Jubilejní synagoga. Jubilejní synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogální stavbou pražské Židovské obce. Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Jubilejní synagoga byla vystavěna jako náhrada za Cikánovu, Novou a Velkodvorskou synagogu, které byly zbořeny v rámci asanace Židovského města, na náklady Spolku pro vybudování nové synagogy v roce 1906. Stavba a název Jubilejní synagogy. Stavba Jubilejní synagogy byla ukončena v roce 1906 podle plánů vídeňského architekta a zkušeného stavitele synagog Wilhelma Stiassneho. Název Jubilejní navrhl Izraelitní spolek na památku 50. výročí vlády Františka Josefa I. Toto označení se však dlouho neužívalo, brzy byla nazývána podle ulice, kde se nachází, později se jí říkalo také Velká synagoga. Tehdy mohl někdo jen těžko tušit, že zůstane přinejmenším na příštích sto let nejmladší pražskou synagogou. Tento spolek také zakoupil i dům, na kterém chrám stojí. Roku 1907 přešla stavba z majetku synagogálního spolku pod vlastnictví Pražské židovské obce. O malířskou výzdobu, barevné dekorace chrámové lodi a štuky se postaral František Fröhlich. Synagoga je vystavěná v tzv. secesním ornamentalismu. Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena roku 1996. Pod nánosy omítky a vrstvou staré malby byly objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jakými se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k náboženským bohoslužbám. Spolek pro vybudování nové synagogy. Po rozhodnutí o asanační přestavbě pražského Židovského Města byl v roce 1898 ustanoven spolek pro vybudování nové synagogy, která by sloužila jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, jež byly určeny v Josefovské čtvrti ke zboření. Odchodem zámožnějších obyvatel ghetta se totiž Židovské Město začalo měnit na rychle chátrající čtvrť pražské chudiny, bez rozdílu náboženského vyznání. Čtvrť byla přelidněná, byla tu vysoká nemocnost, úmrtnost a ohnisko epidemií. Navíc spletité vlastnické otázky znemožňovaly jakékoliv úpravy. O přestavbě bylo rozhodnuto asnačním zákonem z roku 1893. A právě tomuto zákonu padly za oběť zmíněné tři synagogy. Název Jeruzalémské ulice je odvozen od Jeruzalémské kaple, stojící kdysi na východní straně svatojindřišského hřbitova.

Židovský hřbitov se nachází asi 150 m od náměstí na severozápadním okraji obce v Pražské ulici. Hřbitov byl údajně založen v 16. století, ale doložen je až v druhé polovině 18. století. Hřbitov je poměrně zaplněn, na ploše 1.036 m2 se nachází cca 250 náhrobků. Nejstarší náhrobek pochází z konce 18. století, většina jich je klasicistní z první poloviny 19. století. Hřbitov obklopuje dobrá ohradní zeď z lomového kamene s kovovou vstupní brankou. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Mumlavský vodopád se nachází v bezprostřední blízkosti Harrachova, které je vyhledávaným střediskem zimních sportů a letní rekreace. Mumlavský vodopád vytváří řeka Mumlava, která překonává až 10 m vysoké stupně tvořené skalními bloky v žulovém řečišti. Mohutnost vodopádu nabírá při jarním tání, naopak v zimě zde můžete místo vopopádu najít ledopád, což je uchvacující dílo vytvořené vodou a mrazem. Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, zvané čertova oka, které dravý proud řeky Mumlavy vymlel v žulových stupních. Dobrá pěší přístupnost z Harrachova necelých 1,5 km od středu města dává vodopádům vysoký kredit návštěvnosti jak v létě, tak v zimě. Po modře značené trase vede cesta k Mumlavskému vodopádu kolem lesnického muzea Šindelka jak pěšky, tak na kole a v zimě na běžkách.

Délka toku: cca 6 km.Povodí: cca 12,4 km2.Břežanský potok pramení v okrese Praha – západ v obci Zlatníky. Protéká Břežanským údolím a u mostu Závodu míru ústí zprava do Vltavy.Protéká katastrem Zbraslav.