Součástí hradu v Bečově nad Teplou je také zámek. Ten si nechal v barokním slohu vystavět roku 1753 Dominik Kounic. Barokní zámek Pro stavbu využil východní gotickorenesanční předhradí a stavba tak plynule navázala na hrad a převzala jeho rezidenční funkci. Zámek je obdélná dvoupatrová budova s obloukovou bránou, s osmibokou nárožní věží a přístupovým mostem v podhradí. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto z roku 1753. Syn Dominika z Kounic prodal v roce 1813 Bečov Friderikovi de Beaufort-Spontini, jehož rod pocházel z dnešní Belgie a jeho představitel měl titul vévody. Vévoda Fréderic v polovině 19. století zvažoval přestavbu starého hradu, ale pak od tohoto záměru ustoupil a místo něj nechal mezi lety 1861 - 1875 přestavět bečovský zámek. Do nově upravených interiérů pak nechal přivézt z Bruselu sbírky tapisérií, obrazů a zbraní. Většinu z těchto předmětů si odvezli majitelé zámku na samém sklonku války. Klenotnický skvost evropského významu Poslední majitel zámku Heinrich Beaufort stačil ještě, předtím než zámek opustil, ukrýt pod podlahu v hradní kapli vzácný románský relikviář sv. Maura. Po objevení v 80. letech a následné restauraci je nyní k vidění v rámci zámecké expozice. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–75 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Přilehlá zámecká terasovitá zahrada, která nabízí překrásný výhled na údolí řeky a samotné město, pochází také z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.  Tipy na výlet Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch, kde bylo středověké popraviště. V Bečově nad Teplou také najdete Muzeum motocyklů a expozice české hračky. Poblíž nedalekého Krásna můžete vystoupit na rozhlednu Krásenský vrch nebo navštívit hornické muzeum. Další muzeum najdete také v Horním Slavkově. U obce Mnichov najdete zbytky ze zříceniny kaple sv. Siarda. Ubytovat se můžete přímo v Bečově nad Teplou.

Čertův kámen se nachází na modré turistické značce nedaleko hradní zříceniny Pravda. Spolu s menším nenápadným kamenem (čertice) na druhé straně cesty měli posloužit stejnému účelu. Čert a čertice jimi chtěli zavalit jedinou studnu v Pnětlukách a umořit tak místní žízní. Ale nepovedlo se, kohout jim svým zakokrháním jejich záměr zmařil. Na kameni byly kdysi prý vidět i stopy čertova kopyt a řetězu. Postupně však zmizely pod vyrytými nápisy a kresbami. Nedaleko Čertova kamene při cestě na hrad Pravda se nachází skalnatý úvoz s názvem Kočičí díra. A zde pak reliéf postavy s ohněm v dlani a další mystické figury a tváře. Ty zde měl před lety vytvořit jeden brigádník při sklizně chleme. Kdo však ví?

Informační centrum, které sídlí v městské knihovně, zahájilo svou činnost 2.6. 2004. Infocentrum  patří k oficiálním turistickým informačním centrům podle podmínek České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Své služby poskytuje široké veřejnosti, občanům města i turistům. Hlavní činností informačního centra je poskytování informací se zaměřením na mikroregion Podoubraví. Otevírací dobaPO-PA 8,00 -11,00     12,00 - 17,00 hodinV době turistické sezony (červenec, srpen)  i SO 9,00-14,00 hodin 

Historie zámku První písemná zmínka o zdejším hradu pochází ze 14. století, kdy si rytíř Záviš z Jimlína nechal postavit nad obcí Jimlín tvrz palácového typu. V roce 1453 se tvrze ujal Albrecht Bezdružický z Kolovrat, který se svolením krále Jiřího roku 1465, začal s přestavbou tvrze na honosný zámek. V průběhu přestavby se Albrecht z Kolovrat začal psát jako Novohradský, čím vznikla nejen nová větev rodu Kolovratů, ale i název hradu a veliké prosperující panství. V držení rodu byl Nový Hrad více než sto let. Volf Novohradský z Kolovrat započal s renesanční úpravou objektu, v níž pokračovali i další majitelé Lobkovicové a páni z Liběchova. Celé panství značně utrpělo třicetiletou válkou a zámek byl zcela poškozen neustálým střídáním vojsk i velkým povstáním poddaných v roce 1639. I přes tíživou finanční situaci se následně zámku ujali premonstráti, kteří započali s opravou válečných škod i s barokními úpravami objektu, včetně stavby nové kaple sv. Josefa a obytného křídla. Dluhy však přesáhly možnosti kláštera, a tak roku 1665 opat Kašpar z Questenberka prodal zámek braniborskému markraběti Kristiánu Vilémovi. Po roce 1670 se jimlínský zámek opět stává typickým panským sídlem, kdy jej koupili Gustav Adolf Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie. Noví majitelé vedli rušný společenský život a s velkými náklady dokončovali přestavbu zámku na pohodlné barokní sídlo. Z tohoto období pochází honosná štuková a malířská výzdoba reprezentačních sálů i kaple, brána do třetího nádvoří a přestavba věže do podoby, jak byla rekonstruována po požáru od blesku roku 1994. Koncem roku 1715 koupila panství Anna Barbora z Löweneggu. Zámek zůstal honosným šlechtickým sídlem, ale díky rozmařilosti majitelky upadl do dluhů. V časech sedmileté války byl vydrancován. Zbídačené panství kupuje roku 1767 Josef kníže ze Schwarzenberku. Za napoleonských válek v letech 1813-1816 sloužil zámek jako vojenský špitál, což se opět negativně odrazilo na jeho stavu. V roce 1851 se zde usadila na dvacet let císařská jízda s posádkou. Po jejím odchodu se zámek stal výhradně hospodářským objektem. Po vyvlastnění majetku v roce 1949 užívalo zámek zemědělské družstvo. Po roku 1994 přešel Nový Hrad pod správu Okresního úřadu v Lounech. Dnes je zámek v majetku Ústeckého kraje ve správě Oblastního muzea v Lounech a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti je zde možné vidět stálou expozici s názvem Hospodářské zázemí zámku, a také se zde konají krátkodobé výstavy. Tipy na výlet Navštívit můžete archeologický skanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, rokokový zámek Stekník nebo samotné Louny. Ubytování najdete také v Lounech.