Zalesněný vrch Bezvel (341 m.n.m.) se nachází asi 4 km jihovýchodně od Březovic, na vrch turistické značky nevedou.Na vrchu stojí vodárna a asi 30 m od ní jihozápadním směrem se nachází přírodní památka. Jde o stupňovitou věž tvořenou prokřemenělým pískovcem. Na vrcholku věže je pak skalní mísa a další menší útvary, ty však mohou spatřit jen horolezci. Dříve zde stávaly i další bloky, ale vzaly za své při budování vodárny. Dvě skalky nahoře měly jméno Panna a Baba, třetí pak Čertova stopa. K vrchu se pak váže legenda. Kdysi zde stával hrad a v něm sídlila zlá čarodějnice. Protože se sem lidé báli nikdo ani nevěděl, že zde čarodějnice vězní mladou dívku. Tu spatřil sluha vznešeného rytíře, který sem zabloudil. Ten se o tom svému rytíři zmínil a on se rozhodl, že dívku vysvobodí. Přišel sem přestrojen za čeledína a nechal se najmout jako ovčák. Čarodějnice ho pověřila pasením ovcí na Horce u Plužné, kde musel i přespávat a tak svoji vězeňkyni nemohl spatřit. Jednoho dne, když čarodějnice sbírala bylinky, přece jen se mu podařilo dostat se ke komůrce a nahlédnout do ní. Když spatřil mladou krásnou dívku byl ochoten pro její záchranu obětovat cokoliv. Přivolal Běsa, aby čarodejnici odnesl do pekla a za to byl ochoten obětovat svoji duši. Pekelník se hned zjevil a rytíř podepsal pergamen vlastní krví. Pak se odebral na Horku aby naposledy zahnal ovce a těšil se, že vše dobře dopadne. Chytrá čarodějnice, ale všechny přelstila. Běs si byl svoji převahou natolik jist, že usnul na velikém balvanu a čarodějnice vyřkla nad ním tak silnou kletbu, že Běs zesláb a byl zcela bezmocný. Dupl tak vztekle, že se jeho kopyto otisklo do skály a zmizel do pekla. Čarodějnice se však s tím nespokojila, v kámen proměnila dívku, rytíře i všechny ovce na nedaleké Horce. Kouzlo se nakonec obrátilo i proti ní a na vrchu Bezvel zkameněla i ona sama.

Nádraží Praha Řeporyje leží na železniční trati mezi Prahou Smíchovem a Berounem. Slouží pro osobní i nákladní dopravu.

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví Od roku 1999 buduje Hornické muzeum Příbram regionální „skanzen“ - Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci u Sedlčan na ploše 3 ha. Do přírodního areálu v údolí potoka jsou přenášeny hodnotné vesnické stavby, které by na svém původním místě zanikly. Jde o zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 2. poloviny 18. až počátku 20. století. To se týká i sbírkových předmětů zemědělského nářadí, řemeslného náčiní i vybavení interiérů domácností jednotlivých usedlostí.V současné době může návštěvník muzea ve Vysokém Chlumci zhlédnout celkem devět staveb, z nichž osm je zpřístupněno veřejnosti formou interiérové či specializované expozice nebo sezonní výstavy.

Jizerské hory jsou nejsevernější české pohoří, které leží mezi Lužickými horami a Krkonošemi, v Libereckém kraji. Jeho podstatná část se nachází v Polsku, kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku 1124 m. n.), což je nejvyšší hora české části hor. Řada dalších vrcholů přesahuje 800 m.n.m. (Jizera, Smědava, Bukovec, Špičák). Pohoří bylo kdysi proslulé bohatstvím smrkových i bukových lesů, mohutných žulových skal a zejména rašelinišť. Příroda Jizerských hor uchvacuje návštěvníky svým drsným severským rázem a množstvím překrásných míst s ojedinělými přírodními výtvory. Charakteristickým rysem jsou náhorní plošiny. Chloubou kraje je soustava kamenných a železných rozhleden s fantastickými výhledy do okolí. (Královka, Slovanka, Bramberk, Černá studnice, Petřín a také rozhledna na Smrku). Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Na východě je páteří řeka Jizera, na západě pohoří odvádí vodu Nisa. Je zde taky velké množství umělých vodních ploch – přehrad, které jsou převážně sypané. K největším patří Josefův Důl, Souš a Bedřichovská přehrada. Turisty je velmi vyhledávaná tzv. protržená přehrada ležící na říčce Bílá Desná, jejíž protržení v roce 1916 bylo velkou tragédií. Jizerské hory jsou dnes vyhledávány zejména milovníky aktivně strávené dovolené. Jsou ideální místo pro letní turistiku - a to jak pěší tak i cyklistickou - a zejména pro zimní sporty. Jizerské hory jsou doslova rájem pro běžecké lyžování. Desítky upravených tras, pro než se vžil název Jizerská magistrála jsou každoročně vyhledávány tisíci vyznavačů tohoto sportu. Velmi tradiční a populární je závod na běžkách – Jizerská padesátka. Řada míst, např. Tanvaldský Špičák, nabízí možnosti i vrcholového sjezdového lyžování. Současné hraniční přechody pro pěší přímo v horách umožňují rozšířit letní i zimní návštěvy hor i na polskou stranu. O turisty je při jejich putování po horách výborně postaráno. Občerstvit se mohou v rozličných hospůdkách, mezi nejvyhledávanější patří Smědava, Jizerka, Nová louka, Bedřichov, Královka a Hřebínek. Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Hejnice, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Jizerské hory jsou od r. 1967 chráněnou krajinnou oblastí.