Tajemný hrad Ralsko leží pár kilometrů severovýchodním směrem od Mimoně. Jeho návštěva nám nepřinese jen ponoření do jeho historie obestřené mnoha tajemstvími a nejasnostmi, ale za výstup do příkrého kopce budeme odměněni přenádherným kruhovým výhledem na České středohoří, Lužické hory, Ještěd, Jizerské hory a Český ráj.    Historie hradu První nejasnosti jsou spojeny již se samými počátky hradu. Tedy kdy a kým bylo Ralsko vlastně založeno.  Na první otázku nám daly odpověď archeologické výzkumy, které datují vznik hradu do 13. století. Odpověď na druhý otazník související s počátky Ralska již tak jednoznačná není. Nicméně politická situace a rozložení sil v této části země ukazuje s největší pravděpodobností na Markvartice. Ralsko tedy patřilo do soustavy hradů, které kontrolovaly rozlehlé vartemberské panství a zabezpečovaly důležitou stezku ze Žitavy do Čech, a Mimoň byla sídlo celní stanice. Ralsko se stalo důležitým opěrným bodem mocenské politiky rodu, který byl pomyslným jazýčkem na vahách na exponovaném rozmezí mezi Lužickými městy a husity. Po ukončení husitských bouří  v pol. 15. století, spojeným s rozpadem vartemberského panství a stěhováním nových majitelů na pohodlnější zámky, začalo Ralsko ztrácet svůj význam, který byl do té doby značný. Opuštěn, využíván čas od času pouze loupeživými rytíři, rychle chátral a r. 1505 se uvádí jako pustý. Zkázu dovršili neúnavní hledači pokladů. Podoba hradu Ralsko bylo šlechtickým hradem se dvěma obytnými věžemi a plnilo funkci vojenského opěrného bodu. Tyto dvě věže jsou také nejstarší dochovanou částí. K nim byly posléze hradbami přihrazeny dva dvorky s dalšími stavbami. Nejzajímavější část opevnění představuje masivní 5,6 m silná štítová zeď v čele hradu postavená pravděpodobně v průběhu 15. stol. Její smysl je však u objektu postaveného na osamělém vrcholu, kde nehrozilo žádné nebezpečí ostřelování ze sousedních výšin, těžko pochopitelný. Hrad byl v době nedávno minulé, velmi dlouho nepřístupný. Nacházel se totiž ve vojenském prostoru Ralsko a v krajině, kde se těžil uran. Dnes jsou v hradním areálu k vidění zbytky věží, hradby, zbytky dalších stavení, silná štítová zeď, nádrž na vodu, prevét a zbytky brány. Tipy na výlet U Mimoně najdete přírodní památku Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Vydat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Navštívit můžete i zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Vznik poutního místa sahá do první poloviny 16. století. Tehdy se objevily legendy važící se k balvanu rozděleném na dvě části. Prý se tu zjevila pastýřům Panna Maria obklopená nebeskou září doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části a mezera se prý zvětšuje. Až ji projede vůz se senem nastane podle legendy konec světa. Tyto a další legendy vedly v 17. století k založení zdejšího poutního místa. Roku 1653 byla zbudována za příspění českokrumlovských klarisek nad posvátným kamenem menší jednoduchá kaple, která však záhy nestačila přívalu poutníků. Proto byla v roce 1655 zbudován menší poutní kostel Panny Marie Sněžné což je dnešní presbytář a kněžiště. Později byla přibudována ještě rozlehlá chrámová loď s věží. Autorem této stavby, která vznikla do první poloviny 18. století byl Antonín Erhard Martinelli. Souběžně s kostelem vznikl i menší klášter klarisek přiléhající ke kostelu od východu. Sestával se ze tří ramen ambitu a jednopatrové budovy s celami. Za císaře Josefa II. byl zrušen řád českokrumlovských klarisek a zdejší poutní místo na několik let uzavřeno. O něco později jeho správu převzali cisterciáti z Vyššího Brodu. Ve 40. letech 19. století byli pověřeni správou redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti z Českých Budějovic. Redemptoristé se vrátili roku 1924 a zůstali až do roku 1949. Tehdy se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu a začala naprostá devastace. Během 70. let zcela zanikly klášterní budovy. Kostel byl devastován. Věž využívána pohraničníky jako pozorovatelna, kostel pak jako skladiště či dokonce stáj pro ovce. Až po revoluci díky darům zdejších rodáků a za přispění hejtmana Horního Rakouska mohla být započata rekonstrukce, ukončená v roce 1993. Zachránit se však podařilo již jen poutní kostel. Kostel je barokní, jednolodní s trojboce zakončeným kněžištěm. Na východní straně se nachází sakristie a dále pak trojboká kaple s posvatným kamenem. Na západní straně je situována hranolová věž. Vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou s výsečemi. Původní barokní zařízení se bohužel nedochovalo. Kousek dál od kostela se nachází kaple s pramenem, který má podle legendy léčivé účinky.

Kostel sv. Bartoloměje - Jevíčko, okres Svitavy.

Zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách se nachází na Svatotomášském pohoří při staré zemské hranici. Historie hradu Hrad Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova. Svým rozsahem nepatřil k velkým hradním stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do její dnešní podoby. Svými rozměry 14 x 17,5 m patří k největším obytným věžím v Čechách. Nad přízemím, kde byla pravděpodobně kuchyně, zbrojnice a hradní vězení, se nacházela dvě obytná patra. V roce 1302 přešel do vlastnictví Rožmberků. V roce 1394 zde byl krátkou dobu vězněn český král Václav IV. V 16. století byl rozšířen obranný systém o nový hradební pás, zesílený pěti baštami. Zásobování hradu vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do sběrné nádrže. V roce 1602 byl ve finanční tísni Petr Vok donucen prodat krumlovské panství i s Vítkovým Hrádkem císaři Rudolfu ÏI. V roce 1622 se dostává do vlastnictví Eggenberků. V roce 1719 získala eggenberský majetek knížata Schwarzenberku. Ještě v roce 1725 proběhly na hradě poslední úpravy a opravy střech. Od té doby ztratil hrad definitivně svoji funkci a začal se měnit ve zříceninu. V roce 1861 sem zavítal koruní princ Rudolf, jehož návštěva si vyžádala i úpravu zříceniny a jejího okolí. Podoba hradu Stavebně zakonzervovaná hradní zřícenina byla dále využívána jako turistická rozhledna. I přes nepříznivé důsledky hospodářské krize bylo v roce 1934 přistoupeno k novým stavebním úpravám nákladem 30.000 Kč. Celistvost zdiva zajistily železné svorníky, trhliny byly vyspárovány, vstupní portál věže dostal nové schodiště a byla vyčištěna studna, kde se znovu ve 4,5 metrech objevila voda. Vybudováním střeženého pohraničního pásma po druhé světové válce až do roku 1990 byla návštěva tohoto místa znemožněna. Armáda využívala věž jako pozorovatelnu protivzdušné obrany, po zřícení neudržovaného schodiště byla při vstupu do hradu postavena vyšší ocelová konstrukce. Statika hradu byla narušena do takové míry, že byl vstup do objektu zakázán. V současné době o hrad pečuje a spravuje jej občanské sdružení Vítkův Hrádek. Opět je možno vystoupat na vyhlídkovou plošinu na vrchu bývalé obytné věže a za dobrého počasí tak vidět úchvatné panorama rakouských Alp či na velkolepý výhled do Vltavského údolí. Nedaleko odsud u obce Přední Výtoň najdete zříceninu kostela sv. Václava - Rychnůvek nebo kostel sv. Tomáše. Navštívit můžete i město Frymburk a kostel sv. Bartoloměje. Ubytovat se můžete ve Frymburku.