Městské opevnění města Stříbra se skládalo ze dvou částí. Jedno opevňovalo samotné centrum, druhé pak ještě navíc jižní předměstí, tato druhá část byla opevněna v 16. století. Do vnitřní části se vstupovalo dvěma branami (ani jedna se nedochovala). Do jižního předměstí se vstupovalo třemi branami, menší bránou a fortnou. Hradby nebyly patrně nijak velkolepé, tvořila je patrně jen zeď z lomového kamene. Z opevnění vnitřního města se dochovaly jen skromné zbytky hradeb při ulici Hradební. Z opevnění jižního předměstí (Nové Město) se dochovalo podstatně více. Při ulici Sokolské je to zbytek hradby, dále pak most s bránou (1555-1560), Koubkova branka v ulici Ruská (1574) a jedna bašta v ulici Plzeňská.

Most se klene nad potokem Mastník u rybníka Velký Mastník necelé dva kilometry od obce Martinice.Starý barokní most má dva půlkruhové oblouky. Postaven byl v roce 1709 a jeho stavebníkem byl Ferdinand František z Vrtby, majitel tehdejšího votického a janovického panství. Původně pouze kamenný most (později zpevněn betonem) nevynikal nijak svoji výstavností, byl především důležitou místní komunikací. Pouze ve výklenku zděného pilíře se nacházel barokní reliéf Panny Marie s dítětem. Most je dnes technickou památkou.

Barokní zámek Sloupno stojí ve stejnojmenné vsi a je vidět hned od nedaleké obce Nového Bydžova. Od tvrze k zámku V roce 1516 připojil Sloupno Vilém z Perštejna k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři z Pernštejna prodali vesnici Janu Kluckému z Libodržic. Za Kluckých byla kolem roku 1553 ve Sloupně vystavěna nová renesanční tvrz, předchůdkyně dnešního zámku. Roku 1610 získal tvrz Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího zde pravděpodobně pobýval před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna sídlo Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti vlastnila tvrz císařská komora a po ní v letech 1637 - 1669 Desfoursové. V letech 1669 - 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v roce 1672 koupil panství břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla roku 1748 zámek přestavěn. Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948. Po konfiskaci a vyklizení sloužil objekt jako sklad pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky, poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany. Zámek Sloupno pak nebyl opravován a rychle chátral. V sedmdesátých letech 20. století jej převzal Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy. Dnes je zámek po zdařilé rekonstrukci probíhající od roku 1996 (více o ní zde) zpřístupněn veřejnosti. Pro hromadné návštěvy je možno otevřít i mimo uvedenou dobu po telefonické domluvě na tel: 604 317275 nebo na tel: 724 187498Na zámku se pořádají v průběhu roku výstavy v rámci regionu Novobydžovsko, není zde umístěna stálá expozice. Zámku byla přidělena v roce 2008 licence na turistické známky. Vlastníkem památky je obec Sloupno. Tipy na výlet V nedalekém Chlumci nad Cidlinou najdete zámek Karlova Koruna, Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov. V Novém Bydžově je možné si prohlédnout Městské muzeum. Za návštěvu stojí i dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.  

Na výrazné zříceniny hradu, původním jménem Humpolec, vede turistické značení (cca 1,5 km) z nedalekého stejnojmenného města. Areál hradu je volně přístupný. Historie hradu Hrad byl založen v průběhu 2. poloviny 14. století, ovšem první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1399, kdy byl jeho majitelem Jindřich z Dubé. V roce 1404 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Jindřicha z Rožmberka. Na krátkou chvíli se majitelem hradu stává král, záhy však Jan z Jenštejna, který jej roku 1420 prodává Janu Leskovcovi z Leskovce. Trčkové z Lípy, kteří hrad koupili roku 1496, se zasloužili o jeho nové opevnění a rozšíření. Humpolec se tím také stal součástí lipnického panství, zanedlouho hrad ztratil rezidenční a centrální funkci a počal pustnout. Při příležitosti prodeje Janovi ml. z Říčan roku 1560 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Původní hradní jádro bylo nevelkých rozměrů. Nakoso postavená hranolová věž je drobného vzhledu a malého čtverhranného půdorysu. Kromě ní se v jádře nacházela ještě palácová křídla podél tří stran hradby a při patě věže vstupní brána. V pozdní gotice byla posílena obranyschopnost hradu přistavěním vnějšího opevnění na jižní a východní straně od jádra. V hradbě byly postaveny čtverhranné věže se střílnami pro palné zbraně a v blízkosti přístupové cesty bastion. Nově také vznikly další valy a příkopy. V severní části nově vzniklého nádvoří byl postaven palác, který měl kompenzovat nedostatek obytného prostoru v hradním jádře. Dále zde vznikla další brána a vedle ní kuchyně. Z hradu se dochovaly výrazné zříceniny téměř všech jeho částí. Tipy na výlet V Humpolci najdete také Městské kulturní a informační středisko - Muzeum dr. Aleše Hrdličky, Muzeum vah, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Mikuláše nebo židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také hrad Lipnice nad Sázavou.  Ubytovat se můžete přímo v Humpolci nebo v Lipnici nad Sázavou  M.K.