Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Poloha a historie Vyšehradu. Vyšehrad se tyčí nad tokem Vltavy. Toto místo bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu. Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města. Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov. Současnost Vyšehradu. Dnes je tento významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.

Pražská zoologická zahrada. ZOO Praha Troja byla založena v roce 1931 profesorem Jiřím Jandou. Architektonické řešení vypracoval J. Fuchs. Za dobu své existence ZOO v Praze Troji prodělala řadu změn a zaznamenala velký rozvoj. Dnes je jedná o velmi moderní ZOO, která se snaží všechna zvířata ukázat v prostředí, které je jim vlastní. ZOO Praha se také podílí na záchraně mnoha ohrožených živočichů. Z historie pražské ZOO. Pražskou zoologickou zahradu založil cestovatel a zoolog Jiří Janda a o její dnešní podobu se značně zasloužil dlouholetý ředitel zoolog profesor Zdeněk Veselovský. Vznikla ve 30. letech 20. století, ovšem historie chovu cizokrajných zvířat v Praze je mnohem starší, sahá až do dob prvních králů. Krátce byla malá ZOO ve Vrchlickhé sadech před dnešním Hlavním  nádražím. Při svém otevření 28.9.1931 měla ZOO asi na 300 zvířat a byla omezena na plochu jen 8 ha. Postupně se rozšiřovala, ale stále si uchovala kvality.  Poloha ZOO Praha. ZOO Praha je nádherný kousek přírody situovaný v dolní části pražské Troje, nedaleko Trojského zámečku. Pozemek vzbuzuje závist všech odborníků. Jsou tu skály, jež jinde nepřirozeně a draho budují, rovina u řeky, svah i náhorní větrné prostranství a především starý romantický porost. A to vše v amfiteátru směřející k poledni. Zvířata v ZOO Praha. Prvním zvířetem chovaným v této ZOO byla vlčice Lotta. V roce 1934 dokonce daroval Vlasta Burian do ZOO Praha dva Lachtany. Mezi nejvzácnější zvířata patří kůň Převalského, jehož ohrožený druh zachránila pražská ZOO za pět minut dvanáct. V přírodě žije kůň Převalského už jen v Mongolsku, a i tam byl naposled sledován vědeckou expedicí někdy v 50. letech 20. století. Pestrá současnost pražské ZOO V současné době žije v ZOO kolem 2.500 zvířat, reprezentujících 500 druhů. Padesát z nich je velmi vzácných. V areálu zahrady stojí dřevěné domky postavené ve stylu českého národního rondokubismu, projektované arch. Josefem Gočárem, které byly původně umístěny na letišti ve Kbelích.   Pražská ZOO byla díky své poloze u břehů Vltavy velmi postižena tisíciletou vodou v roce 2002. Vedle hmotných škod, bylo nejcitelnější ztráta velkého množství zvířat. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, jenž odplaval s velkou vodou ze zoologické zahrady až do Německa. Bohužel pak při převozu zpět uhynul. V pražské ZOO můžeme vidět jeho bronzový pomníček a také jeho jméno nese jedna z restaurací. Po povodni prošla ZOO modernizací a rozsáhlou rekonstrukcí. Vyrostlo zde několik zajímavých architektonických staveb. K nejzajímavějším patří  - Indonéská džungle. Jedná se o eliptický skleník, s prostředím džungle. Uvnitř mohou návštěvníci spatřit orangutany, gibony nebo varany. Návštěvníci ZOO Praha se dále můžou těšit na komplex opičích ostrovů, průchozí voliéry, dětskou ZO, pavilon Afrika, novou expozici slonů a pavilon hrochů, voliéry sov, pavilon ptačí mokřady či na rozhlednu.  Pražská ZOO žije velice pestrým životem. Je pořádána řada akcí, komentovaných krmení, nočních prohlídek a mnoho dalšího. Doprava do ZOO Praha. Nejjednodušší dopravní spojení je  autobusem číslo 112, od stanice metra Nádraží Holešovice.  Z tohoto místa je v provozu také tzv. zoobus, který jezdí každý víkend státní svátek a jízda s ním je pro cestující bezplatná. Čím dál více oblíbenější přepravou je parník. Přístaviště lodí je nedaleko od ZOO. V samotné zahradě můžete pro dopravu využít lanovku či silniční vláček.

Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Historické centrum Telče Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé, ovšem již z počátku 13.století pochází nejstarší památka města pozdně románská věž sv. Ducha. V roce 1339 přešlo telčské panství z královských rukou na pány z Hradce. Ti přetvořili Telč na středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky, vodními příkopy, hradbami a branami. Renesanční tvář dal Telči Zachariáš z Hradce, nejvýznamnější osobnost její historie, který žil ve druhé polovině 16. století. Měšťanské domy a zámek Jedinečnost Telče spočívá v tom, že si historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, udrželo po celá staletí svou příznačnou tvář právě z časů Zachariáše z Hradce. Do dnešních dnů se zde dochovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami a kolem náměstí můžeme ještě dnes obdivovat ojedinělou sbírku gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Podloubí a průčelí těchto domů byla v naprosté většině stavěna podle jednotného plánu. Zdejší radnice s unikátní fasádou kopíruje styl z roku 1574 a při její prohlídce upoutají zejména zachované gotické portály. Dominantou městečka je renesanční zámek ze 16. století stojící na místě původně gotického hradu, který měl obrannou funkci, stejně jako oba rybníky - Štěpnický a Ulický dosahující až k hradbám. Zámek je obklopen nádhernou renesanční zahradou a anglickým parkem s klasicistním skleníkem. V zámecké zahradě se nachází galerie předního českého malíře Jana Zrzavého, představitele české avantgardy. Uvnitř zámku jsou honosné historické interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. Sakrální památky a pestrý kultruní život V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami, pohyblivým betlémem a expozicí o historii města. Návštěvník Telče by jistě neměl opomenout návštěvu kostela sv. Jakuba založeného současně s městem, roku 1386 vyhořel. Dnešní podoba je z 15. stol. Na 60 m vysoké věži přiléhající ke kostelu jsou dochovány dva zvony: Jakub a Marie. Dále Jezuitskou kolej, postavenou v letech 1651 - 1655. Přízemí má křížovou klenbu, po zrušení řádu budova sloužila jako kasárna. K areálu koleje patří i jezuitský kostel Jména Ježíšova, dokončený v roce 1679. Barokní podoba je zachována, atypická je orientace boční fasády směrem do náměstí. V Telči se koná mnoho kulturních akcí, srpnové „Prázdniny v Telči“ s folklórovým festivalem, „Telčské parní léto“, při kterém se pořádají výletní jízdy historického parního vlaku a v září lze zavítat na divadla, koncerty a výstavy v rámci „Svatováclavských časů“.

Jihlavský židovský hřbitov se nachází při ulici U Cvičiště, západně od centra města. Byl založen v roce 1869 a v první polovině 90. let 20. století prošel rekonstrukcí. Je ohrazen zdí s kovanou vstupní bránou se židovskou symbolikou. Zeď ohrazuje plochu 8.879 m2 na které se nachází okolo 1000 náhrobků, převážně žulových novodobého typu. Hřbitov je volně přístupný, parkovat lze v blízkosti hřbitova.