Zhruba 4,5 km severozápadně od Oseka stojí od roku 2005 na vrchu Vlčí hora (890 m.n.m.) 40 m vysoký kovový tubus telekomunikační věže s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m. Volně přístupná plošina poskytuje kruhový výhled do okolí Krušných hor.

Tetínská ulice

Původně benediktinský klášter později přestavěn na renesanční zámek stojí v severozápadní části Třebíče, nad levým břehem řeky Jihlavy. Třebíčský zámek s bazilikou tvoří dobře viditelnou dominantu města. Klášter benediktinů V roce 1101 založila údělná knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský benediktinský klášter v dnešní Třebíči. I když zakládací listina kláštera je středověkým falzem, asi o 100 let mladším, přece vystihuje původní rozsah zboží, které bylo klášteru darováno. V letech 1240 – 1260 byl původní klášter přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost. Z této stavby je zachována bazilika sv. Prokopa, dále část sklepních prostor a obvodního zdiva dnešního vlastního zámku a několik věží pojatých nyní do budov předzámčí a ohradní zdi na jižní a východní straně areálu. Příznivý vývoj kláštera zasáhly koncem 14. století bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem.  Později se na třebíčském panství se měnili zástavní držitelé. Pernštejnové nechali zbořit část opevnění, roku 1525 Černohorští z Boskovic vyhnali z kláštera poslední mnichy kvůli jejich náklonnosti k evangelikům. Konečně v roce 1557 získali klášter Osovští z Doubravice a v 2. polovině 16. století zahájili renesanční přestavbu na zámek. Renesanční zámek Nejdříve bylo upraveno přízemí, postaveno hlavní patro trojkřídlé části a severní křídlo. Sem pak byl přeložen hlavní vchod do zámku průjezdem hranolovou věží. Koncem 16. století bylo vybudováno západní křídlo, které dostalo v 18. století barokní štít, fasáda západní části byla vyzdobena jednoduchým sgrafitem. Kostel byl změněn na pivovar. Po roce 1613 se třebíčského panství ujímají Valdštejnové, kteří jej drží až do roku 1945. Valdštejnové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek barokně. Byl vybudován hlavní sál s mramorovou podlahou a později doplněn znaky v rokokovém stylu. Jihozápadní křídlo bylo nově rozděleno na osm čtvercových pokojů se štukovou výzdobou. Jan Josef z Valdštejna se rozhodl roku 1724 pro náročnou renovaci zpustošené baziliky. Pro tento úkol si vybral znamenitého císařského architekta F. M. Kaňku. Ten mezi léty 1725-33 upravil a obnovil baziliku a ta byla navrácena svému původnímu účelu. Naposledy byl zámek upravován v 50. letech 20. století, kdy byl obnoven i zpustošený zámecký park a zlepšen vnější vzhled zámeckého areálu. Od roku 1945 sídlí v zámku Západomoravské muzeum Třebíč. Dnes jeho majitelem je Krajský úřad Vysočina/Muzeum Vysočiny Třebíč. Třebíčský zámek spolu s jinými památkami města patři také pod ochranu UNESCO.  Podoba zámku  Předzámčí zámku je uzavřeno na severu a západě renesančními budovami, v nichž je hlavní vchod do areálu. Ze severní strany přiléhá k zámku unikátní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa s pozoruhodným vstupním portálem, která nese titul nejcennější části areálu zámku. Vlastní trojkřídlá zámecká budova uzavírá s bazilikou téměř čtvercové nádvoří. Zámecké expozice Návštěva třebíčského zámku zahrnuje 2 prohlídkové trasy. V první si prohlédneme historickou expozici (pravěk, středověk a novověk v zdejším regionu), výstavu dýmek a kuřáckých potřeb nebo expozici třebíčského beltlémářství a lidové umění Podhorácka. Ve druhé prohlídkové trase jsou instalovány přírodovědecké expozice (Horniny a minerály, Moravské vltavíny, Chráněná území Třebíčska). Zaujme především betlém ve skleněné láhvi, vltavín ze Štěpánovic (233 g), pravěké sošky z Kramolína, nebo také 250 exemplářů dýmek. Tipy na výlet V Třebíči dále najdete kapucínský klášter, kostel Nejsvětější Trojice, Černý dům, Malovaný dům nebo bývalou továrnu Tusculum. V okolí najdete třeba zámek Sádek. V nedalekých Moravských Budějovicích můžete navštívit renesanční zámek, masné krámy nebo středověký dům. V Jaroměřicích nad Rokytnou se nachází Muzeum Otokara Březiny.  Ubytovat se můžete přímo v Třebíči.

Zámek Vráž leží v nádherném přírodním prostředí jihočeských lesů v údolí řeky Otavy, 7 km severně od královského města Písku, ve stejnojmenné lázeňské obci. Novogotický zámek dnes slouží jako rehabilitační lázeňské sanatorium. Historie zámku Zámek ve Vráži je jednou z nejmladších zámeckých staveb u nás. V letech 1868-1875 si Lobkovicové postavili mezi Starou a Novou Vráží novogotický zámek, který ovšem již roku 1881 vyhořel. Na jeho místě byla postavena nová, opět novogotická stavba, sloužící jako letní a lovecké sídlo, kterou postupně obklopil rozlehlý krajinářský zámecký park. Roku 1906 prodal Bedřich Lobkovic zámek Pomocnému spolku pro péči o zdraví úředníků a zřízenců v Praze, v roce 1932 bylo sídlo odkoupeno Nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků a zřízenců, která jej roku 1936 přeměnila na sanatorium Lázně Vráž založené jedním z nejlepších českých neurologů profesorem Vítkem. V časech druhé světové války využívala zámek německá armáda, které sloužil jako ozdravovna pro vojáky s plicními nemocemi. Po osvobození byl zde obnoven provoz sanatoria. K lázeňským účelům slouží Vráž dodnes, kde se v lázeňském komplexu tří budov léčí zejména neurologická onemocnění a poruchy pohybového aparátu. Poklidná lázeňská atmosféra, umocněná pobytem v nádherném zámeckém sídle, je doplněna pestrou paletou volnočasových aktivit a také množstvím památek v okolí. Tipy na výlet V nedalekém Písku najdete staré městské opevnění, Písecký hrad nebo druhý nejstarší kamenný most ve střední Evropě. Rozhlédnout se můžete z nedaleké rozhledny Jarník. Ubytování najdete v Písku.