Krátká historie hradu Hrad byl založen již v prvé polovině 13. století. První písemná zmínka je z roku 1316, kdy je majetkem Bendy z Volfštejna. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, v druhé polovině 15. století je již opuštěn a postupně chátrá. Podoba hradu Hrad oválného půdorysu ležel za mohutným příkopem. V jeho čele byl volně stojící konický plochostropý bergfrit. Do věže se vcházelo v patře, dodnes dochovaným pozdně romáským portálem. V zadní nejvíce chráněné části se nacházel palác, dosahující výše dvou pater. I palác měl mírně konické stěny. V nádvoří se pak nacházely ještě další dvě stavby, čtverhranný věžovitý plochostropý objekt a dvouprostorová budova. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu, o který se stará spolek nadšenců, nejvíce zachoval bergfrit. Dále pak zbytky obvodových stěn paláce a věžovité stavby. Z dvouprostorové budovy se zachoval jen terénní náznak. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Krasíkov, na rozhlednu Bohušův vrch u Plané, na zříceninu kostela sv. Jana, nebo na zámek Svojšín. Za návštěvu stojí i město Stříbro. Ubytování si jistě vyberete přímo ve Stříbře.

Muzeum v Horní Blatné je zděné stavení s hrázděným patrem. Jedná se o měšťanský barokní dům z poloviny 18.století. Na bohatě profilovaném portálu je letopočet 1754, místnosti v přízemí jsou klenuté, v jedné patrové místnosti je původní štuková výzdoba stropu a nad schodištěm je dřevěný kazetový strop. Muzeum je součástí naučné stezky Vlčí jámy a patří pod Krajské muzeum Karlovarského kraje. Stálá expozice dějiny těžby a zpracování cínové rudy v západním Krušnohoří. Modely důlní techniky, velkoplošný model Horní Blatné, mineralogické sbírky, cínové nádobí. Dějiny Hornoblatenska a regionální galerie. Připomenuto je dílo místního písničkáře Hanse Sopha (1869 – 1954).    

Veveří - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Karlův most byl až do 19.století jediným mostem v Praze. Byla to tedy nesmírně důležitá komunikace po které se pohybovali lidé a zboží z jednoho břehu Vltavy na druhý. Tomu vycházela vstříc řada opatření upravujících pohyb po mostě. Z roku 1707 pochází nařízení pro chůzi vpravo a v roce 1723 most osvítilo olejové osvětlení, nahrazené v roce 1866 plynovým a ještě později elektrickým. Od r. 1883 jezdila po mostě koňská tramvaj, tzv. koňka, kterou nahradila r. 1905 elektrická dráha. Elektrický proud byl přes most veden mostovkou po speciálních kolejnicích, které zkonstruoval František Křižík. To proto, aby nebyl narušen umělecký vzhled mostu trolejemi. Po třech letech se ukázalo, že těžké tramvaje most dosti porušují a tak byly nahrazeny v roce 1908 autobusy. Ty se však také neosvědčily. Následující rok byl autobusový provoz zrušena a obnoven až roku 1932. Veřejná doprava zde fungovala až do II. světové války, provoz automobilů skončil roku 1965. Od té doby složí most jen pro pěší. Různé povrchy, které se v průběhu let na mostě střídali završilo položení dlažby v 70.letech 20. století.