Vodní nádrž Soběnov byla vybudována na říčce Černé v letech 1922-1930 za účelem výroby elektrické energie v malé vodní elektrárně. Celková zatopená plocha nádrže je 11,2 ha. Hráz dlouhá 90 m a vysoká 8,55 m byla původně z poloviny sypaná a z poloviny zděná. Po povodních v roce 2002 musela být rekonstruována. Odplavená zemní sypaná část byla nahrazena železobetonovým tělesem obloženým kamenem. Samotná elektrárna se nachází asi 4 km dále po proudu. Nad ní stojí objekt s vyrovnávací nádrží. Do něj teče voda z nádrže 557 m dlouhým tunelem s kamennými větracími šachtami na nějž navazuje 544 m dlouhý betonový kanál.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Zámek Prostějov, okres Prostějov.

Malá nenápadná rozhledna je postavena soukromém pozemku, na východním konci obce kousek od nádrže, v blízkosti domu čp. 54. Nejde tak ani o klasickou rozhlednu jako spíše o malou dřevěnou vyhlídkovou plošinu s posezením. Byla postavena v letech 2006-2007 z vlastních finančních prostředků a dřevo pochází z vlastního lesa z Golčova Jeníkova. Postavena byla na místě, kde podle pozůstatků stávalo do první poloviny 16. století strážní stanoviště. Z malé rozhledny, která je víceméně volně přístupná je výhled západním směrem na obec Licoměřice a dále pak na Jeníkovsko, Čáslavsko a Kutnohorsko.