Pražská brána stojící na jižním okraji historického centra je jediným dochovaným objektem původní městské fortifikace. Dnešní stavba byla dokončena v roce 1580 na místě dřívější gotické brány, ze které byly patrně použity základy a část zdiva. V roce 1700 dostala brána novou střechu, při vichřici v listopadu 1731 přišla však o svoji báň. Dnešní čtyřpodlažní stavba má valeně klenutý průjezd a tři patra. Po straně se nachází schodišťový přístavek polygonálního tvaru. První a druhé patro bylo původně obytné, ve třetím se dodnes nachází hodinový stroj. Brána je přístupná po dohodě s pracovníky městského muzea, měla by zde být instalována expozice o historii městského opevnění.

Zámek Vlašim, okres Benešov.

V severovýchodní části obce Kestřany se nachází unikátní soubor dvou tvrzí a zámku, stojícího na místě třetí tvrze. Město Písek je odtud vzdáleno 7 km severovýchodním směrem. Zámek je veřejnosti nepřístupný, tvrze jsou momentálně rekonstruovány a příležitostně jsou přístupné. Pokud se v areálu budou pohybovat majitelé, jistě vás rádi provedou. Více informací viz www.tvrzkestrany.cz. Historie tvrzí Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody. Postupně si zde vystavěli tři tvrze, k nimž se vázaly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu. Nejstarší tvrzí je tzv. horní tvrz z druhé poloviny 13. století. K roku 1315 je písemnými prameny doložen Albert z Kestřan, k roku 1338 jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj. Bartolomějovu část tvrze si pak jako odúmrť vyprosili bratři Ondřej, Bušek a Jakub ze Lhoty. Před rokem 1416 pak potomek majitelů Arnošt z Kestřan horní tvrz prodal příbuznému Václavu Koktanovi, jehož synovec Bohuslav roku 1475 přikoupil i dolní tvrz a tak se obě tvrze staly majetkem jednoho pána. Dolní tvrz byla založena v polovině 14. století sirotky po vnukovi Alberta z Kestřan Mikuláši, řečeném Baroch, a Matějem Brusem z Kovářova. Bohuslavovi synové, zdědivše obě tvrze, prodali je roku 1491 Jindřichovi ze Švamberka na Zvíkově. Jindřich o rok později dosáhl zrušení manského závazku. Roku 1619 kestřanské tvrze vyplenilo císařské vojsko po bitvě u Záblatí. Švamberkové drželi Kestřany do poloviny 17. století, posléze je zdědila Františka Polyxena, provdaná hraběnka Paarová. Obě tvrze byly nadále využívány k hospodářským účelům. Třetí tvrz, zvaná druhá dolní tvrz, která kdysi stávala na místě zámku, se poprvé v písemných pramenech připomíná roku 1490, kdy ji drželi Jan a Vojslav z Kestřan. Na jejím místě nechal manžel Františky Polyxeny Karel Paar vystavět raně barokní zámek a při něm okrasnou zahradu. Nejstarší stavbou horní tvrze je tzv. purkrabství, ležící v severní polovině nádvoří. Ještě koncem 14. století areál tvrze uzavřela hradba, která obsahovala dvě obytné věže při jihozápadním nároží a na východní straně a menší válcovou věž na severovýchodě (ochrana studny). Švamberkové pak postavili pozdně gotický vstupní palácový trakt před jižní část hradby. Ve východním křídle paláce se nacházela kaple sv. Maří Magdaleny (dodnes je zde dochovaná klenutá sklípková klenba). Tvrz byla obehnána vodním příkopem, který jako již vyschlý v 18. století překlenul kamenný most. V 16. století byl sál paláce upraven renesančně. Dolní tvrz tvořila třípatrová čtverhranná obytná věž. V pozdní gotice byla vystavěna nová hradba zesílená v severním nároží válcovou baštou a východní palác. V roce 1491 při prodeji tvrzí Jindřichovi ze Švamberka se dolní tvrz uvádí jako pustá. Za Švamberků byly dostavěny dvě menší budovy v jižní a jihovýchodní části nádvoří a tvrz se stala pivovarem a sýpkou. Tipy na výlet Kousek od obce je k vidění kalvárie u Otavy. Mnoho zajímavých památek najdete v Písku - Písecký hrad, písecká synagoga, městské opevnění nebo Prácheňské muzeum. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Jarník. Velmi zajímavá je i tvrz Klokočín, kde byla mimo jiné natáčena Markéta Lazarová. Ubytovat se můžete v Písku. M.K.

Chotkovy sady na západě navazují na Královskou zahradu a na východě na Letenské sady. Jižní část sousedí s Jelením příkopem, severní je ohrazena Mariánskými hradbami.Sady byly vybudovány v letech 1833 – 1841 v anglickém stylu a staly se prvními veřejnými sady v Praze. V letech 1887 – 1899 prostor upravil pražský zahradní architekt F. Thomayer.Chotkovy sady jsou součástí dlouhé „zahradní“ cesty vedoucí z Pražského hradu přes Královskou zahradu, Chotkovy sady a letenské sady do Holešovic. Jižní část sadů poskytuje krásný výhled na jižní část Prahy.Park nese pojmenování po hraběti Karlu Chotkovi.