Královský hrad Týřov Týřov kdysi býval královským hradem a svoji členitou siluetou s devíti věžemi vynikal nad ostatními hrady své doby. Postavil jej král Václav I. po vzoru francouzských kastelů a první doložená zpráva o něm je z roku 1249, kdy tu Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla. Odtud dal král kralevice zavést do vězení na Přimdu a pány z jeho doprovodu po dvou k sobě spoutat a uvrhl do věží na Pražském hradě. V letech 1315-1316 byl vězněn na hradě Jindřich z Lipé, odpůrce krále Jana Lucemburského. Později v dobách Jiříka z Poděbrad se po Týřovu psal rytířský rod Týřovských z Ensidle. Jošt Týřovský dostal na opravu hradu roku 1473 připsáno 100 kop a k tomu povolení zabít ročně 4 laně a 4 jeleny v okolních lesích. Jeho vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík byli v okolním kraji vyhlášenými výtržníky. Roku 1574 byl Týřov již tak sešlý, že se v něm nedalo bydlet a do konce 16. století se proměnil na zříceninu Dispozice hradu Dispozice hradu založeného nad brodem důležité zemské stezky, byla dvojdílná. Přes šíjový příkop, vysekaný ve skále, se po mostě, jehož poslední část byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou přes další užší příkop po druhém stěžejkovém padacím mostě průjezdem čtverhranné věže druhé brány na dolním nádvoří. Obdélný dolní hrad opevňovalo kromě obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích věží, sedmou suploval bergrift v čele horního hradu. Tyto věže zpevňovaly nároží a průběh delších bočních stran. Ve středu vstupního čela stála již zmíněná věž druhé brány, zatažená do vnitřní plochy hradu. Severovýchodní nárožní flankovací věž obsahující zřejmě studnu byla nejvíce zranitelná a to ostřelováním ze dvou směrů. Proto ji opevnil pylonovitý dvojbřit, na nějž navazovala i hradba s prvou bránou. Budovy dolního nádvoří se přikládaly k delším stranám nádvoří. Na jihu to byl rozsáhlý objekt se zděnou spodní a nejspíše roubenou horní částí, na severu zpočátku zřejmě jen srub. V severovýchodním nároží čela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergrift. Celé jeho plochostropé přízemí vyplňoval průjezd čtvrté brány, před níž byl předložen chatelet. Palác ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají klenební žebra a konzole. V koutě nádvoří pod velkou věží bývala hradní kuchyně v podobě rozsáhlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní části nádvoří bývaly drobné provozní objekty. Na nejchráněnějším místě dispozice byla dodatečně, ale ještě okolo poloviny 13. století vystavěna čtverhranná obytná věž. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, přízemí i prvé patro byly přístupny zvláštními vstupy přímo z nádvoří. Prvých změn se dočkal hrad na počátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hradě a zrušena byla i kuchyně. Při severní hradbě horního hradu vznikly provozní objekty lehčí konstrukce. Koncem 14. století v západní části tohoto prostoru postavili mohutnou stavbu s náročnými kachlovými kamny. Další zásahy do hradu proběhly v 15. století. Hradby dostaly kryté ochozy, s přístupem na ně souvisí i šnekové schodiště při bergriftu. Druhý příkop byl zasypán a jeho plocha se tak změnila na parkán. Změn a úprav se dočkala i vnitřní část hradu. Úprav se dočkal i palác. Původní stavbu na jižní straně dolního hradu nahradila nová hrázděná budova podobného charakteru. Další úpravy byly jen drobné a velmi úsporné. Proces chátrání hradu byl postupný a jednou z jeho prvých obětí se stal starý palác. Týřov dnes Do dnešní doby se nejvíc zachovaly zbytky válcové věže v nejvyšším bodě hradu a nad srázem nad řekou patrové zbytky obytné věže – donjonu. Areál hradní zříceniny Týřov je volně přístupný. V okolí můžete navštívit i jiné památky, jako například hrady Točník a Žebrák nebo hrad Křivoklát. Ubytování naleznete přímo v obci Křivoklát nebo v Berouně.

Karlovarský anglikánský kostel sv. Lukáše se nachází při Zámeckém vrchu v ulici Petra Velikého. Byl vystavěn v roce 1877 v pseudogotickém stylu z režného zdiva podle plánů Josefa Mothese. Na výstavbu kostela přispěli velkou měrou angličtí lázeňští hosté.

Mostecký židovský hřbitov najdeme v severozápadní části města, nedaleko vrchu Hněvín v ulici Pod Hněvínem. Židovský hřbitov byl jako novější založen v roce 1878, proto se zde také nachází převážně modernější a jednodušší náhrobky z let 1879-1970. Obřadní síň s bytem pro hrobníka byla opravena a je užívána k bydlení. Přístup je umožněn denně mimo soboty a židovské svátky.

Kamenné klenby sklepů, dřevo prastarých sudů, skleněné křivky starých lahví, zažloutlý papír jejich etiket. Je to podmanivé místo… a voní.  Je tomu již více než  200 let, kdy její receptura spatřila světlo světa, respektive příšeří Becherovy lékárny v domě U tří skřivanů v Karlových Varech. 200 let sladkých i hořkých - jako je ona sama. Zažila mnoho, potkala mnohé… a zůstala stále stejná: jemná i silná, známá i tajemná, vyzrálá i večně mladá. Becherovka. Dnes můžete ochutnat něco z minulosti i současnosti Becherovky v Jan Becher Muzeu.  Jan Becher Muzeum se nachází na místě, kde se Becherovka od roku 1867 až do října roku 2010 po dlouhých 143 let vyráběla. Kromě výkladu (ve čtyřech jazycích), audiovizuální projekce v deseti jazycích a výstavy historických exponátů spjatých s Becherovkou je součástí prohlídky i návštěva nově zrekonstruovaných sklepních prostor. Naopak některá místa zůstávají utajena. Např. do místnosti zvané "Drogikamr" vstoupila dodnes jen hrstka vyvolených. Právě za jejími zamčenými dveřmi několikrát do roka odvažují zkušené ruce přesná množství sušených květů, listů, kůry či mletého kořene a pečlivě mísí voňavou směs dvaceti bylin a koření - základ budoucího likéru. Na závěr prohlídky Vás čeká ochutnávka produktů v kinosále muzea. "U vás chutná nějak lépe", slýchávají často v muzejním baru. Nápoj sám se neliší, to každé ráno kontrolují zkušení degustátoři, přesto tam jakoby chutnalo jinak. To s Becherovkou kouzlí mráz. Chuť a vůně tohoto unikátního likéru se prý nejlépe rozvinou při 4-10 °C, ovšem při -18 °C, jakoby "zleniví" - táhle vtéká z ojíněné láhve do skleničky, její vůně se jen zlehka uvolňuje, a pak se kulatě rozplývá na jazyku v nové lahodné dimenzi… I to je Becherovka. Ledová. Nejlepší? Becherovka je jen jedna! … ovšem příležitostí jak ji pít, kdy a s kým, těch je bezpočet. Oblíbený aperitiv, účinný digestiv, součást mnoha osvěžujících koktejlů… to všechno je Becherovka. I proto se prodává v celé řadě velikostí - od maličké sběratelské 5cl lahvičky, přes "placatku" s kalíškem, až po úctyhodnou "třílitrovku". Tento "drobeček" v ručně vyrobené obří láhvi je jedním z Becherovka Collection - exkluzivní "modré" řady, obzvláště vhodné jako dárek. Výběr v našem firemním obchodě je široký, navíc pravidelně zpestřen o příležitostná a sezónní balení. Ať už Becherovka putuje z prodejny do mrazáku, přes půl města k přátelům, nebo obletí půl světa jako originální suvenýr z Čech, toho, kdo ji otevře dozajista potěší.  Jen stěží naleznete originálnějšího a příjemnějšího průvodce časem, než je Becherovka, která si od roku 1807 získala několik generací ctitelů a ctitelek a proslavila Karlovy Vary a Českou republiku po celém světě. Pro návštěvníky Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 09,00 do 17,00 hod, rezervace na tel. +420 359 578 142, mailu: vstupenky@jan-becher.com. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru  Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57. Otevírací doba 09.00 - 17.00 hod (poslední prohlídka v 17:00) Dobové exponáty, historická sklepení, původní dřevěné sudy,ochutnávka produktů a dokumentární film,který Vám poodhalí některá tajemství výroby tohoto jedinečného likéru.Možnost  zvýhodněného nákupu ve firemní prodejně (otevírací doba firemní prodejny 10:00 - 18:00). Vstupné Dospělí 100,- Kč, studenti a důchodci 50,- www.jan-becher.com Stálá expozice Expozice historie Becherovky Současná produkce Historická sklepení ochutnávka produktů