Hláska - Roudnice nad Labem.

Židovský hřbitov Kožlany se nachází asi 1,5 km severozápadně od obce při značené cestě (modrá) do Nové Vsi. První písemné zprávy o židovském hřbitově jsou z 18. století, ale založen byl zřejmě před rokem 1700. V gruntovní knize z let 1738-1796 je zapsána kupní smlouva mezi obcí a Josefem Popperem na základě které 22.12.1788 kupují Židé od obce za 50 zlatých místo pod Šibeničním vrchem, které již v té době užívali. V roce 1821 byl hřbitov rozšířen do dnešní velikosti 1.924 m2, na které se dnes nachází okolo 300 náhrobků z let 1717-1936. Hřbitov ohraničuje kamenná zeď s brankou v severovýchodní části. U branky je pak dochováno obvodové zdivo budovy, která byla obřadní síní. Nachází se zde rozměrná kamenná deska, pocházející z kamenného obřadního stolu na kterém se prováděla rituální očista těla zemřelého.

Nespornou dominantou území hřbitova je novorenesanční budova obřadní síně. Nad průčelím z ní vystupuje věžovitá část klenutá kupolí s helmicovitou střechou, na průčelní stěně otevřená podvojným oknem rámovaným pilastry s jónskými hlavicemi. Na vrcholu střechy stojí čtyřboká lucerna rovněž s helmicovitou stříškou. V prostoru předsíně, před vchodem do hlavního obřadního prostoru, je osazena pamětní deska se stručnými historickými údaji. Projekt vytvořil arch. Bedřich Muenzberger.

Zajímavý barokní zámek ve Smilkově je místní dominantou. V polovině 14. století tu stála tvrz, podle níž se psali zdejší vladykové ze Smilkova. Jeden z majitelů, Václav ze Smilkova, také podepsal stížný list v roce 1415 proti upálení Mistra Jana Husa. Na zdejší smilkovské tvrzi se vystřídala řada majitelů. Historie zámku Koncem 17. století za Talmberků byla tvrz přestavěna v dvoukřídlý barokní zámek. Roku 1724 jej získal František Karel Pacellius u Aldersheimu. Za něho byla zbořena zvonice kostela, která stávala v Arneštovicích u školy, a dal vystavět věž v průčelí kostela. Zařídil při kostele fundační kaplanství a právě jemu patří znak v zámecké chodbě na stropě. Smilkov i Petrovice zdědil jeho příbuzný Jan Jindřich Bissingen, který zvelebil zdejší panství. Přikoupil roku 1750 Heřmaničky a Dědkov, založil v Arnoštovicích špitál a také zajistil příjem faráře. Zámek byl několikrát přestavěn. Koncem 18. století vznikla kolem sídla hodnotná barokní zahrada. Roku 1873 koupil celý statek "Chabrus" (společnost z Prahy) a od Chabrusu ji převzal roku 1874 JUDr. Mořic Likawetz, advokát v Praze. V roce 1930 koupil zdejší panství pražský továrník F. Kořán. Po roce 1945 zámek sloužil jako domov důchodců, po roce 1989 se stal předmětem dosud neukončených restitučních sporů, kdy chátrá budova i zámecký park a objekt není veřejnosti přístupný. Dispozice zámku Zámek ve Smilkově je patrová dvoukřídlá budova s půdorysem písmene L a s představeným dvouramenným schodištěm u dvorního průčelí východního křídla. Před zámkem stojí regotizovaná kaple sv. Anny. Zámek obklopuje rozlehlý park, terasovitě upravený jako italská zahrada, který se táhne až k rybníku. V parku je pozoruhodný barokní teatron z roku 1750 zdobený alegorickými sousošími od L. Wildmana a Tomáše Hatláka. Teatron představoval unikátní terasovou zahradní kompozici divadelního charakteru. Nedaleko odsud si můžete prohlédnout zbytky tvrze Martinice, přejít přes kamenný most přes Mastník u Martinic nebo Ubytování najdete v nedalekých Voticích, kde je k vidění také židovský hřbitov.