Východočeské muzeum v Pardubicích sídlí na pardubickém zámku. Počátky panského sídla v místech zámku sahají do konce 13. století. Hrad byl přestavěn na zámek za Pernštejnů ve 14. a 15. století. Pozoruhodný fortifikační systém s hliněným valem a hradbou na úpatí se dochoval dodnes. V rytířských sálech 1. patra zámku se dochovaly cenné raně renesanční nástěnné malby.  V ostatní prostorách jsou stálé expozice muzea.Počátek muzejnictví sahá v Pardubicích do roku 1880 a u jeho zrodu byl Musejní spolek. Sbírky se rychle rozrůstaly a tak vyvstal problém s jejich umístění. Ten se vyřešil v roce 1920. Musejní spolek tehdy koupil s přispěním města a dalších příznivců pardubický zámek a o rok později dokonce i hrad na Kunětické hoře. Byl to dobrý krok. Zámek pod správou muzea vzkvétal a stal se chloubou města. Doba po válce a období totality přineslo chátrání zámku, ale bohužel k celkové rekonstrukci došlo až v 90.letech 20. století. V době kdy zámek přešel pod správu Východočeského muzea a prošel postupnou rekonstrukcí. Od konce roku 1997 je zámek postupně znovu uváděn do provozu. Vedle rytířských sálů s nástěnnými malbami tu je několik stálých expozic nejhodnotnějších sbírek. K dispozici jsou dva výstavní sály pro krátkodobé výstavy, přednáškový sál a muzejní knihovna se studovnou. V prostorách zámku se koná během roku několik desítek kulturních a společenských akcí. Ve svých sbírkách má Východočeské muzeum kolem 800 tisíc kusů sbírkových předmětů. Stálá expozice   EXPOZICE ČESKÉ SKLÁŘSKÉ TVORBY (především je zde prezentována česká ateliérová sklářská tvorba 20. a 21. stol.). EXPOZICE SBÍRKY POHLEDNIC ORBIS PICTUS (vývoj pohlednic na území dnešní ČR) EXPOZICE SBÍRKY ZBRANÍ (těžiště expozice je v ukázce palných zbraní) PENÍZE V ČECHÁCH 1520 – 1620 (expozice je v prostorách, kde se dochoval cenný dřevěný raně renesanční malovaný strop) PŘÍRODA VÝCHODNÍHO POLABÍ (expozice oceněna v r. 2004 národní cenou Gloria Musealis) EXPOZICE SBÍRKY HRAČEK „BYLO, NEBYLO...“ (hračky od 19. stol. instalované tak, že připomínají svět tradičních pohádek)  

Pražské divadlo Ungelt patří mezi umělecky i společensky prestižní scénu. Kapacita divadla je pro necelou stovku diváků. Svým repertoárem se zaměřuje především na komorní hry.

Královský hrad Písek tvořil součást opevnění města, které stálo na staré obchodní stezce. Stával a dodnes jeho část stojí přibližně uprostřed cesty vedoucí ze slavného kamenného mostu na hlavní písecké náměstí. Dnes zde sídlí Prácheňské muzeum, díky němuž je hrad přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založil spolu s městem Přemysl Otakar II. v polovině 13. století. Kromě krátkého období zástavy za Jana Lucemburského, setrval hrad v rukou českých králů až do husitských válek a panovníci se zde často zdržovali. Písečtí měšťané, přívrženci Husova učení, se hradu zmocnili a pak o něm prameny až do roku 1453 mlčí. Ve 2. polovině 15. století se zde vystřídalo několik šlechtických zástavních majitelů, až jej roku 1509 získalo město Písek a z předního křídla vznikla radnice. V roce 1532 hrad vyhořel a v roce 1547 o něj město přišlo, protože se zúčastnilo protihabsburského povstání. V roce 1558 jej získalo, stále ještě poničený požárem a pustnoucí, zase zpět. Obnoven byl pak pouze z části pro hospodářské účely (solnice, skladiště), východní křídlo bylo barokně upraveno a nadále fungovalo jako radnice, jižní trakt byl roku 1632 upraven na pivovar, severní křídlo roku 1751 na kasárny. V roce 1851 bylo zbořeno východní křídlo se vstupní věží a v roce 1860 se zřítila nárožní jihozápadní věž a následovalo stržení jižního křídla, přičemž zanikla i kaple zde jsoucí. Podoba hradu Písecký hrad byl téměř pravidelného čtverhranného půdorysu, což umožňovala parcelace nově zakládaného města. Hrad se stal součástí městského opevnění, navazovaly na něj městské hradby. Od města byl oddělen příkopem a parkánem. Obvod hradu byl ze všech stran zastavěn palácovými křídly, obě nároží nad řekou byla zpevněna čtverhrannými obytnými věžemi a třetí stála nad průjezdem východního křídla (tj. toho obráceného k městu). Součástí jižního křídla byla kaple s polygonálním závěrem. Celé nádvoří obíhal arkádový ochoz. Hrad byl bohatě vyzdoben, aby mohl krále dobře reprezentovat. V prvním patře se nacházelo několik sálů a roubená komora. Z hradu, který se typologicky řadí mezi středoevropské kastely, se dodnes dochoval pouze střed západního křídla a ve zdivu dnešních budov, svírajících nádvoří, se nacházejí relikty severního a jižního křídla. Po městě a jeho okolí se můžete rozhlédnout z nedaleké rozhledny Jarník. Z Písku můžete dál vyrazit na výlet na zámek Vráž, tvrz Kestřany, prohlédnout si kalvárii u Otavy nebo navštívit obec Putim, památkově chráněnou jako doklad pozdního selského baroka. Bohatý výběr z ubytování najdete přímo v Písku. M.K.

Zajímavý barokní zámek ve Smilkově je místní dominantou. V polovině 14. století tu stála tvrz, podle níž se psali zdejší vladykové ze Smilkova. Jeden z majitelů, Václav ze Smilkova, také podepsal stížný list v roce 1415 proti upálení Mistra Jana Husa. Na zdejší smilkovské tvrzi se vystřídala řada majitelů. Historie zámku Koncem 17. století za Talmberků byla tvrz přestavěna v dvoukřídlý barokní zámek. Roku 1724 jej získal František Karel Pacellius u Aldersheimu. Za něho byla zbořena zvonice kostela, která stávala v Arneštovicích u školy, a dal vystavět věž v průčelí kostela. Zařídil při kostele fundační kaplanství a právě jemu patří znak v zámecké chodbě na stropě. Smilkov i Petrovice zdědil jeho příbuzný Jan Jindřich Bissingen, který zvelebil zdejší panství. Přikoupil roku 1750 Heřmaničky a Dědkov, založil v Arnoštovicích špitál a také zajistil příjem faráře. Zámek byl několikrát přestavěn. Koncem 18. století vznikla kolem sídla hodnotná barokní zahrada. Roku 1873 koupil celý statek "Chabrus" (společnost z Prahy) a od Chabrusu ji převzal roku 1874 JUDr. Mořic Likawetz, advokát v Praze. V roce 1930 koupil zdejší panství pražský továrník F. Kořán. Po roce 1945 zámek sloužil jako domov důchodců, po roce 1989 se stal předmětem dosud neukončených restitučních sporů, kdy chátrá budova i zámecký park a objekt není veřejnosti přístupný. Dispozice zámku Zámek ve Smilkově je patrová dvoukřídlá budova s půdorysem písmene L a s představeným dvouramenným schodištěm u dvorního průčelí východního křídla. Před zámkem stojí regotizovaná kaple sv. Anny. Zámek obklopuje rozlehlý park, terasovitě upravený jako italská zahrada, který se táhne až k rybníku. V parku je pozoruhodný barokní teatron z roku 1750 zdobený alegorickými sousošími od L. Wildmana a Tomáše Hatláka. Teatron představoval unikátní terasovou zahradní kompozici divadelního charakteru. Nedaleko odsud si můžete prohlédnout zbytky tvrze Martinice, přejít přes kamenný most přes Mastník u Martinic nebo Ubytování najdete v nedalekých Voticích, kde je k vidění také židovský hřbitov.