Sochu Amorka z bílého carrarského mramoru a nechala zbudovat císařovna Marie Terezie. Učinila tak na paměť Josefa Steplinga - autora matematických spisů, ředitele filozofských studií, organizátora astronomických a meteorologických pozorování v Klementinu. Stalo se tak roku 1780 a autorem je Ignác Platzera.

Zámek Velké Březno leží na pravém břehu Labe, asi 7 km východně od Ústí nad Labem. Historie zámku Ve městě se postupně vystřídaly všechny typy panských sídel, tedy hrad, tvrz, starý zámek a nový zámek. Starý zámek se ve Velkém Březnu dochoval také. Vystavěli jej v renesančním slohu roku 1528 Salhausenové, ale dnes je veřejnosti nepřístupný. Nový zámek byl postaven v letech 1842 – 1845. Řadí se tak mezi nejmladší zámky v České republice a je to také jedna z posledních feudálních staveb u nás. Jeho výstavba je spojena s rodem Chotků, kteří zdejší panství vlastnili od roku 1841 až do znárodnění v roce 1945. Nový zámek koncipovaný jako empírovou vilu nechal postavit nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek, podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. Objekt je tak typickým představitelem malého šlechtického sídla. Zámeček, k němuž byly během stavby připojeny boční domky pro služebnictvo, ale vypadal poněkud jinak než dnes. Dnešní vzhled je výsledkem náročné přestavby, která proběhla v letech 1885 – 1910, zámek během ní dostal novorenesanční háv a obklopil se anglickým parkem. Podoba zámku Zámek ve Velkém Březnu je obdélná budova s balkonem, nad kterou se zvedá věž. Nad ní jsou patrová stavení se sedlovými střechami. Před zámkem je bazén a vodotrysk. Interiéry zámku nabízí dobové vybavení, které používala rodina Chotků, zejména zakladatel zámku Karel, a také připomíná Žofii Chotkovou, manželku následníka trůnu Ferdinanda d´Este, která spolu s ním zahynula roku 1914 v Sarajevu. Dále je možné uvnitř vidět zrcadlový sál s převýšeným stropem, krbem a štukovou výzdobou, jídelní sál s novorenesančním, bohatě řezaným dřevěným obložením, knihovnu a galerii portrétů rodiny Chotků. Na zámku pobýval přítel Chotků, hudební skladatel Franz List. Návštěvníci mohou využít i nezvyklé noční prohlídky zámku. Zámek je také je oblíbeným místem svatebních obřadů. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Váňovskému vodopádu, na zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. V nedalekém Ústí nad Labem můžete navštívit místní zoo, prohlédnout si muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V Trmicích najdete zámek ve stylu novogotiky. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.

Původní Libeňský ostrov se rozprostíral v prostoru mezi Maninami, svahem pod Bulovkou a Švábkami. Ve třicátých letech 20. století, v rámci regulace toku Vltavy, byl spojen s Libeňským břehem a Rohanským ostrovem. Dnes tedy Libeňský ostrov není ostrovem, ale poloostrovem. Název ostrova je odvozen od Libně, k níž náleží. Dříve se užíval také název Velký ostrov u Libně. V minulosti byl využíván pro potřeby Českých loděnic. Dnes je v provozu jen jejich torzo. Zachovala se část zahrádkářské kolonie. Je zde soustředěn obchod.

Pasionál abatyše Kunhuty je soubor pěti duchovních textů z počátku 14. století vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny.První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo dokončeno někdy okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti. Na tvorbě Pasionálu se podílel kanovník Beneš a také významný dominikán a později inkvizitor Kolda z Koldic. Beneš rukopis iluminoval (vymaloval), přičemž jeho práce po umělecké stránce dosahuje kvalit francouzského královského dvora. Ilustrací je celkem šestadvacet, jsou na nich zobrazeny divadelní scény, které se hrály v klášteře sv. Jiří na Velikonoce. Svůj výtvarný doprovod doplnil Beneš i vlastními verši, z nichž čiší nevšední nadání.Pasionál tvoří soubor pěti duchovních textů a je metaforou o utrpení církve. Prvním text je Podobenství o nepřemoženém rytíři z roku 1312 (autorem je Kolda) a o rok později byl iluminován. Rytířem je zde Ježíš Kristus a Panna či nevěsta Kristova symbolizuje lidskou duši. Nevěsta a Kristus splynou v jedno, což Beneš ztvárnil splynutím jejich svatozáří.Následují dvě středověké velikonoční básně o Panně Marii a skladba O nebeských příbytcích (jistým autorem je opět Kolda, který ji napsal roku 1314. Poslední dva texty jsou Pašijové kázání papeže Lva a Pláč Máří Magdaleny a vznikly zřejmě až po roce 1321, tedy po Kunhutině smrti. V Pasionálu byla nalezena i Kunhutina modlitba.Pasionál lze brát i jako jakýsi středověký orloj. Kristus je pojat jako Slunce a jeho nevěsta jako Venuše. Andělé jsou hvězdy, ďábel - had je démon tmy a zimy nebo souhvězdí podzimního hada a Kristův kříž je pojat jako křížení nebeského rovníku a ekliptiky.V knize je vložen dvoulist, kde je abatyše Kunhuta zobrazena jako princezna (korunována dvěma anděly) a jako nevěsta Kristova. Její podobizna je ovšem rozmazaná, snad byla slíbána coby vzácná relikvie.