Historie hradu Tento hrad byl založen císařem Karlem IV. a je písemně doložen roku 1361 v listině, kterou panovník osvobozuje obyvatele Starého Plzence od roboty na stavbě hradu za poplatek 28 kop grošů. Tento pevný a strategický bod se měl stát správním a obranným střediskem královské moci v okolí. Za hustiských válek byl husity obléhán, ale pro své dobré opevnění nebyl dobyt. Ve druhé polovině 15. století přešel postupně jako zástava do majetku různých šlechtických rodů, z nichž ti nejvýznamnější byli Šternberkové. Na počátku 16. století sloužil hrad již jen jako lovecký hrádek. Později vyhořel a na příkaz krále byl opuštěn. V roce 1561 ho získali Kokořovci z Kokořova, kteří vlastnili štáhlavské panství a hrad jim patřil celých 150 let. Pod vlivem romantismu v první polovině 19. století začíná být o hradní zříceninu opět zájem. Tehdejší majitel Kristián z Valdštejna dal Radyni zčásti upravit a zpřístupnit veřejnosti. V roce 1920 zakoupilo hradní zříceninu město Starý Plzenec a nákladem spolku pro zachování hradu Radyně a Hůrky byl odborně opraven a dále zpřístupněn veřejnosti. Dispozice hradu Hrad byl postaven na strmém buližníkovém vrchu. Původní příchod do hradu byl od jihozápadu přes příkop do hranolové brány, která byla součástí prvního hradebního pásu. Za ním byl další suchý příkop s kamennou ohradní zdí, přes který vedl padací most do druhé brány. Uprostřed nádvoří pak stál obdélný palác 11,5 m široký a 26,5 m dlouhý. Na užších stranách byl sevřen věžemi. Západní má tvar hranolový a východní půlválcový. Do paláce se vcházelo od severu po padacím mostě. Tento vstup se však do dnešní doby nedochoval. Přízemí paláce bylo rozděleno na dvě prostory, odtud se vcházelo po dřevených schodech do velkého sálu v prvním patře. Na sál navazovala komnata vybavená krbem a prevétem. Hlavní obytné prostory byly plochostropé. V prvním a druhém patře nalézáme pozůstatky roubených komor. Východní půlválcová věž neměla dělený vnitřní prostor a její účel byl plně obranný a sloužila i jako hladomorna pro těžké provinilce. Západní věž byla pětiposchoďová. Na malém dvorku před západní věží byla vyhloubena cisterna hluboká dnes 11,6 m, do které se sváděla dešťová voda ze střech. Odtud se nabírala vědry na rumpálu a vylévala do pískovcové nálevky v přízemí západní věže. Ve válečném období to byl jediný zdroj vody, jinak se voda nosila z malých studánek na úbočí kopce. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovalo významné torzo obou věží jejichž průměrná tloušťka zdiva je 2,45 m a obvodové zdivo paláce o průměrné tloušťce zdiva 2,3 m. Na západní (obytnou) věž, jejíž výška je 22,13 m, se dá po 118 schodech vystoupat, a tak plní i funkci rozhledny. V okolí paláce se ještě místy dochovaly zbytky obranných hradeb a skromné zbytky vstupních bran. Hrad Radyně je přístupný v sezoně. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete klasicistní zámek Kozel, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, barokní zámek Dolní Lukavice nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.

Divadlo a kino jsou umístěné v prostorách paláce Blaník na Václavském náměstí.

Pískovcová a slepencová Břestecká skála se nachází na západním úpatí vrchu Komínek (455 m.n.m.) asi 3 km severně od Buchlovic. Ke skále vede turisticky značená cesta. Byly zde nalezeny stopy neolitického a pozdějšího osídlení. Místo poskytuje výhled jižním směrem na Břestek a Buchlovice.

Zaniklý hrad stával na skalisku, které je dnes součástí přírodní rezervace Jezerka. Od zámku Jezeří k němu vede modrá turistická značka, přibližně 2,5 km dlouhá. Historie hradu Žeberk (německy Seeberg, v překladu Jezerní hora) byl založen záhy po polovině 13. století. Za jeho zakladatele je považován Albrecht ze Seeberku (Žeberku), kterého prameny zmiňují v roce 1277. Žeberk byl nejvýše položeným hradem v Krušných horách a to se mu stalo osudným. Kvůli nepohodlnému přístupu byl málo obýván a v podstatě velmi brzy po svém vzniku, v průběhu první poloviny 14. století, byl opuštěn. Jeho majitelé si na úpatí Krušných hor postavili pohodlnější sídlo Nový Žeberk. Starý Žeberk nadále sloužil jen jako hraniční pevnost a roku 1385, kdy byl v majetku pánů z Bergova, se již připomíná jako pustý. Podoba hradu Hrad Starý Žeberk zanikl velmi záhy po svém vzniku, a proto se z něj do dnešních dnů mnoho nedochovalo. To nám ztěžuje i představu o tom, jak vypadal v době svého života. Navíc většina hradních konstrukcí byla dřevěná. Centrální část hradního areálu zaujímá rozeklané skalisko, na němž podle nálezů stával blíže neurčitelný objekt. Je možné, že ke skalisku přiléhaly další objekty. Dodnes se z hradu dochovaly velmi sporé zbytky hradby a znatelný příkop. Hradní areál je volně přístupný, z centrálního skaliska je nádherný výhled na okolní lesy a bohužel i na nedalekou uhelnou pánev. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Strážiště u Chomutova, navštívit Oblastní muzeum v Chomutově nebo zoopark.  Ubytovat se můžete v Jirkově nebo v Chomutově.