Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.

Jedlová (774 m) je dominanta Lužických hor, tyčící se nad městečkem Jiřetín pod Jedlovou. Především díky rozhledně, která stojí na jejím vrcholu a jež je jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších u nás. Její osud je velmi pestrý. Smutné mezidobí je orámované krásným začátkem a ještě krásnější současností. Byla otevřena roku 1891 a o její výstavbu se zasloužil, podobně jako u většiny rozhleden té doby, turistický spolek. V tomto případě jiřetínská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Současně byl vedle věže zprovozněn hostinec, který zde nechal postavit majitel panství kníže Kinský. Rozhledna se velmi rychle stala cílem mnoha turistů. Nebylo divu, protože stavba je to opravdu krásná a výhled, který nabízí je ještě krásnější. Je to 23 metrů vysoká masivní věž, vystavěná z kamene. Je zakončena cimbuřím, nad nímž se zvedá ještě dřevěná věžička, která kryje schodiště, které má 122 stupňů. V minulosti na rozhledně bývala umístěna lucerna, která v noci usnadňovala místním orientaci. Po Druhé světové válce zanikla turistická chata a v důsledku toho začal i úpadek rozhledny. Na začátku 90.let kdy byla již v havarijním stavu ji zachránil podnikatel Josef Krejčí, který ji po opravě společně s turistickou chatou znovu zprovoznil. Při krásné viditelnosti nabízí neopakovatelný pohled na hraniční horský pás od Sněžky až po Klínovec. Je otevřena celoročně.

Kostel Panny Marie v Tavíkovicích je jeden z několika moderních kostelů postavených po revoluci. Ačkoliv historie obce spadá již do 11. století a v 16. století zde bylo středně velké panské sídlo pro 300 až 400 lidí, neměla obec dlouho svůj kostel. První snaha sice přišla po první světové válce, ale konkrétní kroky přišly až v době uvolnění za komunistického režimu v letech 1968-1969. Tehdy byl pořízen materiál a dokonce započaty zemní práce. Následná normalizace však opět veškeré snahy zastavila. Teprve v 90. letech 20. století se mohla celá záležitost dotáhnout do konce. Roku 1995 byl vysvěcen v Olomouci základní kámen a celá stavba byla dokončena roku 2002. Stavbu u půdorysu osmistěnu s apsidami navrhl Doc. Ing. Arch. Jiří Mojžíš. Kostel kryje kopule, je podsklepený a ke stavbě přiléhá ještě učebna. Celý projekt byl uhrazen převážně z darů farníků a jiných dárců.