Krátká historie hradu Podle archeologických výzkumů hrad vznikl patrně již ve druhé polovině 13. století. Roku 1334 je připomínán jako biskupský majetek. Během 15. století hrad zanikl. V průběhu 19. století zde byl postaven letohrádek, později využívaný jako restaurace. Neměl však dlouhého trvání a záhy zanikl. Podoba hradu O podobě hradu není mnoho známo. Jádro se nacházelo na pískovcovém bloku, přístupné vytesanou chodbou v onom pískovcovém bloku. Plošinu lemují jen dochované zbytky obvodové hradby. Předhradí je situováno severně od jádra, ale také o něm není více známo. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích se nachází expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v Úštěku.

Zřícenina hradu Lipý leží nedaleko centra České Lípy, na břehu řeky Ploučnice. Historie hradu Roku 1277 jej jako vodní hrad založil Chval z rodu Ronovců. Hrad velmi rychle zaujal významné místo mezi sídly tohoto mocného rodu. Ve 30. letech 13. století začíná okolo hradu vznikat poddanské město – Lipá. Roku 1327 koupili hrad další příslušníci odnože Ronovců, páni z Dubé, kteří jej vlastnili až do počátku 16. století. Páni z Dubé prováděli na hradě intenzivní stavební činnost, zejména v renesančním slohu. Poslední z majitelů hradu z rodu Berků z Dubé, Adam, měl s manželkou Annou jediného potomka, dceru Annu Marii, které také před svou náhlou smrtí roku 1607 odkázal všechny svoje statky. Ta ovšem Lipou nedržela dlouho, stejně jako další majitel Volf ze Salhauzenu, jemuž za svou účast na stavovském povstání, byl Lipý zkonfiskován a roku 1622 jej od české komory zakoupil Albrecht z Valdštejna, který jej přivtělil ke svému frýdlantskému vévodství. Význam hradu začal upadat, sídelní funkci převzal Nový Zámek a byly prováděny již jen nejnutnější úpravy. To se nezměnilo ani po zavraždění Albrechta z Valdštejna, po němž drželi Lipý Harrachové a posléze Kounicové. Ti až do roku 1822. Požár roku 1820 a pozdější prodej do rukou majitele cukrovaru předurčily konec hradu Lipý ve své středověké podobě. Budovy byly přestavěny na hospodářské účely a po ukončení cukrovarské činnosti byl objekt přestavěn na nouzové byty. Podoba hradu Prvotní hrad Lipý byl velmi jednoduchou stavbou, jedinou kamennou budovou byl okrouhlý bergfrit. Vzrůst významu hradu v první polovině 14. století přinesl i jeho přestavbu ve zcela kamenné sídlo. Poslední známou stavbou této fáze je záchodová věž představující v našich končinách nepříliš časté řešení hygienického zázemí hradu nepochybně kvalitnější než obvykle používané prevéty. Postavena byla z vnější strany obvodové hradby mezi palácem a bergfritem, tedy směrem k řečišti Ploučnice. Někdy na konci 14. století došlo k další výrazné přestavbě hradu především na jižní straně jádra. Z jižního objektu se dochovaly dva obdélné válené zaklenuté sklepy. Z popisu z roku 1502 víme, že hrad měl vodní příkop, přes který vedly dva mosty. Nastupující renesance přetvořila starý hrad v sídlo právem označované za zámek. Úpravy se týkaly především mladších hradních paláců, které byly spojeny do jedné zámecké budovy. Citlivý archeologický výzkum v 90. letech 20. století zbytky hradu citlivě zakonzervoval. Tipy na výlet Přímo v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a samotné Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, tvrz Jiljov, zříceninu hrádku Vítkovec nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete přímo v České Lípě.  

Chmelařské Muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 m2 předestírá rozvoj tohoto odvětví od jeho prvopočátků v raném středověku až do dnešních dnů.  Vedle zajímavých sbírek se návštěvníci seznámí s vlastním objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století ve městě proslulém nejkvalitnějším chmelem na světě. Dozvíte se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku a proč se musel již od středověku chránit před nekvalitními napodobeninami. To vše doplněno dobovými fotografiemi a písemnými doklady o pěstování chmele a o vaření piva. K vidění je i pozoruhodné nářadí, mechanizační prostředky a historické stroje.K prohlídce samozřejmě musí patřit i degustace piva vyrobeného ze žateckého chmele.   Stálá expozice Dějiny chmelařství v českých zemích od pravěku po současnost Kabinet chmelových známek.

Dnes již sporé zbytky kdysi malého kostelíka najdeme 1 km západně od obce Mnichov nedaleko Mariánských Lázní. Podle písemných pramenů byl postaven na místě původní osady jedním saským hrabětem přibližně v době založení kláštera v Teplé. Za hustiských válek byl pobořen, přesto se v jeho ruinách zachoval jakýsi starý obraz sv. Siarda. V roce 1615 proběhla renovace za finanční účasti tepelského opata Andrease Ebersbacha. V období třicetileté války byl opět pobořen a znovu zásluhou opata Raymunda I. Wilferta v roce 1664 obnoven. Definitivní zkázu přinesl rok 1782 kdy byl z nařízení císaře Josefa II. zrušen. Postupně byl rozebrán na stavební materiál, který byl použit při výstavbě školy v Mnichově a kostela v Rájově. Starý zvon z kostela byl věnován kostelu v Otročíně. Dnes je k vidění jen porušené obvodové zdivo v nepříliš velké výšce. Podle pověsti se nachází v blízkosti kaple hrob sv. Siarda. Nad ním stávala socha a rostla památná borovice. Siard je uložen v dřevěné rakvi, ta v rakvi želené a další v rakvi zlaté. Kdo by se k místu neuctivě přiblížil, bude postižen spravedlivým trestem! Jen pár kroků pod kaplí se nachází tzv. „Svatá studna“ označovaná dnes jako Siardův pramen. Objeven byl kolem roku 1654 a již od jeho objevení se v okolí tradovala jeho léčivá moc při hojení ran a léčbě různých neduhů. Největší slávu prožíval při velkých poutích v 17. století.