Stanice je přestupní pro trasu B a C. Stanice jsou vzájemně propojeny eskalátory a chodbami.Horní stanice na trase C byla uvedena do provozu v roce 1975. Je dlouhá 225 m a široká 22 m. Vestibul byl vyzdoben mozaikou s námětem bitvy u Sokolova, která se odehrála 8.3.1943 a v níž padl kapitán Otakar Jaroš, od S. Balardiniho a O. Oplta. Projektanty byli P. Hovorka, Z. Knap a V. Uhlíř.Spodní stanice na trase B byla uvedena do provozu v roce 1985. Je ražená, pilířová a trojlodní. Umožňuje vstup a výstup vestibulem horní stanice a dále ústí na Sokolovskou ulici. Projektanty byli Z. Dvořáková a V. Uhlíř.Na stanici navazuje tramvajová a autobusová doprava městské hromadné dopravy a autobusová doprava z autobusového nádraží Praha Florenc.Současný název stanice je odvozen od místního názvu Florenc.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Florenc B je situována pod ulicí Ke Štvanici a budovou muzea hl. m. Prahy v na rozhraní osmého a prvního městského obvodu.Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Její původní název zněl Sokolovská. Až do roku 1990 byla koncovou stanicí a už od jejího otevření měla přestup na stejnojmenou stanici na trase C.Hloubka nástupiště je 39 m pod povrchem.Stanice je ražená, sloupové typu. Trojlodní konstrukce má převýšenou střední loď. Stanice je řešena tak že umožňuje vybudování druhého výstupu do ulice Na Poříčí. Nástupiště tvoří obklad z glazovaných keramických tvarovek. Ke stanici patří technologický tunel o délce 133 m. Za stanice vede jeden přestup na trasu C a to z prostředku nástupiště. Přímý výstup ze stanice je jedním lomeným eskalátorovým tunelem do povrchového vestibulu u ulice Sokolovská. Ten sousedí s již tehdy fungujícím vestibulem stanice na trase C. Počet provozně-služebních místností: 179Obestavěný prostor: 117.154 m3Stavební náklady: 560 mil. korun.

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází uprostřed malého hřbitova na mírném návrší zvaném Byšička, nedaleko města Lázně Bělohrad. První zmínky o kostelu na Byšičkách nalezneme v písemných pramenech již z roku 1267. V té době zde stával malý románský kostelík. Obec, která obklopovala návrší, je poprvé v pramenech zmíněna až v roce 1318. Za třicetileté války obec zanikla a jediné, co z ní zbylo, je právě kostel sv. Petra a Pavla. V místních pověstech se uvádí, že se ves propadla do země pro hříšný styl života zdejších obyvatel, zachráněn byl díky modlitbám sv. Petra pouze kostel. První výraznější stavební oprava kostela je doložena v roce 1718 a v roce 1850 je ke gotické lodi přistavěna jednopatrová věž. V té době, v letech 1851 – 1880, žil u kostela poslední z českých poustevníků, Augustýn Hoření, z jehož iniciativy byla podél cesty ke kostelu vybudována křížová cesta. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena byla i křížová cesta. Panorama kostela obklopeného nevelkých hřbitovem bylo inspirací Karlu Jaromíru Erbenovi k napsání básně Svatební košile z cyklu Kytice. Jelikož je vrch Byšička cílem procházek turistů i lázeňských hostů, byla v nedávné době opravena příjezdová komunikace a vystavěno posezení s výhledem do kraje.

Na vrchu Kalich u obce Třebušín se nachází drobné pozůstatky bývalého hradu, založeného vojevůdcem Janem Žižkou. Historie hradu Na jeho místě dříve stávalo dřevěné sídlo německých rytířů. To bylo v roce 1421 dobytou Janem Žižkou, který zde pak vystavěl menší kamenný hrad a nazval jej podle symbolu husitství, Kalich. Na podzim téhož roku jej dobývalo vojsko Zikmunda z Vartmeberka, který si zase nechal postavit manší hrad na protějším vrchu Panna. Po smrti Jana Žižky hrad spravoval jeho bratr Jaroslav. V roce 1437 byl obléhán vojsky příznivců císaře Zikmunda. Poslední zpráva o hradu je z roku 1470. Hrad posléze chátral a téměř zmizel z povrchu zemského. Jak přesně hrad vypadal se neví, neboť se z něj opravdu moc nedochovalo. Vstup do hradu patrně chránila hradba se dvěma branami a okrouhlou věží. Tipy na výlet Ze skalních vyhlídek na vrchu je dobrý výhled do okolí. Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice, zříceninu hradu Kamýk, zříceninu hradu Levín, hrad Úštěk, zříceninu kostela sv. Havla nebo zříceninu hradu Helfenburk. Vystoupit můžete na vyhlídkový vrch - Kozí vrch. Za návštěvu stojí i Zubrnická muzeální železnice. Ubytování doporučujeme buď v Úštěku nebo v Ústí nad Labem.  

Dnešní katedrála sv. Mikuláše byla založena současně se založením města. Dokončena byla na přelomu 13. a 14. století. Její tehdejší vzhled není znám. V letech 1518-1535 prošla gotickou přestavbou a svými dvěma věžemi a vysokou střechou nad hlavní lodí se stala výraznou dominantou města. Roku 1641 podlehla stavba včetně svého vybývaní zničujícímu požáru. Následně na to v letech 1641-1649 byl vystavěn nový barokní kostel podle plánů Giovanniho Ciprianiho a Francesca Canevaleho. Práce však nebyly příliš kvalitní, ještě v roce 1683 muselo být opravováno vstupní průčelí. Po zřízení biskupství se kostel stal katedrálou. Trojlodní stavba má presbytář zakončen trojboce. Po stranách presbytáře se nacházejí sakristie a obě boční lodě jsou ukončeny kaplemi. Lodní prostor oddělují tři páry hranolových pilířů. Hlavní oltář pochází z roku 1791 se starším obrazem sv. Mikuláše. Další součástí kostel je křížová cesta namlovaná v letech 1926-1928 českobudějovickým malířem Františkem B. Doubkem. V jižní lodi se nachází freska od Jana Adama Schöpfa, barokní zpovědnice a kamenná kazatelna a barokní oltář Smrti Panny Marie. V protější severní lodi najdeme barokní oltář sv. Anny a rokokovou dřevěnou kazatelnu pocházející z kajetánského kostela na Malé Straně v Praze. Kolem katedrály se rozkládal hřbitov až do roku 1784. Katedrála je přístupná veřejnosti.