Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.

Dolejší brána jako jediná ze tří dochovaných hlavních bran stojí na východním konci náměstí Míru. Brána byla vystavěna v 60. letech 13. století jako součást opevnění. Před branou byl koncem 15. století při úpravách opevnění zbudován koridor zakončený další věžitovou branou (zbořeno r. 1843). V roce 1905 proběhla celková i když ne moc zdařilá rekonstrukce. Dvacet metrů vysoká brána má čtyři patra a bohatě profilovaný vstupní portál. Průjezd je sklenutý křížovou klenbou. V prvním patře je síla zdiva až 3 metry, v dalších patrech pak poloviční. Stavba je zakončena valbovou střechou s věžičkou a lucernou. Interiér brány je veřejnosti nepřístupný.

V blízkosti Valašských Klobouk, mezi obcemi Vysoké Pole a Drnovice, je místo zvané Ploština. Dříve zde stála pasekářská osada, dnes je zde památník obětem II. světové války a okupace ze zlínského okresu. Důvod proč památník stojí zde je 19.duben 1945. Tehdy, na samém sklonku Druhé světové války, zde Němci ztrestali statečnost místních lidí, kteří podporovali partyzány a jejich vesnici bez milosti vypálili. V plamenech našlo smrt 24 obyvatel. Po válce zde bylo pro pozůstalé postaveno několik nových domů, ale každodenní život se sem už nevrátil.Památník vznikl v roce 1975 k 30. výročí osvobození. Upomínkou na samotnou ploštinskou tragédii je kaple se jmény zavražděných pasekářů. Jeden z místních domků byl Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně zadaptován pro muzejní účely. Expozice v něm instalovaná je věnována historii protifašistického odboje ve zlínském okrese. Stálá expozice Ploštinská tragédie - Boj za svobodu proti fašismu. Památník Ploština patří pod muzeum Jihovýchodní Moravy.

Pseudorenesanční radnice byla postavena na místě dvou středověkých domů v roce 1869 podle projektu stavitele Kuželovského. Původní renesanční radnice se nacházela v místech dnešní městské knihovny. Přístavba radnice, dům č.p. 22, je z let 1899-1900. Fasádu domu navrhl Alois Samohrd a fresky provedl Láďa Novák. Po stranách trojdílného okna vidíme alegorické ženské postavy znázorňující vlevo „Samosprávu vlasti“ a vpravo „Spravedlnost“.