Jeden ze dvou železničních přejezdů přes Nádražní ulici, severní, který umožňuje spojení mezi Smíchovským nádražím a Železničním mostem přes Vltavu.

Vrch Cvilín (436 m) se rozkládá na jihovýchodním okraji Krnova a na jeho dvou vrcholech se nalézá několik výjimečných staveb. Na jeho Zadním kopci se nelézá zřícenina hradu Cvilín a na Předním kopci stoji stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Výškovou dominantu pak tvoří rozhledna Cvilín. Byla otevřena roku 1903 a za její výstavbou stál Moravskoslezský sudetský horský spolek. Dostala jméno podle svého mecenáše knížete Lichtensteina. Točité schodiště ústilo na vyhlídkovou plošinu a na cimbuří ještě navazovala malá boční věžička s další vyhlídkovou plošinou. O tuto unikátní věžičku přišla rozhledna po válce kdy byly prováděny opravy. Rozhledna nebyla v dalších letech udržována a chátrala. V roce 1966 byly na vrchol rozhledny umístěny antény televizního vysílače a přístup na rozhlednu se omezil. V 80.letech a na přelomu 20. a 21. století prošla rekonstrukcí, antény byly sundány a přístup pro veřejnost obnoven v plné míře. Původní výška věže s boční věžičkou byla 35 metrů, nyní je jenom 29 metrů. Od roku 1993 je rozhledna Cvilín zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.

Součástí dochovaného opevnění je i barbakán neboli předsunuté opevnění dnes již neexistující Žatecké brány. Umožňoval střelbu do stran, což dokládají klíčové střílny.

Na jižní straně Havlíčkova náměstí stojí budova staré radnice. Původně to byla gotická stavba, která byla po požáru v roce 1662 přestavěna. Roku 1974 prošla rekonstrukcí. V patře se nachází síň s valenou klenbou a štuky. Ve štítu stavby můžeme vidět tzv. Brodskou smrt, neboli kostlivce s kosou na níž je latinský nápis Qua hora nescis (v překladu „Kterou hodinu nevíš“). V současné době je objekt sídlem knihovny a slouží pro další společenské účely. V gotickém sklepení je v provozu vinárna.