Zříceninu hradu Kožlí najdeme na strmém zalesněném ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka, západně od Konopiště na Benešovsku. Pohnutá historie hradu Kožlí bylo stejně jako mnoho dalších posázavských hradů poprvé zmíněno roku 1318 v predikátu. Jako první majitel se uvádí Ctibor z Kožlí. V majetku rodu svých zakladatelů zůstal až do počátku 15. století a mnohdy jeho majitelé podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi. V roce 1414 se pak majitelem stal Beneš Libún z Dubé. Z rukou jeho syna se za nejasných událostí dostal do držení bohatého Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.  Psal se rok 1461. Kožlí se tak stalo součástí Konopiště a společně s ním i členem koalice proti Jiřímu z Poděbrad. Vojska krále roku 1468 obléhala a dobyla Konopiště a spolu s ním i Kožlí. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. Hrad nebo už zámek? Hrad byl vystavěn na strmé ostrožně. Proto předhradí neleželo před hradem ale za ním. Informace o vzhledu hradu jsou kusé a nepříliš podrobné. Jádro hradu mělo pravidelný, obdélný obrys na obou koncích zajištěný mohutnými příkopy. Po celém obvodu obíhal parkán, který se nejlépe dochoval na JV straně. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Naprostá většina vnitřní zástavby jádra je dnes patrna ve formě výrazných reliéfních reliktů. Hrad Kožlí je tak typickým příkladem hradu dvoupalácové dispozice. Neměl hlavní věž, protože byl vystavěn v klidné době lucemburské. Dvoupalácové hrady se tak staly jakýmsi přechodníkem mezi hradem a zámkem. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Renesanční zámek Hrubý Rohozec, se nachází na severním okraji Daliměřic, dnes části Turnova, v Libereckém kraji. Na místě dnešního zámku, na pravém břehu řeky Jizery, stál kdysi hrad Rohozec. Z východní strany byl chráněn strmým srázem, na ostatních stranách měl hluboké příkopy, které dodnes naznačuje terén kolem současného zámeckého parku. Z původního hradu se nám dochovala do skály tesaná sklepení s gotickým ukončením portálů a okének pod dnešním zámkem. Od hradu k zámku Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Ti o něj díky sporů z králem Václavem IV. přišli a hrad se stal královským majetkem. Hrad patřil Královské komoře do roku 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Když Jindřich, poslední mužský člen rodu padl ve službách Jiřího z Poděbrad, dostal se Rohozec do držení jeho sestry Magdaleny a jejího manžela Jana Tovačovského z Cimburka. Roku 1506 byla zahájena přestavba na pohodlnější šlechtické sídlo lichoběžníkového půdorysu. Bašty byly zrušeny, příkopy proměněny v zahradu. Tyto stavební úpravy probíhaly v duchu vladislavské gotiky. Od roku 1534 ho vlastnili opět Vartemberkové, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Stěny byly vyzdobeny sgrafity a v nádvoří byly vybudovány arkády. Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna, který ho daroval svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původem valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý. Také se zapsali do architektonické podoby, kdy nejdříve provedli drobné barokní úpravy a roku 1822 poslední v pseudogotickém slohu s klasicistními fasádami. Zámek dnes Ze zámeckých místností se nám dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galerii najdeme podobizny členů rodu Desfoursů. Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Zdejší místnosti nám poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka, klasicismu a dalších stylů 19. století až po secesi. Díky svým častým přestavbám je Hrubý Rohozec unikátní ukázkou vývoje stavebních slohů. Tipy na výlet Na výlet se můžeme vydat na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Za návštěvu stojí i romantický zámek Hrubá Skála nebo skalní hrad Drábovna. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.  

Vpravo hlavního vchodu při pohledu z Úatsavní ulice 7/91.

Kříž ve Staroújezdské ulici.