Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Kamenný stul
Barokní kamenný stůl je umístěn nedaleké letohrádku Kinských. Pochází z 18. století.
Doporučujeme
Plavební komora Podbaba
Plavební komora Podbaba leží při levém břehu Vltavy při západním okraji Císařského ostrova. Tvoří jí dvě vedle sebe umístěné komory. Jedna o délce 137,5 m a šířce 20 m, druhá o délce 73 m a šířce 11 m. Výška komor je 8,5 m a rozdíl hladin 5,5 m. Komora je součástí zdymadla Troja – Podbaba, které umožňuje plavbu ze zdrže Trojského jezu. Plavební kanál vede podél jižního břehu Císařského ostrova.
Alšova jihočeská galerie (AJG), sídlící je uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje. Sídlí v zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou a její sbírky tvoří takřka 20 tis. kusů obrazů, soch, grafických listů, keramiky a porcelánu. AJG započala svou historii v lednu 1953. do stávajících prostor novogotické zámecké jízdárny na Hluboké přesídlila o tři roky později. Můžeme zde shlédnout jednu z nejproslulejších sbírek gotického umění u nás. K vidění jsou sochy a obrazy rané i vrcholné gotiky lucemburské doby, tvorba z okruhu Mistra vyšebrodského a Mistra třeboňského atd. Kolekce starého umění zahrnuje též české a evropské umění 16. - 19. století (především pozoruhodný soubor nizozemské malby - V. Sellaert, C. Massys, J. van Goyen, P. Claes, C. Wou aj.). Pořádá se zde každoročně množství výstav, přehlídek a společenských akcí.   Stálá expozice: Gotické umění, malířství a sochařství 13. - 16. století Nizozemské malířství 16. - 18. století České sochařství 20. století Alšova jihočeská galerie dále spravuje Wortnerův dům v Českých Budějovicích a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni.
Doporučujeme
Velkopřevorský mlýn
Velkopřevorský mlýn pochází ze 13.století. Podle dochovaných dokumentů patřil již v roce 1400 johanitskému konventu. V době husitských válek mu byl zabaven a prodán do soukromí. Jedním z vlastníků, od roku 1526 byl i mlynář Štěpán. Proto se mu po nějakou dobu říkalo Štěpánský mlýn. V roce 1711 ho získal do opět johanitský konvent. Vlastnil ho až do roku 1807, kdy byl opět prodán do soukromí. Pozdně renesanční budova mlýna prošla rekonstrukcí v letech 1597 – 1598.Mlýnské kolo, ač už dnes neslouží k pohonu mlýna, je udržováno v chodu a patří pro svou velikost mezi turistické atrakce. Zvláště malebný pohled je na mlýn z Karlova mostu.Jednou ze stop rázovitého života Malé Strany a Kampy je objekt Velkopřevorského mlýna. Mlýn u strouhy s vltavskou vodou, později zvanou Čertovka, byl postaven záhy po založení kostela a kláštera Matky Boží „konec mosta“, později „pod řetězem“. Johanité zde měli četné hospodářské aktivity, takže nemohl chybět ani vlastní mlýn. V roce 1588 jej koupila Malostranská obec která jej dále pronajímala. V roce 1597-98 se uskutečnila jeho přestavba na dnešní převážně renesanční podobu, později byl v severní části ještě barokně upraven. Objekt musel také přestát velkou povodeň v roce 1890. Spíše než však voda ho poškodil velký požár 24.5.1938. Tři hodiny trvalo hasičům než požár vítězně zdolali. Po požáru ho nechal majitel Šebek opravit a zřídil v něm čistírnu peří provozovanou a.s. Peruť. Čistící zařízení zpočátku pohánělo opravené mlýnské kolo, které při požáru do poloviny uhořelo. Později po roce 1950 v něm bylo skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesly Žižkov. Velkou pozornost kolemjdoucích budí zejména mohutné mlýnské kolo, mající v průměru 8 m. To dnešní není samozřejmě originál, ale jeho několikátá kopie. To předposlední, vyrobené koncem 70. let 20. století se rozeschlo ještě dříve, než mohlo být osazeno a veškerá práce přišla vniveč. Přitom k jeho výrobě bylo použito na 30 kubíků dubového dřeva. Mělo 36 lopatek, 18 loukotí, 22 sloupů bárky, 72 palců, 72 klínů, 72 skruží a 72 vložek skruží. To současné sestavil počátkem 90. let podle starých plánů pan František Mikyska z Benešovska a to z jihomoravského dubu. V tehdejších cenových relacích přišlo na 300.000 korun a začalo se točit 8.12.1992. Před časem se na nějaký čas přestalo točit, neboť někdo odcizil z jeho mechanismu ložisko. U mlýnského kola je totiž důležité aby se stále točilo, neboť jinak se lopatky, které nejsou ponořeny ve vodě, rozeschnou a záhy dojde k jejich zkáze. Tak ať nám stále klape!