Výrazná hora Luž se nachází zhruba 1,5 km severně od Horní Světlé.Znělcová hora Luž je svojí výškou 793 m.n.m. nejvyšší horou Lužických hor. Její německé jméno Lausche je doloženo od roku 1631, český název Luž se poprvé objevuje v průvodci roku 1909. V roce 1823 zde postavil skromný dřevěný hostinec waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. V roce 1833 k ní přistavěl malou rozhlednu. Návštěvnost stále více narůstala a tak byla v roce 1882 dokončena stavba prostornější chaty. Z výstavé horské chaty vyrůstala 10 m vyhlídková věž. Hojné návštěvnosti bylo dopřáno i za první republiky. Chata byla provozována i za pochmurné doby druhé světové války. Na počátku roku 1946 chata do základů vyhořela, okolnosti tohoto požáru nejsou dodnes zcela jasné. Ještě dnes jsou zde po ní patrné zbytky základů a schody.Z vrcholu Luže je krásný kruhový výhled: Krušné hory, Děčínský Sněžník, Vlhošť, Ralsko, Bezděz, Trosky, Ještěd, Jizerské hory, vrcholky Krkonoš.

Jméno vsi je odvozeno od slova vrše, nástroje na chytání ryb, neboť podle historických pramenů oplýval rybami potok Botič, který zde nedaleko teče. Nejstarším doloženým vlastníkem je vyšehradská kapitula, té patřily Vršovice až do začátku 13. století. K roku 1328 se zde uvádí dvůr s vinicí, který koupil řád německých rytířů. Vršovickému údolí se také říkalo Viniční údolí a to podle velkého množství vinic, které zde byly založeny za Karla IV. Od hustistkých bouří se majitelé Vršovic docela střídali, byli mezi nimi Granovští z Granova, Trčkové z Lípy, Šternberkové, Párové, Jakub Wimmer a další. V roce 1902 byly Vršovice povýšeny na město. Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti od Nového Města si obec dlouho podržela vesnický ráz. Nejstarší továrna byla postavena až roku 1889, vyráběla prádlo. V roce 1902 pak následovala Waldesova továrna dodnes slavná svými patentními knoflíky. V roce 1922 se staly Vršovice součástí Velké Prahy. V druhé polovině 40. let a v 50. letech 20. století probíhala intenzivní výstavba především ve východní části Vršovic, kde vzniklo sídliště. V roce 1953 byl otevřen nový stadion Slavie, který v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a v roce 2008 byl otevřen nový velký reprezentativní stadion. V letech 1972-1977 bylo na pozemcích někdejších vozatajských kasáren naproti Waldesově továrně postaveno nové sídliště Vlasta. Mezi nejvýznamnější památky Vršovic patří kostel sv. Mikuláše, jehož historie sahá až do doby románské, moderní kostel sv. Václava na náměstí Svatopluka Čecha a tzv. Rangherka, častěji zvaná spíše jako vršovický zámeček.

Tachov je okresní město v Plzeňském kraji. Leží 59 km západně od Plzně. Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě. Má asi 13.000 obyvatel. Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. Poprvé je zmíněn r. 1115, kdy kníže Vladislav I. daroval vesnici kladrubskému klášteru. Asi v letech 1126-31 zde kníže Soběslav I. nedaleko vesnice při obchodní cestě do Falce vybudoval strážní hrad. Velký rozmach město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově postavil nový, již kamenný hrad s mohutnou válcovou věží.  A v podhradí nechal kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Za Lucemburků získalo město své pozoruhodné opevnění, které se z velké části dochovalo dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Jejich délka je 700m. Tachov se stal centrem pro široké okolí. Do historii se zapsal Tachov  významně v roce 1427 kdy zde husité porazili další z křižáckých výprav, které proti nim byly vypraveny. V 17. století se město postavilo na stranu protihabsburského povstání a po bitvě na Bílé hoře bylo tvrdě potrestáno. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu patřily. Proběhla násilná rekatolizace a také do města přišla řada Němců. V 18. století kdy město patřilo Windischgrätzům, zažilo další vzestup. Vzkvétalo a spadalo pod něj téměř 50 vesnic. Po Druhé světové válce se proměnilo složení obyvatelstva. Obyvatelé německého původu byli nuceni město opustit, Tachov byl téměř vylidněn a po dosídlení lidmi z vnitrozemí se stal městem s ryze českým obyvatelstvem. Tachov svým návštěvníkům nabízí k vidění hodně památek. Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. rozšířen taktéž v gotickém slohu. Vnitřní zařízení kostela pochází z roku 1670. Důležitou památkou je také Tachovský zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 zámek vyhořel, v roce 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Dalšími lákadly k návštěvě jsou barokní Husmannův mlýn a františkánský klášter (dnes muzeum Českého lesa) s kostelem sv.Máří Magdaleny. Za původně nejstarší stavbu města je považován kostelík sv.Václava. Bez návštěvy by neměla zůstat monumentální Windischgrätzova jízdárna ve Světcích. Na okraji města jsou dva pozoruhodné památníky - mohyla obětem pochodu smrti z r.1945 který procházel územím Tachovska a památník husitské bitvy u Tachova r.1427. V centru je ještě památník Díkůvzdání americké armádě za osvobození r.1945.Malebně položené městečko nabízí návštěvníkům také řadu míst ke krásným procházkám, např. Aglainým údolím podél řeky Mže a řadu dalších turistických tras pro pěší i na kole.

Zajímavě nalepené domky jsou nejlépe vidět z Kamenné ulice. Vystavěny byly v polovině 19. století italskými dělníky, kteří stavěli místní železnici. Dřevěné přístavky nalepené skalní stěně vypadají jako ptačí hnízda a odtud jejich pojmenování. Navazují na chodby a sklepy vytesané v pískovcové skále.