Stará synagoga pochází z konce 17. století. Byla postavena vedle původní malé synagogy. Řečniště bylo umístěno uprostřed sálu a podél stěn stálo 85 sedadel pro muže. Ženám byla určena galerie s kapacitou cca 60 osob, kam vedlo zvenčí zvláštní schodiště. Na konci 20. století prošla synagoga rekonstrukcí a v současné době slouží jako výstavní síň muzea. Zároveň se zde nachází i expozice věnovaná židovské populaci ve Velkém Meziříčí. T.A.

Archeologicky zkoumaná a odkrytá zřícenina hradu Šostýn, jinak též zvaného Schauenstein, stojí na kopci nad městem Kopřivnice. Na volně přístupný hrad vede z centra města přibližně 1,5 km dlouhé turistické značení. Historie hradu První nepochybná písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1347, kdy byl v majetku biskupa Jana Volka. Hrad byl však podle archeologických nálezů založen již koncem 13. století, pravděpodobně Jindřichem z rodu Hukingů (Hückeswagenů). Po vymření Jindřichových potomků (po roce 1307) hrad získalo olomoucké biskupství. V polovině 14. století se Šostýn stal lenním statkem, který roku 1354 držel Alšík z Fulštejna a od roku 1369 páni z Vikštejna. Koncem 14. století se Šostýn stal sídlem loupeživého pána Bernarda z Vikštejna a přítrž jeho nekalé činnosti udělal až polský král Vladislav, když roku 1404 se svým vojskem hrad dobyl. Šostýn nedlouho poté obnovil a obsadil další urozený loupežník Vaněk z Lamberka, bratr známějšího kondotiéra Jana Sokola z Lamberka. Právoplatnému majiteli Záviškovi z Vikštejna nebyly nic platné soudní půhony, Vaněk hrad obýval až do roku 1420. V roce 1422 se hradu ujal biskup Jan Železný, známý nepřítel husitů, kteří hrad okolo roku 1428 dobyli a pobořili. V roce 1467 se o Šostýně píše jako o pustém hradě. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, přední díl hradu chránil nad příkopem bergfrit, západně od něj stála vstupní brána a za ním se patrně nacházela obytná budova. Zadní část, oddělená příkopem, obsahovala vstupní věžovitou bránu, popř. věž chránící vstup pod ní a na nejchráněnějším místě větší palác. Za branou či věží pak byla postavena provozní budova, patrně kovárna. Celý hrad byl obehnán příkopem a dvojitým pásem valů. Pod hradem byl objeven středověký rybník, který byl následně obnoven. První archeologické práce zde provedl E. Hanzelka ve 30. letech 20. století. Druhá vlna archeologického výzkumu byla zahájena v roce 1987 a s přestávkami trvá dodnes. Archeologové odkryli základy bergfritu, obou bran, suterén paláce v zadní části hradu a části hradeb. Tipy na výlet U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, Regionální muzeum v Kopřivnici - Muzeum fojtství, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, nebo jeskyni Šipka.  Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici. M.K.

První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Rozhledna se nachází necelého 1,5 km severním směrem od obce Boleradice, nedaleko vrcholu Nedánov (368 m.n.m.) Základní kámen k rozhledně byl položen v roce 2006, její stavba byla zahájena v březnu 2009 a otevřena již v červenci téhož roku. Dřevěná stavba s kovovými prvky měří 26 m. Rozhledna volně přístupná poskytuje široký výhled do okolí. Z dobrých podmínek je vidět Brno s okolními kopci Drahanské vysočiny, vrchy Pálavy se zrcadlící se hladinou Novomlýnských jezer, vrcholky Bílých a Malých Karpat, kopce Ždánického lesa s dominatním vrchem Strážov a obrysy Chřibů. K rozhledně vede značená cesta z obce Boleradice a lze sem dojet i autem. Vede sem malá asfaltová cesta ze silnice Boleradice – Mokrůvky. Odbočuje ze silnice na okraji komerčního areálu.