Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Poté co přestal dostačovat hřbitov při kostele sv. Štěpána byl v roce 1591 za hradbami města založen nový dodnes dochovaný městský hřbitov s kostelíkem Nejsvětější Trojice. Počátkem 20. století byl kostel ve velmi vážném stavebním stavu, zachránila jej až iniciativa místních intelektuálů. V roce 1904 jej tak bohužel neochotně upravil architekt Kamil Hilbert, který však patřil mezi ty jež prosazovali jeho zboření. Jeho neochota se zřejmě projevila v nepříliš citlivě provedenou přestavbou, při které kostelík přišel o některé své cenné prvky, mimo jiné o hvězdicovou klenbu v presbytáři. Za bývalého režimu se také nedočkal přívětivějšího zacházení, v tomto období zase přišel o cenné varhany, poškozené cínové píšťaly byly prodány do sběrných surovin a dřevěné části spáleny. V roce 1993 prošla stavba generální opravou. Jednolodní kostelík v mixu gotické a renesanční podoby dnes slouží jako smuteční síň.

Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Na velmi skromné zbytky Čertova hrádku, jinak též zvaného podle nedaleké vsi Olomučany, vede z bývalého okresního města Blansko turistické značení, které dále pokračuje na Nový hrad. Areál hrádku je volně přístupný. Historie hradu Dle nálezu keramiky lze soudit, že hrad existoval již ve druhé polovině 13. století. V písemných pramenech je však poprvé zmiňován až roku 1346 při příležitosti dělení zboží pánů z Lipé. Za pánů z Lipé byla sloučena zboží zničeného hradu Obřany a Olomučan, z nichž majitel obě spravoval. Za Čeňka z Lipé se zboží v polovině 14. století opět oddělila a na Olomučanech se usadil Vilém z Opatovic, který se po nich roku 1374 i psal. Na počátku 15. století se vlastníkem hradu stal Jan Bidlo, jenž je tu sezením zmiňován roku 1437. Někdy okolo poloviny 15. století hrad zpustl. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, rozdělená tentokrát pouze hradbou, nikoliv příkopem. V dělicí hradbě stávala věž, není zcela jasné, zda okrouhlá s břitem, či čtverhranná s kruhovým vnitřním prostorem. V nejchráněnější poloze jádra pak stával dvoj či trojprostorový palác. Dále hrad tvořila již jen hradba a v jihovýchodní části hradu příkop. Do dnešních dnů se dochovaly drobné střepy zdiva věže, hradeb a paláce. Tipy na výlet V Blansku dále najdete renesanční zámek, Muzeum Blansko, Galerii města Blanska, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macochu, rozhlednu Podvrší u Blanska nebo jeskyni Kůlna. Za návštěvui stojí i Muzeum větrný mlýn nebo huť Klamovka. Ubytovat se můžete v Blansku. M.K.