Rozhledna Karasín se nachází na hřebeni kopce Zadní skála (712 m) a najdeme ji 3 km od Bystřice nad Pernštejnem, když se vydáme směrem na sever. Rozhledna, která byla zprovozněna 25.května 2002 splnila cíl radních v Bystřici nad Pernštejnem, kteří o její stavbě uvažovali velmi dlouho a chtěli tak zatraktivnit okolí. Jejich sen splnil soukromý podnikatel Libor Jedlička, který se na svých pozemcích rozhodl pro stavbu sportovního a lyžařského areálu a dominantní vyhlídková věž se měla stát jeho součástí a tak ho ještě více zatraktivnit. Vznikla tak 30 metrů vysoká rozhledna, postavená z betonových kvádrů na protáhlém čtvercovém půdorysu a stala se jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších na Vysočině. Je otevřena denně a návštěvníci, kteří se chtějí pokochat výhledem na Českomoravskou vrchovinu musí zdolat jejích 128 schodů.

  Královéhradecké Divadlo Drak patří k zavedeným značkám na české i světové divadelní scéně. Více než půl století již divadlo nabízí zábavu pro malé i velké diváky, které tradičně vítá ve svém sídle, jen několik kroků od historického centra Hradce Králové. V roce 2010 se divadlo rozšířilo o Labyrint Divadla Drak, který vyrostl v sousedním komplexu Tereziánský dvůr, vzniklém po více než dvouleté rekonstrukci historicky cenného objektu Nálepkových kasáren z druhé poloviny 18. století. Areál tak nyní reprezentuje moderní komplex, který v sobě vedle prostor Divadla Drak zahrnuje bytové domy, luxusní hotel, parkovací dům a další komerční prostory. Budoucí využití budovy pro potřeby Divadla Drak, jejíž rekonstrukce představovala investici ve výši více než čtyřicet milionů korun, umožnilo Město Hradec Králové, které je ostatně i zakladatelem divadla.   AKTUÁLNÍ PROGRAM- ZDE!   Labyrint Divadla Drak jehož autorem je scénograf divadla a výtvarník Marek Zákostelecký, v sobě skrývá celkem tři zásadní prostory: studiovou scénu, netradiční muzeum loutek a divadelní laboratoř. Muzeum loutek, které zde naleznete, nepředstavuje tradiční statický model muzea, kde prostory pro návštěvníky vymezují provazy a skla vitrín – drakovské muzeum přímo vyžaduje, aby se návštěvníci do prohlídky aktivně zapojili. V tématických zákoutích zde čekají loutky ze slavných inscenací Divadla Drak za více než padesátiletou existenci této divadelní scény. Divadelní laboratoř je experimentálním prostorem, kde nahlédnete pod pokličku vzniku divadelního představení. Proč se na chvíli nestát výtvarníkem, kostymérem, režisérem nebo dokonce hercem? V laboratoři dostanete možnost vyzkoušet každou z těchto profesí. Pokud tedy toužíte proniknout do tajů divadelního řemesla a nespokojíte se pouze s pohledem z hlediště, vítejte v Labyrintu Divadla Drak a zažijte divadlo na vlastní kůži!     Otevírací doba ZÁŘÍ - ČERVEN             úterý - pátek  14.00 - 17.00 hod.,  sobota - neděle 10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den ČERVENEC - SRPEN     úterý - neděle  10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den  

Českobudějovický židovský hřbitov se nachází východně od centra, v Pakárenské ulici mezi komerčními areály. Patří k těm mladším, byl založen roku 1866. Za nacistické okupace byl zdevastován, část náhrobků byla odvezena. Ani další období mu nepřálo, v 60. a 70. letech byla opět odvezena část náhrobků a v roce 1975 dokonce zbořena obřadní síň. Areál hřbitova o ploše 6.489 m2 je obehnán cihlovou zdí. Nachází se zde asi stovka náhrobků, různě roztroušených. Jinak je hřbitov rozdělen a označen oddíly. Přístupová branka je uzamčena a podle cedule na zdi by měl být klíč k zapůjčení ve vrátnici areálu vedle hřbitova, není však zřejmé kterého.

O autorství se vedou mezi historiky umění spory. Ale pravděpodobně je autorem Josef Brokof, nejstarší syn Jana Brokofa, který ji vytvořil roku 1709. Dílo bylo pořízeno na objednávku konšela Starého města pražského Marka Bernarda Joanelliho, jehož znak je na podstavci. Socha znázorňuje světce sv. Vojtěcha v bohatě řaseném plášti a s biskupskou berlou v ruce stojícího na podstavci s andílky. Vojtěch, z rodu Slavníkovců, byl druhým pražským biskupem, zasloužil se také o založení benediktinského kláštera v Břevnově. Vyvraždění svého rodu Vršovci přežil díky tomu, že v té době pobýval v Římě. Po návratu se rozhodl působit jako misionář mezi pobaltskými Prusy v Pomořanech, kde zemřel r. 997 mučednickou smrtí. Je světcem uctívaným v celé střední Evropě a také českým patronem. Originál je v Gorlici na Vyšehradě, na mostě je od r. 1973 kopie sochařů Vojtěcha a Karla Hořínka.