Zámek Blansko se nachází ve stejnojmenném okresním městě v údolí řeky Svitavy, v Jihomoravském kraji. Historie zámku Renesanční zámek vznikl v roce 1604 přestavbou gotické tvrze zmiňované již koncem 14. stol. Základy válcové věže, dodnes dochované, pocházejí z románského období. Tvrz byla upravena v polovině 15. stol., aby mohla sloužit jako sídlo po zániku hradu Blanseka. Až do poloviny 18. stol. byl zámek centrem správy blanenského panství, kdy ho koupil rod Salm-Reifferscheidt a připojil k Rájecku. Na blanském zámku se vystřídalo mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu až po Salmy, kterým patřil až do roku 1945. V době 30leté války byla zámecká budova poškozena Švédy. Zámek později přešel řadou oprav. Významná barokní přestavba Blanska se konala koncem 17. stol. za hrabat z Gellhornu, kdy byla navíc postavena věž s hodinami. V roce 1853 byl zámek upraven pozdně empírově a roku 1873 ještě novorenesančně. Tyto úpravy však byly odstraněny rekonstrukcí v letech 1960-68, kdy byla zámku navrácena jeho původní renesanční podoba. Do roku 1896 se zde také nacházelo správní centrum blanenských železáren, kdy jej Salmové prodali firmě Breitfeld-Daněk. V minulosti na zámku pobývala řada významných osobností (např. Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes, spisovatel Ferdinand von Saar) a bydlel zde i známý archeolog dr. Jindřich Wankel. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, kde můžeme shlédnout výstavy týkající se Moravského krasu, historie hutnictví, historie dekorativní a užitkové litiny, historie hradu Blanseka a dalších témat. Podoba zámku V původní podobě měl zámek asi 30 místností a byl obýván jenom zřídka. Jedná se o jednopatrovou budovu se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. Zámek má čtyři křídla s obdélníkovým nádvořím s arkádami. Na severní straně stojí věž s hodinami a u jihozápadního nároží se dochoval zbytek válcové věže raně gotické tvrze. Zámecká expozice Expozice zámku zachycuje geologický vývoj Moravského krasu, jeho faunu a flóru, jak vyhynulou tak i existující, a také zde vidíme stručný přehled vývoje lidského osídlení zdejší oblasti. Velká část expozice je věnována výzkumům Karla Absolona s ukázkami z jeho praxe. Výstava Nejstarší hutě ČR, archeologická expozice se speciálním zaměřením na vývoj železářství ve zdejší oblasti, je věnována také období Velké Moravy a jednomu z center železářské výroby té doby v olomučanském polesí. Výstava je doplněna modely olomučanských hutí z 8. - 9. stol. Dále si zde návštěvník prohlídne expozici historie města Blanska od první písemné zmínky z roku 1141 až po rok 1918. Zámecké interiéry Historické interiéry zámku tvoří soubor pěti místností (hudební, červený a modrý salon, růžový salonek a zelený kabinet), kde se zachovala původní dřevěná výzdoba stropů a stěn z konce 19. stol. Výstava Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století prezentuje historii výroby uměleckého lití v celorepublikovém a středoevropském kontextu. Ucelenou část tvoří soubor litinových kamen a krbů, kašnových zařízení, zahradních váz atd. Zdejší raritu znázorňuje kolekce litinových šperků. Tipy na výlet Ve městě najdete také Galerii města Blansko nebo rozhlednu Podvrší u Blanska. Z přírodních zajímavostí můžete navštívit krasové jeskyně, jako je Kateřinská jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macocha nebo jeskyně Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Čertův hrádek nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Blansku.  

Dům byl postaven koncem 16. století pro benátského kupce Francesca Calligardiho, který si zde zřídil obchod s koloniálním zbožím. Dům zdobila sgrafita, která nechali pozdější majitelé zabílit. V roce 1903 byla sgrafita obnovena. Prostor pod římsou tvoří výjevy s lovcem a lvem, mezi okny biblické postavy a na arkýři obrazy můžu v krojích 16. století. To vše doplňuje bohatá ornamentální výzdoba. Dům však postupně podléhal času a tak v 80. letech se přikročilo ke generální rekonstrukci. Při té byla obnovena vnitřní klenba, sloupoví, otevřená terasa s arkádami, atrium a řada místností. Dnes se zde nachází výstavní a obřadní síň, rozhlasové studio a redakce Zpravodaje města Třebíče.

Název katastru Černý most je odvozen od mostu nad železniční tratí mezi Vysočany a Horními Počernicemi. Čerň mostu daly parní lokomotivy, které pod mostem projížděly. V současnosti je území v povědomí známo především jako sídliště s rozsáhlým nákupním centrem a jako konečná merta B.

Pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Muzeum textilu je jediným muzeem v České republice specializovaným na historii textilní výroby. Jeho expozice a sbírky představují jedinečný soubor dokladů vývoje textilní výroby (zvláště textilního tisku) v České republice i v zahraničí. Expozice Muzea textilu je věnována tradicím bavlnářství ve východních Čechách, historii textilních tiskáren a. s. Tiba, Dvůr Králové nad Labem, některým výtvarným umělcům, kteří spolupracovali s textilním tiskem, historii textilní výroby v českých zemích do konce 18. století (oddíly – historický vývoj fází textilní výroby, které předcházejí potiskování textilií; nejstarší doklady textilní výroby ve světě; historie textilního tisku; vzorkařství; modrotisk). Poslední část expozice je věnována (prostřednictvím oddílů věnovaných perotinovému tisku, rytí tiskacích válců, strojnímu tisku válcovému, filmovému tisku a tisku střikem) historii textilního tisku a pomocných technologií v textilních manufakturách a továrnách.