Regionální muzeum v Mikulově má sídlo na mikulovském zámkovým a návštěvníkům nabízí možnost shlédnout celou řadu expozic rozdělených do čtyř okruhů a také lákavé sezónní výstavy.  Okruh historický prezentuje dějiny zámku a šlechtického rodu Dietrichsteinů. Moderně pojatá archeologická expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou. Výjimečnou je i expozice tradičního vinařství, která kromě obřího sudu představuje celou řadu unikátních předmětů z rozsáhlých muzejních sbírek. Dlouhodobě se muzeum věnuje výzkumu dějin Židů a židovské kultury, které je věnována expozice v synagoze.  Stálá expozice:   Vinařství a vinohradnictví - o tradičním vinařství na Moravě.  Obrazy z rodové sbírky Dietrichsteinů.  Wenz Gröl - obrazy z okolí Mikulova z 1. poloviny 20 století.  Od gotiky po empír - vývoj slohů ve výtvarném a užitém umění.  Zámecká knihovna - původní interiér s rodinnou historickou knihovnou Ditrichsteinů.  Pod Regionální muzeum v Mikulově patří mikulovská synagoga, expozice v Dolních Věstonicích a Památník bratří Mrštíků v Divákách.  

Karlovarský anglikánský kostel sv. Lukáše se nachází při Zámeckém vrchu v ulici Petra Velikého. Byl vystavěn v roce 1877 v pseudogotickém stylu z režného zdiva podle plánů Josefa Mothese. Na výstavbu kostela přispěli velkou měrou angličtí lázeňští hosté.

Jihlava je statutární město, na rozhraní Čech a Moravy, centrum kraje Vysočina. Jihlava leží na řece Jihlavě a má téměř 50 tis. obyvatel. Historické město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, leží uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté krajiny Českomoravské vrchoviny. Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Kraj se díky nálezu stříbrných rud začíná neobyčejně rychle kolonizovat. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Horní město Jihlava bylo založeno někdy kolem roku 1240. Bohatství plynoucí z dolování dovolilo velkorysosti v jeho založení. Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby - farní kostel sv. Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270 a je charakteristický pro všechny města založené v této době. Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Bylo chráněno mohutným opevněním, náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, ve městě se již od roku 1249 razily mince.Na konci 13.století prožívala Jihlava zlaté časy. Stavělo se, dolovalo se, městu rostl počet obyvatel a Jihlava zaujala přední místo i v oblasti právní - poprvé ve střední Evropě zde bylo vedle městského práva kodifikováno horní právo, které se stalo vzorem pro řadu dalších horních měst. Po dlouhá staletí byla Jihlava také sídlem vrchního horního soudu.Význam těžby stříbra poklesl koncem 14. století. Hospodářský vývoj města však již v té době nebyl odkázán jen na nerostné bohatství, ale zajišťoval ho obchod a řemeslná výroba - zejména soukenictví se na několik století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím. Velký požár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Další rozvoj města je opět spojen se soukenictvím. Císařovna Marie Terezie do města pozvala nizozemské soukeníky, jejichž zkušenosti vedly ke zdokonalení výroby. Soukenictvím se živily tisíce lidí ve městě a okolí, ve druhé polovině 18. století byla Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se v té době výrazně mění, vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, bourají se městské brány s úzkými průjezdy. Do roku 1945 byla Jihlava druhou největší německou jazykovou enklávou na území českých zemí. Celá městská památková rezervace je jedinečnou kombinací gotické, renesanční, barokní a klasicistní architektury. Jihlava má jedno z největších náměstí ve střední Evropě. Z dalších dochovaných památek určitě stojí za zmínku městská brána Matky Boží. Je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou opevnění – na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prochází brána prochází gotickými i renesančními úpravami, až se vyvine do dnešní podoby. Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000 m² a délka přibližně 25 km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v ČR. Katakomby jsou raženy ve skále pod celým městem a místy i v několika podlažích pod sebou. Jednotlivé chodby jsou raženy v hloubce od 2–14 metrů. Velmi známá je také místní zoologická zahrada.

Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže.