Historie hradu Vznik hradu Vlčtejna, lze patrně spojovat se stavební činností Rožmberků před polovinou 14. století. V roce 1421 byl obsazen husity, kteří se zde udrželi až do roku 1446. Roku 1451 zde byla uzavřena smlouva mezi poděbradskou a rožmberskou stranou. Po roce 1500 se zde vystřídalo několik majitelů a ještě na počátku 17. století plnil objekt rezidenční funkci. Ještě na konci téhož století byl také zříceninou. V roce 1822 byl palác opraven a zastřešen, ale záhy opět zpustl. V roce 1824 bylo předhradí rozebráno na stavbu silnice. Podoba hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici, kterou obíhal systém dvojitých valů a příkopů. Na takto obehnané ploše se nacházelo předhradí, kde zřejmě stála jediná rozměrná budova. Vrchol skalky pak zaujal dvouprostorový plochostropý palác s polygonálním čelem. Přístup sem byl malou věžovitou branou. Hrad dnes Do dnešní doby se zachoval poměrně velký zbytek paláce stojícího na buližníkové skalce, kam dnes vedou železné schůdky. V místě předhradí se dochovalo jen torzo obvodové hradby, které kdysi zároveň tvořilo patrně i stěnu jediné budovy stojící v předhradí. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit zříceninu hradu Lopata, také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.

Za základ jména bývá považováno loupení měchů. A to buď měchů jako cestovních zavazadel na místní dálkové cestě, nebo měchů na ryby v místních potocích a rybnících. Může se ale jednat i o zcela jiný slovní základ neboť je známo pojmenování i ve tvaru Nechalupy. Nejstarší osídlení na území Dolních Měcholup je doloženo z návrší Na Horkách, kde při zakládání nového hřbitova r. 1896 byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby 2 - 3 tisíce let před n.l. Ves se pak připomíná v písemnostech roku 1309 a o několik desítek let později se rozlišuje na Velké (Dolní) a Malé (Horní) Měcholupy. Z roku 1364 pochází zmínka o tvrzi, kterou měl v držení pražský měšťan Jakeš Rechcer. Po něm následovali Olbramovicové, měšťan Jan Nichelen, Prokop Černý a Jan z Klučova. Jako další majitelé se připomínají Zápští ze Záp a řád křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1562 prodávají křižovníci svůj díl Měcholup Janovi Ronšperkovi z Ronšperka, který ho připojil k Uhříněvsi. V roce 1622 po konfiskacích získal Měcholupy Karel z Lichtensteina a obec až do poloviny 19. století náležela panství Uhříněves. V letech 1923-25 proběhla pozemková reforma při které byly polnohospodářské pozemky zrušeného Lichtenštejnského panství rozděleny mezi majitele zbytkových statků a drobné nabyvatele. V roce 1968 byla obec připojena k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Měcholupy součástí správního obvodu Praha 15.

Téměř celý Vítkov je pokryt zelení, která sahá až k jeho ubočím na jižní, východní a jižní straně. Východní část jzeleně sazá až k Ohradě. Zeleň je protkána pěšinami, které návštěvníkům umožňují nejen procházku přírodou, ale na mnoha místech i překrásné pohledy na Prahu. Jižní strana Vítkova, směrem k Žižkovu, je upravena jako parková plocha. Stromový porost je zde řidší. V létě je tato část využívána, díky své poloze k jihu, pro opalování a odpočinek.