Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13. století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV. Od gotiky po klasicismus Když Benešovci roku 1389 vymřeli majitelé panství se rychle střídali. Až v roce 1549 se na delší dobu stal pánem hradu Zdeněk Malovec. Jeho syn Jan v letech 1580-1583 přestavěl hrad na renesanční zámek s arkádovým nádvořím a se zahradou. Další stavební úpravy probíhaly i za dalších majitelů. Věž nad branou byla dostavěna v r. 1744 za Marie Terezie z Hartigu. Tehdy byl zámek upraven v barokním slohu. Dnešní klasicistní podobu zámek získal v letech 1806 – 1811, kdy jej pražský měšťan F. Rilke, dědeček básníka R. M. Rilkeho, nechal pozdně klasicistně přestavět. Od roku 1945 zde byla umístěna dětská ozdravovna. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004 kdy byl zámek otevřen veřejnosti. Podoba zámku Zámek v dnešní podobě je čtyřkřídlá stavba s pravidelnou dispozicí, jejíž tři patrová a jedno – jižní dvoupatrové křídlo uzavírají obdélníkové nádvoří. Na nádvoří se dochovaly přízemní renesanční arkády. V nároží nad vstupní bránou se tyčí třípatrová barokní věž před kterou býval padací most. Na klasicistním průčelí navazuje francouzská zahrada. Zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný anglický park. Na severní straně nad rybníkem, který zajišťoval zámku ochranu, se zachovala mohutná pozdně gotická bašta z původního hradu. Umělecké kovářství a hračky Díky spojení s uměleckoprůmyslovým muzeem je možné shlédnout expozici uměleckého kovářství a v každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek muzea a je zde stálá expozice Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou. Tipy na výlet V Kamenici dále najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. Navštívit můžete zámek Žirovnice, Městské muzeum Žirovnice nebo zámek Proseč - Obořiště.  Ubytovat se můžete přímo v Kamenici nad Lipou.

Židovské osídlení ve městě Hranice, v okrese Přerov se datuje do počátku 17. století. Bývalo v Janáčkově ulici. Tam byly postupně postaveny židovské domy, radnice a také synagoga. Původně bývala dřevěná. Současnou synagogu vystavěl roku 1864 architekt Franz Macher z Vídně, v maursko-byzantském slohu, tehdy velmi oblíbeném při stavbách synagog. Vzhledem ke stísněnému prostoru a okolní zástavbě v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války a od roku 1943 využívalo její prostory městské muzeum. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pronajímá městu Hranice a je v ní sídlo Výstavní síně Synagoga Městského muzea a galerie v Hranicích. Příležitostně se zde konají koncerty.

Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.

Klášter dominikánů u kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy najdeme ve městečku Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji, v okresu Česká Lípa. Ve své první podobě byl klášter založen kolem roku 1250 majitelem zdejšího panství Havlem Markvarticem, pánem na hradě Lemberku a jeho chotí, Zdislavou. Ta byla z Křižanova na Moravě a roku 1907 byla blahoslavena a v roce 1995 svatořečena. Manželé ve stejné době založili také dominikánský klášter v Turnově. Chtěli tak duchovně i kulturně povznést kraj a právě žebravá řehole dominikánů jim k tomu, jako nositelka nových myšlenek, měla pomoci. O podobě konventních budov v jejich původní podobě není mnoho zpráv. Pravděpodobně byly dostavěny již před rokem 1269, tehdy se zde konala kapitula česko-polské dominikánské provincie. To již ovšem Zdislava nežila a byla pochována v klášterním kostele sv. Vavřince. První etapu kláštera v Jablonném ukončily husitské války. V roce 1425 byl klášter vypálen a řeholníci museli hledat spásu v Praze. Na první obnovu, ze dřeva a hlíny, si musel klášter počkat až na počátek 16. století. V tomto stavu vydržel areál až do roku 1683, tehdy začala, za přispění majitelů okolních panství - Putzů na Mimoni a Berků na Lemberku – barokní přestavba. Výstavbu ovšem komplikovaly finanční nesnáze. Dominikáni, jako žebravá řehole, velkými prostředky nedisponovali a tak stavba postupovala jen velmi pomalu. Budovy konventu byly konečně dokončeny roku 1700, dalším krokem měla být stavba nového chrámu. Převorovi Hyacintu Misseniovi se podařilo pro jeho výstavbu získat Františka Antonína, hraběte Berku z Dubé. Ten věnoval nemalé finanční prostředky a zejména jeho zásluhou vznikl nový klášterní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy. V roce 1729 byl monumentální chrám, ve stylu vrcholného baroka vysvěcen. Autorem projektu byl Jan Lukáš Hildenbrandt. Na základě dvorského dekretu císaře Josefa II. z 1786 byl klášter zrušen. Význam klášterní kostela vzrostl po velkém požáru v roce 1788. Tehdy lehal popelem velká část města i s dosavadním farním kostelem narození P. Marie. Proto byla farnost přenesena právě do konventního chrámu sv. Vavřince, který byl požárem poznamenán daleko méně. Dominikáni se do Jablonného opět vrátili v roce 1945, jejich působení však bylo násilně přerušeno roku 1950 nastupující komunistickou diktaturou. Epizodní návrat v roce 1969 trval jen do nástupu normalizace. Definitivně se řeholníci vrátili až po roce 1990. V roce 1996 byl kostel povýšen na baziliku minor.V ambitu kláštera je galerie s obrazy Míly Doležalové a muzeum sakrálního umění. Katakomby s ostatky sv. Zdislavy jsou přístupné pouze o hlavní pouti, tedy poslední květnovou sobotu.