Infocentrum nabízí informace o pamětihodnostech, kulturních a společenských akcích, o firmách, úřadech a službách ve městě, o ubytování, stravování, dopravě, trasách a výletech jak pro turisty tak cykloturisty, prodej turistických suvenýrů, map, připojení na internet, kopírování.Otevírací doba Po, Út, Pá       8 – 11 12 – 16 hodin St, Čt             8 – 11 12 – 18 hodinPrázdninové víkendy: So, Ne 9 – 12 13 – 16 hodin 

Pamětní deska českého pedagoga Františka Bakuleho je umístěna na Vyšehradě, na budově Jedličkova ústavu, kde působil.

Nad údolím Kačáku při osadě Poteplí se nachází Vysoký nebo také Velký vrch (486 m.n.m.). Patří mezi nejvyšší místa na Kladensku. Samotný vrchol je na západě tvořený holým skalnatým hřebenem (načervenalý křemičitý buližník), východní část je zarostlá lišejníky a borovicemi. Arechologický výzkum v roce 1961 objevil hradiště pocházející z 5-3. století před. n. l. Na severozápadním úpatí při turistické značené cestě najdeme studánku Ve Žlábku s údajně léčivou vodou. Ve 14. století tu prý žil poustevník Jan, který studánku čistil a údajně se mu tu zjevovala sv. Panna. Na jaře 1994 tu byla místními nadšenci zbudována jednoduchá jehlanová rozhledna, nástupce kdysi triangulačního bodu ze šedesátých let, který se časem rozpadl. Na této první jednoduché rozhledně se natáčela scéna z filmu „Báječná léta pod psa“. Rozhledna sice vydržela vzhledem ke své jednoduché konstrukci docela dlouhou dobu, ale i tak podlehla povětrnostním podmínkám. V létě 2007 byla opět dokončena druhá, deset metrů vysoká rozhledna, obdobné konstrukce, tentokrát odolnější. Stejně jako v prvním případě se o vyýstavbu zasadil místní spolek a nadšenci. Rozhledna jehlanového tvaru je volně přístupná. Při dobrém počasí je výhled na České Středohoří, západní okraj Prahy, Brdy a Křivoklátsko.

Hladová zeď, které se také říkávalo Zubatá nebo Chlebová, je hradba na pražském Petříně, kterou budoval v letech 1360 - 1362 český král Karel IV. Dle lidové tradice se považuje za důvod jejího vybudování skutečnost, aby na její stavbě našla obživu část nezaměstnané městské chudiny, která v té době byla postihnuta velkým hladomorem. To že hladoví a nezaměstnaní na její stavbě pracovali je jistě pravda, ale hlavní důvod její stavby byl mnohem prozaičtější. Šlo o strategické zlepšení obrany schopnosti Prahy proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a osmi předsunutými věžemi, tzv. bastiony. Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. V roce 1624 byla zeď opravena, a v polovině 18. století z příkazu císařovny Marie Terezie dále opevněna. Poté přišly na řadu různé stavební úpravy, probourávání průchodů a jejich opětovné zazdívání. Jeden z bastionů je dnes základem hlavní kopule Štefánkovy hvězdárny.