Rozhledna Pivní maják v Žatci, okres Louny.

Hajním kostelem se nazývá skála je nejsevernějším výběžkem Frýdlantského cimbuří. Vrchol skály byl zpřístupněn žebříkem a zábradlím patrně již před první světovou válkou. V průvodci z roku 1902 se již píše o vyhlídce přístupné po dřevěném žebříku. V roce 1979 bylo zdejší zábradlí rekonstruováno členy Jizerské horské služby. Původní německé jméno zní Hainskirche a je odvozeno od báchorek o germánském obětišti (v překladu Hajní kostel – kostel v háji neboli pohanská svatyně). Z vrcholové skály je velmi krásný výhled do údolí Smědé a Frýdlantsko.Podle obyvatel Jizerských hor se právě zde odehrál příběh, který přebásnil K.J.Erben ve sbírce Kytice s název Poklad. Na Velký pátek zde šla kolem Hajního kostela matka s dítětem. Žena spatřil mezi skalními bloky otvor a vešla dovnitř. Spatřila zde mnoho drahých kamenů a zlata což ji oslnilo natolik, že zde odložila své dítě. Skála se započala zavírat a matka se jen tak tak dostala ven. Dítě však zanechala uvnitř. Po celý rok se žena velmi trápila, po roce se vydala opět k Hajnímu kostelu a se svým dítětem se opět shledala. 

Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Židovský hřbitov se nachází na turistické značce vedoucí z Košetic do Křelovic, přibližně zhruba kilometr chůze z obce. Hřbitov byl založen před rokem 1711. Na ploše 1.547 m2 je dochováno asi 150 náhrobků od počátku 18. století do roku 1932. Areál hřbitova prošel rekonstrukcí, byl vyčištěn od náletové vegetace a opravena byla také nízká kamenná zídka. Hřbitov je přístupný bez obtíží. V obci Košetice se dochovala synagoga (čp. 76) postavená v první polovině 19. století, po druhé světové válce adaptována k obytnému účelu.