Kostel sv. Martina pochází z přelomu 14. a 15. století kdy byl postaven na místě původního dřevěného kostela zmiňovaného v roce 1281. V roce 1554 byly dostavěny obě věže a v polovině 16. století přistavěna kaple sv. Kříže. V roce 1779 při velkém požáru města vyhořel i kostel. Tehdy se zřítily i původní klenby. Následně při opravách v 80. letech byl zásadně přestavěn jeho interiér. Kostel je trojlodní monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou a dvěma věžemi které kdysi patřily k obranné linii města. Na severní straně kostela se nacházejí renesanční náhrobky ze 16. století, v boční kapli pak polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic

Hořický Chlum má rozhledny hned dvě. Vedle slavné Masarykovy věže samostatnosti, zde stojí také vyšší a mladší kovová věž s vysílačem. Stojí 2 km na západ od Masarykovy věže a v roce 1998 ji zde postavila firma Eurotel. Její celková výška činí 41,5 metrů a vyhlídkový ochoz se nalézá 27 metrů nad zemí. K vyhlídkové plošině vedou dvě schodiště - pro výstup a pro sestup. Pro to, abychom se mohli pokochat kruhovým výhledem, je nutné vystoupat 142 schodů. Po jejich zdolání uvidíme Krkonoše, Orlické hory, Polabí, Jičínskou pahorkatinu a za výjimečných klimatických podmínek i žižkovský vysílač v Praze. Podobně konstruované věže najdeme také na Chlumu u Hradce Králové či na Andrlově Chlumu u Ústí nad Orlicí. O rozhlednu se stará KČT Hořovice. V letní sezóně je otevřeno o víkendech.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1224, za jeho zakladatele je považován Bedřich z Hazlova. Jeho rodu náležel až do 15. století. V roce 1576 získává hrad Václav Volf z Kocova, později Dětřichovci, na krátkou dobu Nosticové a po nich Moserové. Ti zde upltňovali svůj vliv až do 19. století, hrad rozšířili a prakticky přestavěli na zámek. Posledními majiteli Hazlova byli Hemfeldové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Poté zůstal nevyužívaný a začal chátrat. V 60. letech byla zbořena velká část jižní strany hradu a v následujícím desetiletí byl vydán demoliční výměr. Ten však zatím nebyl nikdy naplněn a byl ponechán k dalšímu svévolnému rozpadu. Po revoluci se podařilo alespoň zachránit barokní kostel Povýšení sv. Kříže s románskou věží a velmi malá část některých budov. Ostatní části dnes již spíše zámku se nadále rozpadají. Dispozice hradu Areál tvoří směs různých budov z nichž vystupuje románská věž kostela uprostřed dispozice. Za ním stával dnes již téměř zaniklý gotický palác ze 14. století. Středověkého původu je i část jižního a východního křídla. Lépe se dochovala přední část hradu, což bylo pravděpodobně původně předhradí. Tipy na výlet Nedaleko Hazlova najdete tzv. Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, který ji zhotovil v dílně svého otce v roce 1709 na objednávku bývalého konventu kajetánů (theatinů) v Praze. Sv. Kajetán založil roku 1524 kongregaci nazvanou theatini k obrodě současného života a na pomoc lidem při morových epidemiích. Stal se jako ochránce při moru a hladomorech patronem Bavorů. Socha světce v řádovém rouše stojí na podstavci před obeliskem, který symbolizuje sv. Trojici. Sousoší je doplněno typickými barokními ozdobami, andělíčky a obláčky. Světec drží v ruce knihu, na níž je nápis: QVAERITE PRIMO REGNVM DEI ET IVSTITIAM EIVS ET HAEC OMNIA ADJICIENTVR VOBIS. MATH. CAP. 6. V. 35. - Hledejte nejdříve království Boží a spravedlnost jeho a toho všeho se vám dostane.