Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Věž zvaná Práchovna se nachází na pravém břehu Labe na konci Podskalského nábřeží. Stavba vznikla patrně v první polovině 15. století a je jedním z mála dochovaných zbytků městského opevnění. Byla vybudována jako předsunuté opevnění kolínského hradu a strážní věž. V průhybu 16. a 17. století snad sloužila také jako vodárna. Posléze se stala skladištěm střelného prachu, od tohoto účelu pochází také její dnešní pojmenování. Zřejmě někdy polovině 19. století přišla o svoji jehlancovitou střechu s ochozem a dále se měnila ve zříceninu. Okolo roku 1945 bylo projektováno nové zastřešení a možná i využití jako rozhledna, k tomu však v té době nedošlo. Až v roce 2006 byla po rekonstrukci je věž zpřístupněna prostřednictvím informačního centra. V sousedství Práchovny se ještě na konci 70. let 20. století nacházel cenný soubor lidové architektury. Tvořily jej domky budované v průběhu 16.-19. století původními obyvateli předměstí. V 80. letech 20. století byly zdemolovány a nahrazeny novostavbou panelových domů.

Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu.  Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600.  V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb.   L.

Podávání informací, propagační materiály, kopírování, tisk, veřejný internet, fax, kroužková vazba, propagační materiályprodej: map, suvenýrů, regionální literatury, pohlednic.