Mezi Otrkovicemi a Rohatcem lze dnes využívat turistickou vodní cestu po tzv. Baťově kanále. V souvislosti s regulací řeky Moravy ve dvacátých letech 20. století napadla průmyslníka Tomáše Baťu myšlenka využít vodní cesty pro dopravu suroviny ze svého dolu na lignit u Ratíškovic k továrnám v Otrokovích potažmo i ve Zlíně. Po jeho smrti pak od roku 1932 tuto myšlenku realizoval jeho syn Jan Antonín Baťa. Za tímto účelem byl v letech 1936-1938 vybudován plavební kanál se splavností dlouhou 53 km. Ve dvou úsecích (Spytihněv – Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou – Rohatec) jde o samostatný plavební kanál široký zhruba 12 m s hloubkou v průměru 1,5 m. V ostatních úsecích využíval kanál regulovou řeku Moravu. Velkou část výstavby financoval Baťa a značná část šla z příspěvku určeného pro nezaměstnané. V době hospodářské krize zde pracovalo na 1.500 dělníků. Za ideálního stavu trvala vodní cesta zhruba 10 hodin, ale spíše o něco déle. Plavily se zde čluny o nosnosti 150 tun. Od roku 1939 také výletní loď. U sudoměřic byl k nakládání člunů ze železnice vybudován tzv. výklopník, který dodnes existuje. Kromě toho se využíval k závlaze okolních polních pozemků. Současně byl kanál i myšlenkou na propojení Dunaje, Odry a Labe. K tomu však zatím nedošlo. Za druhé světové války byla stavba těžce poškozena, po ní pak byl sice rekonstruován, ale brzy se přestal využívat na závlahu a od roku 1960 skončila i pro neekonomičnost nákladní doprava. Do roku 1993 se za iniciativy dotčených obcí začal znovu realizovat projekt vyuižít Baťova kanálu v oblasti turistiky. Zároveň se uvažuje o prodloužení splavnosti na jihu k Hodonínu a na severu ke Kroměříži a zvýšit tak délku splavnosti na 76 km. Dnes lze využívat Baťův kanál o délce 53 km od Otrokovic k Rohatci. K plavbě na člunu do výkonu 20 kW a rychlosti do 20 km/h není zapotřeba kromě krátkého školení, žádné řidičské oprávnění. Na trase se nachází 13 zdymadel, z toho 11 jich je plně automatizovaných, ovládaných pomocí dálkového ovládání. Nákladní doprava zde již dnes nefunguje. Sezona začíná obvykle v dubnu, přičemž oficiální odemykání vodní cesty se odehrává 1.5. Ukončení tzv. zamykání pak 28.10., ale pokud je příhodné počasí tak půjčovny fungují ještě déle. Provoz kanálu je omezen pouze zdymadly, které mají svoji provozní dobu, jinak pohyb mezi nimi není nijak omezen. Na několika místech se nachází přístaviště: Otrokovice, Napajedla, Spytihněv, Babice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice. Na některých z nich jsou půjčovny ve kterých lze zapůjčit loď. Informační centrum kanálu se nachází ve Veselí nad Moravou. Kolem velké části vede rovněž cyklostezka. Více informací najdete, hlavně o aktuálním provozu a stavu na uvedených webových stránkách.

Dnešní dochovaná stavba není přímo samotnou bránou, ale jde o bránu opevněného předbraní vlastní brány, která stávala o něco východněji v Žatecké ulici a byla zbořena. Současná stavba dochovaná stavba byla vybudována kolem roku 1500.

Přibližně kilometr jihovýchodním směrem od obce Hlinky se nachází malý opuštěný čedičový lom, který odkryl výlev čediče se sloupcovitou odlučností.

Strahovská zahrada se rozkládá jihovýchodně od Strahovského kláštera. Sahá až k petřínským schodům, kde je porostlá hustou vegetací. Původně zde byly vinice, pěstovala se zde zelenina a také léčivé rostliny. Koncem 16. století se zahrada přizpůsobovala okolní zástavbě. Koncem 17. století byla barokně upravena její východní část zvaná Konventní zahrada. Byla navázána na salu terrenu a vyhlídkovou terasu s letohrádkem z roku 1661. Část zahrady východně od budov strahovského areálu se nazývala Opatská zahrada.