Lesní divadlo se nachází na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu jen 0,5 km jižně od Sloupu.S jeho výstavbou se započalo v roce 1920 a již v létě 1921 bylo slavnostně otevřeno. Vzniklo podle návrhu malíře Ringela. Divadlo využilo členitý pískovcový skalní masiv, severní strana jeviště byla ukončena 3,5 m vysokou válcovou věží, která byla spojena se skalním masivem pomocí kamenné zdi s gotickou branou. Kromě toho se zde nacházely ještě dřevěné stavby, vzájemně propojené průchody vytesanými ve skále. V příkopu pod jevištěm se nacházelo orchestřiště a na protějším svahu pak hlediště pro cca 1600 osob. Konaly se zde vystoupení nejen místních ochotnických a pěveckých spolků, ale i dalších amatérských a profesionálních souborů. Divadelní představení se zde udržela i po druhé světové válce a to až do roku 1960, kdy zájem o lesní divadlo upadl a to i přesto že bylo jen dva roky předtím rozsáhle upravováno. Zařízení postupně chátralo a v roce 2000 byla zbořena i kamenná věž s bránou. Naštěstí v roce 2004 došlo k obnovení divadla, skalní tunely byly vyčištěny a v roce 2005 postavena i kamenná zeď s bránou a věží. V sezoně je tak divadlo opět v provozu.

Na východním okraji města se tyčí vrch zvaný Svatý kopeček a na něm kaple sv. Šebestiána se zvonicí a Božím hrobem. Kaple byla založena kardinálem Františkem z Dietrichsteina a vystavěna v letech 1623-1630. Svoji dispozicí měla odpovídat velechrámu sv. Petra v Římě. Roku 1663 však kaple vyhořela a obnovena v letech 1672-1679 ve větším rozměru na půdorysu řeckého kříže. Roku 1714 byla přistavěna ještě barokní sakristie a kaple má takovou podobu dodnes. V roce 1786 byla stavba odsvěcena a začátkem 18. století sloužila jako vojenské skladiště. Poté co byla na Svatém kopečku zřízena pastva pro ovce sloužila i jako úkryt pro ně při nepříznivém počasí. Stavba dále chátrala a při bouřce v roce 1846 přišla dokonce o střechu. Až v druhé polovině 19. století začalo svítat na lepší časy, zakončené 8.9.1865 novým vysvěcením. Dalším zdaleka viditelným objektem je v blízkosti kaple stojící zvonice. Byla vystavěna také v době dokončení původní kaple, tedy kolem roku 1631. Několikrát byla poškozena požárem, ale vždy obnovena. Po druhé světové válce se až do roku 1989 stala také stanovištěm hlídek pohraniční stráže. Ve zvonici je umístěn jeden zvon z roku 1768 o váze 4360 kg, průměru 185 cm a výšky 165 cm. K jeho rozhoupání jsou potřeba čtyři zvoníci. O kousek dál po turistické značené cestě dojdeme k další stavbě na Svatém kopečku patřící do komplexu církevních staveb a to Božího hrobu. Stavba polygonálního charakteru rozdělená na dvě části  byla vystavěna stejně jako kaple a zvonice kolem roku 1630. Pískovcové schody vedoucí k ní pocházejí z rekonstrukce v roce 1908. Stavba samotná prošla nedávno rekonstrukcí (2010). Její interiér není sice přístupný, ale je možno náhlednout přes mříž. Na vrchol Svatého kopečku vede turisticky značená cesta a při ní se nachází netradiční kapličky křížové cesty. Jejich vznik byl ve dvou etapách, ta první proběhla při výstavbě církevních staveb na vrcholu kolem roku 1630, zbylých šest „skalních“ kapliček a jedné kapličky pod vrcholem vzniklo v letech 1750-1776. Na konci druhé světové války byla křížová cesta značně poškozena. Po skončení války byly zahájeny práce na obnově. Jelikož se křížová cesta nachází v místě kde působí velmi nepříznivě klimatické podmínky, je potřeba neustále kapličky obnovovat. Poslední celková rekonstrukce proběhla v letech 1990-1997, přesto si objekty vyžadují znovu rekonstrukci, která probíhá v současné době (2012).

Kostel sv. Klimenta je jednou ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu. Kostel je včleněn do budov Klementina a má boční průčelí do Karlovy ulice. Jeho stavbu vedl v letech 1711 – 1715 A. Lurago, architektem byl F.M.Kaňka. Je to prostá jednolodní stavba s bohatě členěným prtikem, nesoucím sochu sv. Klimenta od F. I. Weisse z roku 1735. O co prostěji vypadá kostel zvenku o to bohatší je jeho vnitřek. Kostel sv. Klimenta má totiž jeden z nejlepších barokních interiérů v Praze. Ve výklencích jsou sochy církevních otců a evangelistů od Matyáše Brauna, které jeho dílna vytvořila kolem roku 1715. plastiky M. Brauna zdobí také šest bočních oltářů, zpovědnici a varhanní kruchtu. Tento sochařský mistr je také původcem kazatelny, kterou nese čtveřice propletených andílků. Jeden z bočních oltářů ozdobil svým obrazem sv. Linharta barokní malíř P.J. Brandl. Štukovou výzdobu vytvořil v letech 1713 – 1715 S. Götzler, klenbu ozdobil ve stejné době svými freskami s výjevy ze života sv. Klimenta J. Hiebl a hlavní, iluzivní, oltář namaloval v roce 1760 J. Kramolín. Jsou na něm znázorněni sv. Kliment a sv. Ignác z Loyoly.

Zámek Hrádek u Nechanic je neogotický objekt ležící na mírné vyvýšenině nedaleko vsi Hrádek a je skryt v lesoparku, který u zámku přechází v park (dnes golfové hřiště). Zámek je nejmladší novogotickou stavbou tohoto typu na území České republiky a svojí architekturou je ojedinělou a výjimečnou památkou ve střední Evropě. Historie zámku Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839–1854 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako hlavní, reprezentativní sídlo rodu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky, byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a přepracoval významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré zámecké interiéry, na kterých se podíleli i kameník Josef Kranner a sochař Josef Max. Kromě vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení místností. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Významné osobnosti na zámku Z majitelů zámku je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea Království českého. V minulosti navštívila nechanický zámek řada význačných osobností, v roce 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové (Sadová), zde pobýval korunní princ Albert Saský nebo také v 19. století se zde po lovu zastavil arcivévoda František Ferdinand d´Este. Z osobností kulturního života zde žili například Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy i architekt Koula. Šlechtický rod Harrachů vlastnil Hrádek u Nechanic až do roku 1945, kdy byl zámek znárodněn a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou. Zámecké interiéry Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenován od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih, kde je více jak polovina v češtině a slovenštině. Raritou je zdejší unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie namalované neznámým malířem v 18. století. V prvním patře jsou obývací apartmány, obrazárna a hostinské pokoje. Prohlídka je ukončena v zámecké kapli sv. Anny. Dispozice zámku Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno V. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. V levé části zámku siluetu doplňuje věž. Jeho půvab oslovil také řadu filmařů, kteří si jej vybrali k natáčení svých filmů. Odehrává se zde např. známá pohádka Princ a Večernice. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je Hrádek nejvýznamnější stavbou romantické architektury s prvky anglické gotiky. Tipy na výlet   Prohlédnout si můžete ve Všestarech pravěkou vesnici, barokní zámek Neděliště nebo vystoupit na rozhlednu Chlum. Památník Václava Hanky je možné navštívit v Hoříněvsi. V nedalekém Hradci Králové najdete Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, Muzeum východních Čech, ale také synygogu, bývalý pivovar nebo se můžete projít přes secesní můstek a po Gočárově schodišti.  Ubytovat se můžete v Nechanicích.