

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Kamenný stul Barokní kamenný stůl je umístěn nedaleké letohrádku Kinských. Pochází z 18. století.
Doporučujeme
Plavební komora Podbaba Plavební komora Podbaba leží při levém břehu Vltavy při západním okraji Císařského ostrova. Tvoří jí dvě vedle sebe umístěné komory. Jedna o délce 137,5 m a šířce 20 m, druhá o délce 73 m a šířce 11 m. Výška komor je 8,5 m a rozdíl hladin 5,5 m. Komora je součástí zdymadla Troja – Podbaba, které umožňuje plavbu ze zdrže Trojského jezu. Plavební kanál vede podél jižního břehu Císařského ostrova.
Doporučujeme
Alšova jihočeská galerie - Hluboká nad Vltavou Alšova jihočeská galerie (AJG), sídlící je uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje. Sídlí v zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou a její sbírky tvoří takřka 20 tis. kusů obrazů, soch, grafických listů, keramiky a porcelánu. AJG započala svou historii v lednu 1953. do stávajících prostor novogotické zámecké jízdárny na Hluboké přesídlila o tři roky později. Můžeme zde shlédnout jednu z nejproslulejších sbírek gotického umění u nás. K vidění jsou sochy a obrazy rané i vrcholné gotiky lucemburské doby, tvorba z okruhu Mistra vyšebrodského a Mistra třeboňského atd. Kolekce starého umění zahrnuje též české a evropské umění 16. - 19. století (především pozoruhodný soubor nizozemské malby - V. Sellaert, C. Massys, J. van Goyen, P. Claes, C. Wou aj.). Pořádá se zde každoročně množství výstav, přehlídek a společenských akcí.
Stálá expozice:
Gotické umění, malířství a sochařství 13. - 16. století
Nizozemské malířství 16. - 18. století
České sochařství 20. století
Alšova jihočeská galerie dále spravuje Wortnerův dům v Českých Budějovicích a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni.
Doporučujeme
Velkopřevorský mlýn Velkopřevorský mlýn pochází ze 13.století. Podle dochovaných dokumentů patřil již v roce 1400 johanitskému konventu. V době husitských válek mu byl zabaven a prodán do soukromí. Jedním z vlastníků, od roku 1526 byl i mlynář Štěpán. Proto se mu po nějakou dobu říkalo Štěpánský mlýn. V roce 1711 ho získal do opět johanitský konvent. Vlastnil ho až do roku 1807, kdy byl opět prodán do soukromí. Pozdně renesanční budova mlýna prošla rekonstrukcí v letech 1597 – 1598.Mlýnské kolo, ač už dnes neslouží k pohonu mlýna, je udržováno v chodu a patří pro svou velikost mezi turistické atrakce. Zvláště malebný pohled je na mlýn z Karlova mostu.Jednou ze stop rázovitého života Malé Strany a Kampy je objekt Velkopřevorského mlýna. Mlýn u strouhy s vltavskou vodou, později zvanou Čertovka, byl postaven záhy po založení kostela a kláštera Matky Boží „konec mosta“, později „pod řetězem“. Johanité zde měli četné hospodářské aktivity, takže nemohl chybět ani vlastní mlýn. V roce 1588 jej koupila Malostranská obec která jej dále pronajímala. V roce 1597-98 se uskutečnila jeho přestavba na dnešní převážně renesanční podobu, později byl v severní části ještě barokně upraven. Objekt musel také přestát velkou povodeň v roce 1890. Spíše než však voda ho poškodil velký požár 24.5.1938. Tři hodiny trvalo hasičům než požár vítězně zdolali. Po požáru ho nechal majitel Šebek opravit a zřídil v něm čistírnu peří provozovanou a.s. Peruť. Čistící zařízení zpočátku pohánělo opravené mlýnské kolo, které při požáru do poloviny uhořelo. Později po roce 1950 v něm bylo skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesly Žižkov. Velkou pozornost kolemjdoucích budí zejména mohutné mlýnské kolo, mající v průměru 8 m. To dnešní není samozřejmě originál, ale jeho několikátá kopie. To předposlední, vyrobené koncem 70. let 20. století se rozeschlo ještě dříve, než mohlo být osazeno a veškerá práce přišla vniveč. Přitom k jeho výrobě bylo použito na 30 kubíků dubového dřeva. Mělo 36 lopatek, 18 loukotí, 22 sloupů bárky, 72 palců, 72 klínů, 72 skruží a 72 vložek skruží. To současné sestavil počátkem 90. let podle starých plánů pan František Mikyska z Benešovska a to z jihomoravského dubu. V tehdejších cenových relacích přišlo na 300.000 korun a začalo se točit 8.12.1992. Před časem se na nějaký čas přestalo točit, neboť někdo odcizil z jeho mechanismu ložisko. U mlýnského kola je totiž důležité aby se stále točilo, neboť jinak se lopatky, které nejsou ponořeny ve vodě, rozeschnou a záhy dojde k jejich zkáze. Tak ať nám stále klape!