skupinu Sněžných věžiček tvoří tři skály. Jedna z nich je opatřena žebříkem na malou vyhlídkovou plošinu z níž je pěkný výhled na nejhezčí věž skupiny, štíhlou a sklaním hřibem zakončenou Sněžnou hlavičku. Zhruba 50 m severozápadním směrem od vyhlídkové skály se nachází třetí skála této skupiny. Je částečně pokryta stromy nízkého vzrůstu.

V centru obce Údlice se nachází kostel Povýšení sv. Kříže, vystavěný původně jako románský. Pozdně goticky upraven v roce 1579.

Trochu tajemným a nevšedním dojmem na nás zapůsobí areál bývalého kláštera klarisek z doby kolem roku 1280 s nikdy nedokončeným konventním kostelem. Psychotronici tvrdí že v presbytáři je silná pozitivní zóna, příznivě působící na naše zdraví – jisté je, že pocit při procházce mezi vysokými zdmi pod širou oblohou je opravdu neobvyklý. Dějiny obce poprvé zmiňované v roce 1115 jako knížecí majetek, byly spojeny s klášterem. V letech 1382-1410 probíhala stavba svatyně zřejmě za účasti stavební huti Petra Perléře. Dílo však nebylo nikdy dokončeno. Klášter byl rozbořen za husitských válek, v 16. století se ale dočkal obnovy. Kostel ale už zůstal beze změny – z původně plánovaného trojlodí se dochovaly fragmenty s bohatě členěným portálem a presbytář. Na stěnách je plastická výzdoba a zachovala se i vysoká profilovaná okna. Původní klášterní konvent byl přestavěn na trojkřídlý zámek. V roce 1744 byl areál doplněn hranolovou zvonicí.