Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jednou z nejstarších muzejních institucí na jižní Moravě. Muzeum, které bylo založeno v roce 1878, v současnosti spravuje několik stálých expozic ve Znojmě i okolí a ve svých sbírkách uchovává přes 300 000 předmětů. Jihomoravské muzeum se zaměřuje na botaniku, geologii a zoologii regionu včetně území Národního parku Podyjí. Muzeum pečuje o historické památky a o bohaté sbírky umělecké. Muzejní knihovna má ve svých fondech uloženy i vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Rozsáhlý fotoarchív s množstvím často unikátních záběrů řady míst celého okresu spravuje oddělení dokumentace současnosti. Historie muzea Jihomoravské muzeum založené v roce 1878 otevřelo svou první expozici roku 1889. Byla zaměřena na památky minulosti Znojma. V roce 1910 došlo k významnému mezníku v dějinách instituce. Tehdy byly sbírky, díky kustodu Antonu Vrbkovi, přesunuty do prostor znojemského hradu. Celý hrad spolu s památnou rotundou získalo muzeum do své správy roku 1920. Změna jeho názvu na Jihomoravské krajinské muzeum v roce 1931 odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Jihomoravské muzeum spravuje tyto objekty a instituce Znojemský hrad - expozice "Z dějin Znojemska", součástí je i lapidárium a hradní podzemí Rotunda sv. Kateřiny - expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol. Minoritský klášter – stále expozice prezentují výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní Památník Prokopa Diviše v Příměticích– symbolická připomínka života a díla řádového bratra premostrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu Zřícenina hradu Cornštejn – gotický hrad pánů z Lichtenburka Dům umění – galerie Špitál kláštera Františkánů  

Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho budova byla postavena v letech 1959–1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách z 9. století n. l. V době nedávno minulé prošel památník kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.  Památní spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.   Popis expozice Expozice je zaměřena především na velkomoravskou aglomeraci s centry v Uherském Hradišti (ostrov svatého Jiří), Staré Město (Na Valách, Špitálky, okolí kostela sv. Michala ad.), Uherské Hradiště - Sady (církevní komplex na Derflanské výšině) a na církevní stavby v Modré u Velehradu a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Návštěvník obdrží příjemnou formou informace o velkomoravském stavitelství. Zahrnuty jsou i rekonstrukce jednotlivých církevních i světských staveb. Další část expozice je věnována řemeslné práci té doby. Prezentovány jsou výtvory: šperkařství, kovářství, hrnčířství, výroba textilu, zpracování paroží a kostí, pěstování zemědělských plodin a chov dobytka. Vystavené exponáty doplňuje mnoho kresebných i trojrozměrných rekonstrukcí, které objasňují použití předmětů v praxi a také mapami i diagramy, které dávají lepší přehled o dané aglomeraci a jejím vazbám s blízkým i vzdáleným okolím. Návštěvník památníku se může seznámit rovněž s aktuálními výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně na zdejším teritoriu. V pokladně lze zakoupit literaturu, vztahující se k období Velkomoravské říše a repliky některých nálezů.

Na zámeckém vrchu nad kolonádou se tyčí „Zámecká věž“. Věž je dominantou zdejšího prostoru, stojí v místech, kde kdysi stával královský hrádek, založený za Karla IV. v roce 1358. Na počátku 16. století stavba vyhořela. Po velké přestavbě v roce 1608 zůstala jen tato barokní věž, později ještě upravovaná do dnešní podoby. Dříve se odtud troubilo znamení na příjezd vzácných hostů, jelikož návštěvníky tento zvuk stále častěji obtěžoval, byla tato činnost ve druhé polovině 19. století zrušena.

Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.