Nejstarší památka Karlových Varů stojí zhruba 3 km od centra města v oblíbeném výletním parku. Dříve románský kostel sv. Linharta byl postaven v roce 1246. V té době byl darován Václavem I. řádů Křížovníků s červenou hvězdou. Kolem něj pak později vznikla středověká ves Obora, jenž neměla dlouhého trvání, kolem roku 1350 byly založeny Karlovy Vary a lidé přesídlili do pohodlnějšího města. Poslední zmínka je ze 16. století. Do dnešní doby se z této vsi dochovaly jen nepatrné zbytky v terénu a hlavně základy kostela sv. Linharta. V letech 1989-1992 provedlo karlovarské muzeum archeologický průzkum, který odkryl do té doby zarostlé zbytky kostela. K nejzajímavějším nálezům patřily kostrové pohřby v kostele, základy oltářů, zbytky podlah s původní dlažbou, desítky mincí a další předměty. V letech 1998-1999 byly zbytky kostela zakonzervovány a okolí pěkně upraveno. Nedaleko základů kostela se nachází restaurace s kavárnou Linhart, kterou měl v oblibě i československý prezident T.G.Masaryk. Nedaleko zříceniny kostela stojí kaplička zasvěcená také sv. Linhartovi. Podle historických pramenů z kláštera Teplá sem přišel poustevník Linhart až ze vzdálené Itálie, coby kajícný hříšník, který svou sobeckostí zavinil smrt nevinné dívky. Až do konce svého života žil zde a léčil termální vodou a bylinami nemocné lidi i zvířata.

Dřevěný kostel sv. Michaela je jedním z dochovaných dřevěných slezských kostelů. Názory na jeho založení se různí (1484 nebo 1485). Do roku 1652 byl farním, pak patřil protestantům, kterým byl po dvou letech odňat. Ještě v roce 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. V letech 1867-1891 prošel vnitřními úpravami a menší přestavbou. Další úpravy proběhly v letech 1931-1932 a kolem roku 1950. Jednolodní plochostropý, dřevěný filiální kostel stojí na cihlové a kamenné podezdívce. Střecha a boční stěny jsou zvnější stěny kryty šindelem. Na západní straně se nachází menší čtverhranná věž. Kněžiště na východní straně je uzavřeno trojboce, po stranách jsou přistavěny čtvercové prostory. Na levé straně je to sakristie, na pravé straně oratoř tvořená předsíní a nad ní tribunou. V zadní části lodi se nachází kruchta, podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Podlaha je kamenná, pod lavicemi z cihel. V interiéru se z původního vybavení dnes nachází jen velmi málo. Kostel je přístupný při nedělních bohoslužbách a nebo lze prodhlídku domluvit na farním úřade.

Kašna u Nebozízku na Petříně.

Kostel sv. Petra a Pavla stojící na vyvýšeném místě v Řeporyjích je v jádru románská stavba z 12. století. Původní dispozice byla čtvercová se čtyřmi apsidami. Později byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. Počátkem 20. století provedl František Mach rekonstrukci původní stavby. Zajímavostí je, že zde v letech 1909 – 12 působil spisovatel Jindřich Šimon Bar. Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.