Bradlo (599 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem Úsovské vrchoviny, nacházející se jihovýchodně od Šumperka. Na zdejším vrchu se vyskytuje mohutná soustava skal a zajímavých kamenů. Na samotném vrcholu se nachází skála vysoká až 25 metrů, na které je upravená vyhlídka. Již na konci 19. století zde dobrovolná parta nadšenců zřídila schodiště a na vrcholu skály usadila železné zábradlí. Konala se zde řada slavností, manifestů a setkaní tu měly i dělnické spolky. Místo vzniklo v době ledové a základem je hornina zvaná kvarcit, který je nejodolnější formou křemene. Upravená vyhlídka je zde dodnes, dokonce relativně nově, podlaha vyhlídky je rovněž upravena aby umožnila pohodlný pobyt. Za dobrého počasí místo poskytuje kruhový výhled do širokého okolí. Například na Kralický Sněžník, Jeseníky, Hostýnské vrchy a dokonce i Chřiby.

Velkopřevorské náměstí leží mezi lávkou na ostrov Kampu, Hroznovou ulicí a Lázeňskou ulicí. Historie této lokality sahá až před vznik Malé Strany. Do doby, kdy se zde ležela osada nazývaná Trávník. Název náměstí je odvozen od názvu Velkopřevorského paláce(čp. 485/4), sídla hlavy maltézského řádu v Čechách, vybudovaného v letech 1726 – 1731 z podnětu velkopřevora Gudunkera z Ditrichštejna. Vybudoval ho Bartolomeo Scotti. Velkopřevorské náměstí je dnes tichým zákoutím Prahy. Krom paláců a Velkopřevorského mlýna je jeho atrakcí i zeď Johna Lenníma, která přitahuje nejen jeho příznivce a zamilované, ale i řadu turistů.

Vyhlídka z malého skalnatého výběžku vrchu Čertova stěna (1074 m.n.m.), 4 km severovýchodně od Klepáčova. Na vrchol vede turisticky značená cesta a odtud pak malá odbočka přímo na vyhlídku, která poskytuje téměř půlkruhový výhled především severním směrem do údolí, na vrcholy, kde se nachází horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně a vrch Praděd. Nejbližší cesta je sem přes Ztracené kameny a Pecný od motorestu Skřítek, u kterého lze zaparkovat a je zde i zastávka autobusu.

Bývalý paulánský klášter při kostele Nanebevzetí Panny Marie (dnes bl. Juliány Collalto) se nachází v centru města. Budova konventu slouží jako byty, kostel je přístupný mimo bohoslužby po dohodě s duchovním správcem. Paulány přivedl do Brtnice její tehdejší majitel Rombald XIII. hr. Collalto ve 20. letech 17. století. Řeholníci se usadili u bývalé luterské modlitebny, zasvěcené sv. Matouši Evangelistovi. Budovu konventu přislíbil na vlastní náklady vystavět hr. Collalto, jakož i zajistit materiální zabezpečení pro členy kláštera. Současně s výstavbou konventu proběhla i přestavba kostela sv. Matouše, realizovaná dle plánů architekta G. B. Pieroniho. Dokončena byla roku 1641, kdy také došlo ke změně patrocinia na Nanebevzetí Panny Marie. Brtnici zasáhl v 17. a 18. století několikrát požár, přičemž v roce 1760 shořel pravděpodobně i konventní archiv. Klášter byl zrušen v rámci josefínských reforem roku 1784. Jeho majetek byl rozprodán v dražbě a areál přešel do rukou vrchnosti, která jej začala využívat pro hospodářské účely. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dnes bl. Juliány Collalto) sloužil po zrušení kláštera jako skladiště. Na počátku 19. století byl však opraven a nově zasvěcen bl. Juliáně Collalto. Čtyřkřídlou budovu konventu nalezneme při jihovýchodní hraně závěru kostela, přičemž v průběhu 19. století sloužila jako textilní manufaktura či skladiště. V současné době je přestavěna na byty. A. Š.