Téměř zaniklý hrad Levín stával na vyvýšenině uprostřed stejnojmenné obce, ležící severozápadně od města Úštěk. Historie hradu Prameny o existenci hradu mlčí, a proto jsme odkázáni na archeologické poznatky. Archeologové kladou počátek hradu do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do 14. století. Do souvislosti s hradem je také dáván tzv. Levínský kocour, raně gotický klenební svorník, který se dnes nachází v novověkém kostele ve vsi. Mohl by pocházet z hradu, není to ovšem vůbec jisté. Dispozice hradu Hrad se pravděpodobně rozprostíral po celém horním prostoru návrší. Jediné pozůstatky hradu jsou střepy obvodové hradby na jižní straně a tzv. kaple na severovýchodní straně, obé pod hranou vrcholu. Tzv. kapli tvoří obdélný objekt, polygonálně zakončený, který svým tvarem vzbuzuje domněnku, že se může jednat o bývalou hradební kapli. V hradním areálu, který je volně přístupný, se ještě nachází zvonice, která byla roku 1699 vystavěna z hradního kamene. Tipy na výlet V Levíně najdete také Mauzoleum Josefa Schrolla. V Úštěku najdete synagogu, zříceninu kostela sv. Havla nebo hrad Úštěk. V Kravařích si můžete prohlédnout Víseckou rychtu. Ubytování je možné najít v Litoměřicích. M.K.

Kostel založil v roce 1360 Karel IV. pro klášter řádu servitů. Po zrušení kláštera v roce 1783 byl kostel regotizován stavitelem B. Gruberem. Ten zde také ve stejné době postavil špitál.

Muzeum v Semilech můžete navštívit v barokním měšťanském nárožním domě, který patří k nejstarším ve městě (1760). Jedná se o rodný dům Ivana Olbrachta. Zaměření muzea Muzeum se zaměřuje na dějiny a život v regionu horního Pojizeří a soustředí se zejména na etnografii, oblast společenskovědní a uměleckou. Muzeum nabízí zajímavě uspořádanou etnografickou expozici, umístěnou v podkroví. Je tvořena malovaným nábytkem, předměty z podkrkonošských domácností jako jsou lidové kroje, městské a venkovské oblečení z přelomu 19. a 20.století, lidové betlémy, Maiznerovy a Dolenského loutky, památky na krkonošské i jiné řemeslníky a další zajímavosti. Sbírky se neustále rozrůstají.  Další stálou expozicí je památník osobnosti Semilska, který představuje pětačtyřicet osobností spjatých s městem a jeho okolím. Jedná se o skutečné velikány. Posuďte sami:  politici dr. František Ladislav Rieger, dr. Karel Kramář, spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, publicista Pavel Tigrid, vědci a vynálezci František A. Petřina a Bohumil Kučera, hudební skladatel Jindřich Hybler,malíři František Janoušek, František Jiroudek, Miloslav Janků, Vladimír Komárek, Jaroslav Klápště, Miloslav Jágr, Jiří Salaba, skláři Adolf Matura a Pavel Hlava, režisérka Věra Šimková-Plívová a další. Stálá expozice: Osobnosti Semilska - literárně-historický památník, obsahově vymezen na spisovatele, politiky, publicisty, vědce, kněze a buditele.  Etnografická expozice zaměřená na tradiční řemeslnou výrobu a lidovou kulturu kraje horního Pojizeří. Jsou zde také prezentovány historické marionety proslulé semilské loutkářské rodiny Maisnerů. V roce 2002 byla expozice doplněna o výtvarné umělce Semil a staré typografie Semil (Vladimír Komárek, J. Klápště, J. Jiroudek, V. Pokorný, M. Janků a další). Pojizerská galerie Jak je z názvu muzea patrné k němui Pojizerská galerie využívaná především pro pořádání uměleckých výstav. Díky architektonicky zajímavému řešení jsou kromě prostor na obvodních zdech využívatelné i čtyři sloupy v prostoru. Uprostřed galerie můžete vidět atypické střešní okno.  

Třetí největší šumavské jezero co do objemu i plochy je Plešné jezero nacházející se ve výšce 1090 m.n.m. Plocha jezera je 7,48 ha s objemem zadržované vody 617.000 m3. Největší hloubka jezera je 18,3 m. Josef Rosenauer zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále. Bylo z něj možno regulovaně vypustit na 177.000 m3 vody. Tato zásoba umožňovala vypouštět 2.700 m3 vody po dobu 60 hodin nebo 700 m3 po dobu 250 hodin. Za jezerem vystupuje strmá cca 220 m vysoká skalní stěna. Od roku 1876 se na stěně nad jezerem tyčí 14,5 m vysoký pomník básníka Adalberta Stiftera. Pod jezerem se nachází moréna, kamenné moře tvořené hrubozrnnou (pleknštejnskou) žulou, zasahující až 150 m pod jezero.