Jedna ze studen vykopaných na Vyšehradě se nachází u bývalé Mýtnice.

Židovský hřbitov se nachází přibližně východním směrem asi 1,5 km od centra obce Radnice na okraji lesa. Vede kolem něj turisticky značená cesta z Radnice na Plískov. Založen byl údajně v 16. století, v roce 1839 byla jeho rozloha 2.093 m2. V první polovině 19. století byl rozšířen a upraven. Stará ohradní zeď z lomového kamene byla navýšena o cihlovou nástavbu, postavena nová zeď se dvěma bránami a v severozápadní části hřbitovní domek. Pohřbívalo se zde až do nacistické okupace. Na dnešní ploše 3.872 m2 je dochováno asi 100 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší náhrobek je datován do roku 1734. Hřbitov svojí velkou plochou a malým počtem dochovaných náhrobků působí prázdným dojmem, část náhrobků je povalena. Hřbitovní domek se nedochoval a i ohradní zeď není v úplně dobrém stavu, místy je rozvalená. Volně přístupný. (2010)

Olověný vrch (802 m), německy Bleiberg stojící na území krušnohorské osady Bublava se pyšní vyhlídkovou věží s turistickou chatou. Nejmladší rozhledna Krušných hor Před druhou světovou válkou tu žilo několik tisíc obyvatel, z nichž mnoho bylo členy místního spolku přátel přírody. Vzrůstající zájem o lyžování je přivedl na myšlenku postavit na olověném vrchu chatu. Projekt vypracoval karlovarský architekt Ernstberger. Stavitel Rolz z Rotavy stavbu v roce 1933 zahájil, ale právě probíhající hospodářská krize celý projekt značně zjednodušila. Dílo, na jehož dokončení se podíleli i členové spolku, bylo dokončeno a veřejnosti otevřeno dne 3. prosince roku 1933. Nová chata s rozhlednou skutečně napomohla tomu, že se Olověný vrch stal oblíbeným místem pro zimní sporty, ovšem turisté, i díky rozhledně, rádi navštěvují jeho vrchol i v létě. Během 2. sv. války složila jako dětský domov pro bezdomovce, do roku 1961 jako vojenská radistická hláska, od roku 1961 byla ve správě RAJ Sokolov jako restaurace. Samotná rozhledna je 16 metrů vysoká a vede na ni celkem 74 schodů. Konstrukce je dřevěná, stejně tak i vnější obložení. Otevřena je denně v době provozu restaurace, tj. 11 – 20 hod.   Výhled je výrazně omezen stromy Popis cesty Autem - Na vrchol se dá dojet autem. Cesta na vrchol vede z obce Bublava. Pokud budeme z obce vyjíždět směrem na Stříbrnou, na konci Bublavy zabočíme vpravo na asfaltovou cestu, která nás povede nejprve po louce a potom lesem až na Olověný vrch.  Vlakem - Nejbližší železniční stanice se nachází v Kraslicích (žel. trať č. 145 Sokolov - Kraslice). Od nádraží půjdeme do středu Kraslic ulicemi a odtud vede modrá TZ až na vrchol Olověného vrchu. Cesta je dlouhá asi 5 km.

Obec Vlčnov je právem nazýván perlou Slovácka. Právě zde můžeme zažít ten pravý, nepředstíraný folklor. Barvité kroje, chutné víno, cimbálovku, lidovou architekturu a pohostinnost lidí. Zlatým hřebem je proslulá jízda králů se svou 200letou tradicí. Právě jeden z vlčnovských domů, konkrétně ten s číslem popisným 57, bude předmětem našeho zájmu. Stálou expozici rolnické domácnosti zde zřídilo muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Poté co dům muzeum v roce 1972 muzeum získalo, prošel rekonstrukcí a pro veřejnost byl zpřístupněn v roce 1986. Expozice dostala název Rolnický dům a hospodářství. V současné době se jedná o poslední typické stavení s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jak bylo užíváno na Moravském Slovácku ještě na přelomu 19. a 20. století. Tento poslední cenný doklad slováckého stavení v původním prostředí přibližuje návštěvníkům nejen dnes již zaniklý způsob života vesnického obyvatelstva na Moravském Slovácku, ale také sváteční a běžné činnosti spjaté s hospodářským provozem zemědělské usedlosti. Expozice nabízí k vidění úplný inventář vlčnovské jizby (hlavní místnost) včetně lidových oděvů a jejich součástek, síně (vstupní část objektu), komory a černé kuchyně. V přilehlých hospodářských objektech (chlévy, kůlna, stodola) které tvoří součást stavení, jsou instalovány ukázky drobného hospodářského nářadí, zemědělských strojů, kovářských výrobků a nářadí, postroje a předměty související s chovem dobytka a orbou, v nádvorním přístřešku pak nevelká expozice vztahující se ke včelařství. Vystavované předměty jsou z velké části etnografickými sbírkami muzea, z menší části pocházejí z darů obyvatel obce Vlčnov, nepatrnou část tvoří i předměty z pozůstalosti rodiny Ryšavých, původních majitelů stavení. Autorem celého projektu expozice je etnograf PhDr. Pavel Popelka, CSc., z jehož iniciativy byla rovněž v roce 1993 nově provedena částečná rekonstrukce celého stavení a v roce 2004 bylo podle dobových fotografií dobudováno podvrátí a uskutečněna výměna doškové střešní krytiny včetně rekonstrukce krovů. Komentovaná prohlídka lidové architektury u příležitosti tradiční Jízdy králů ve Vlčnově – každoročně 27. května. Rolnický dům spravuje muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.