Zámek Zábřeh, okres Šumperk.

Sady Svatopluka Čecha byly založeny v roce 1893 jako městský veřejný park v anglickém stylu na západní části dvora zvaného Nigrinka. Dnes leží v husté městské zástavbě a vytváří příjemné zákoutí zeleně. Uprostřed sadů je bazén a je v nich také umístěna Čechova socha.

Klášter bosých karmelitánek je raně barokní stavba z roku 1655, založená při kostele sv. Benedikta, který byl v gotickém období farním kostelem Hradčan. Původně zde stál dům který patřil humanistickému básníkovi Bohuslavu Hasištejnskému z Lobkovic. Kostel sv. Benedikta byl několikrát přestavován. Dnešní jeho barokní podoba je z 50. let 17. století, kdy se stal součástí kláštera barnabitů. Za josefínských reforem byl kláštěr i kostel zrušen. V roce 1792 daroval císař Leopold II. klášter i kostel bosým karmelitkám. Tento řád přišel do Prahy již po třecetileté válce kdy je sem přivedl císař Ferdinand III. Zakoupil pro ně dům na Malé Straně ke kterému patřil i velká zahrada a dal ho upravit v prozatimní klášter. Tento se dnes nachází u kostela sv. Josefa a zahrada je dnes Vojanovými sady. V čele těchto karmelitek přišla do Prahy přední členka řádu Marie Elekta. Legenda o jejím narození vypráví, že maličká na svět přišla s velmi jemnou pokožkou, která působila dojmem, jakoby děvčátko mělo bělounké šatičky, a proto ji lidé věštili budoucnost jeptišky. V roce 1626 skutečně vstoupila spolu se svojí sestrou Lucií do řádu bosých karmelitek a dostala své řádové jméno. Všechny prameny uvádějí že Marie Elekta vynikala zbožností, pracovitostí a mnohými dalšími ctnostmi. Jejím hlavním úkolem v Praze bylo zajistit stavbu klášterních budov. Dokončení dobře započatého díla se nedočkala neboť těžce onemocněla. K poruchám funkce jater a častým bolestem hlavy se přidalo chrlení krve a dokonce ochrnula na jednu nohu. Marie Elekta zemřela ve své klášterní cele 11.1.1663. Dubová rakev která byla pro ni zhotovena ji byla malá a tak jí musel být zlomen vaz. Pohřbena byla v klášterní zahradě uprostřed kaple sv. Eliáše. Kaple je ve Vojanových sadech dodnes. Po třech letech bylo tělo Marie Elekty před blížící se povodní z hrobového sklípku vyjmuto a přitom bylo zjištěno, že pod zbytky roucha zůstalo tělo neporušené, přestože byl sklípek zaplaven vodou. Užaslé sestry přenesly tělo do kláštera aby vyschlo, omyly ho odvarem vína, listů růží, rozmarýny a levandule. Následkem tohoto dobře promyšleného počínání však pleť zhnědla. V domnění, že octovými obklady přiloženými na tvář nebohé docílí jejich bělosti, dosáhly sestry pravého opaku – tváře úplně zčernaly. Tak vypadá tvář mumifikované Elekty dodnes. Neporušenost těla znamenala v baroku zázrak. Sestry oblékly tělo do řádového roucha a chtěly ji posadit do křesla. To se jim však vzhledem k posmrtnému ztuhnutí nemohlo podařit. A nyní vstupujeme na půdu legend. Sestry šly proto za matkou představenou pro radu. Ta po nich Marii Elektě vzkázala, aby byla poslušná tak jako za svého života. A skutečně jakmile byl vzkaz vyřízen, Marie prý ohnula kolena a nechala se do křesla usadit. Nastal další problém, neboť hlava zůstala silně zakloněná, připomeňme že ji museli při ukládání do rakve zlomit vaz. Matka představená opět dala rozkaz a sotva byl vyřízen, hlava se pozvedla a dodnes tak zůstává. Později bylo křeslo s Marií Elektou postaveno do zvláštní kapličky v řádovém kostele sv. Josefa. Za josefínských reforem museli řádové sestry Prahu opustit a sebou vzali i Marii Elektu. V roce 1792 se vrátili do Prahy sem do darovaného kostela a kláštera Leopoldem II. Marie Elekta oblečená v řeholní roucho a sedící v křesle byla umístěna po epištolní, pravé straně oltáře. Karmelitky nechali opravit klášterní budovu spolu s jednolodním kostelem sv. Benedikta a žili všední i sváteční dny naplněny výhradně modlitbami a zbožným rozjímáním. Zprávy o dění v klášteře byly výjimečné. Takto žily karmelitky až do roku 1950. Tehdy komunistická moc vyklidila klášter, sestry byly nasazeny do továren a přestárlé a práce neschopné do domku v Jiřetíně pod Jedlovou. Klášter byl zabrán a přeměněn v luxusní ubytovací zařízení hotelového typu pro komunistické pohlaváry, vybavené vším možným přepychem. Na jižní straně byly prolomeny arkády s nádherným výhledem na Prahu. Výklenek z kláštera do prostoru oltáře kostela, odkud sestry sledovaly bohoslužbu a viděly i na proti sedící Marii Elektu, byl zazděn, ale bývalá převorka zůstala na svém místě. V letech 1985-1991 podstoupil objekt kláštera generální rekonstrukci, opraven byl i kostel. Interiéry bývalého kláštera byly vybaveny stylovým nábytkem na zakázku. Byly zřízeny nové kuchyně a komfortně zařízené zasedací místnosti. Po změně režimu byl objekt v roce 1992 vrácen zpět karmelitánkám. Ty samozřejmě přepychové zařízení odmíty a tak byl nábytek, koberce, luxusní svítidla a další doplňky interiéru prodány v dražbě. Klášter byl opět zařízen podle příšných řádových předpisů. Mše pořádáné v kostele sv. Benedikta jsou přístupné veřejnosti a tak je tedy možno spatřit Marii Elektu na vlastní oči.

Karlovy Vary mají na lázeňské mapě České republiky několik nej. Jsou nejnavštěvovanějšími, největšími, nejvýznamnějšími a nejznámějšími českými lázněmi. Místní léčivé termální a minerální prameny už okusilo více než 6 miliónů nemocných takřka z celého světa. Mezi nimi nechyběli ani slavní umělci, aristokraté či vědci. vyvěrá zde více než 60 termálních pramenů, z nichž je pro lázeňské účely využíváno 13 tzv. velkých terem. Nejčastěji sem přijíždějí lidé s problémem zažívacího ústrojí, pohybového aparátu či látkové výměny. Karlovy Vary jsou tím pravým lázeňským městem se vším co k tomu patří. Je zde mnoho lázeňských kolonád, které nabízejí jednak možnost popíjet zdravou vodu na čerstvém vzduchu ale potěší i díky krásně architektuře oko. Největší, nejznámější a nejoblíbenější promenádou je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní. Jsou zde nádherná lázeňská zařízení. Grand hotel Pupp, lázeňský hotel Thermal či sanatorium Imperial. Karlovy Vary jsou obklopeny nádhernou přírodou Krušných hor, Doupovských hor a Slavkovským lesem. Nabízejí nepřeberné množství kulturního vyžití. Je zde divadlo, galerie, muzeum, hvězdárna a hlavně a především každoroční a světoznámý Mezinárodní filmový festival. Milovníci golfu jistě ocení sametový pažit místních greenů či desítky kilometrů cyklostezek. Ti co raději tráví den na kolonádě ať nezapomenou okusit bylinný likér Becherovka, minerální vodu Mattoni a chutné lázeňské oplatky. Domů si jako památku na pobyt mohou odvézt sklo Moser či karlovarský porcelán Thun. Historie Karlovy Vary založil v polovině 14. století Karel IV. u horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Město prošlo několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen během požáru roku 1604. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). David Becher, Jean de Carro a další významní lékaři se zasloužili o vyváženost lázeňské terapie. A byla tak nastoupena cesta k světoznámé proslulosti místních lázních. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chlorodosodná kyselka. Nejznámější pramen je Vřídlo, nejnovější Štěpánka. Další prameny jsou Karla IV., Dolní Zámecký, Horní Zámecký, Tržní, Mlýnský, Rusalčin, pramen knížete Václava, Libušin, Skalní, Svobody, Sadový. Indikace: nemoci trávícího ústrojí, poruchami látkové výměny, diabetes, dna, obezita, paradentóza, choroby pohybového ústrojí, nemoci jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických onemocněníLéčba: komplexní lázeňská a rehabilitační péčeProcedury: cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), kyslíková léčba, léčebný tělocvik, lymfatická drenáž, magnetoterapie, wellness, kryoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: Lázeňskou léčbu v Karlových Varech v současnosti zajišťuje mnoho samostatných subjektů. Např. Bohemia lázně, Sanatorium Astoria, Bristol, Sanatorium Florencie, Lázeňský hotel Thermal, Lázeňské sanatorium Sanssouci, Richmond a mnoho dalších.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, kulturní vyžití, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika a další. Zajímavost: Nejteplejším pramenem je Vřídlo 72,7 C Slavní hosté: Karel IV., Valdštejn, Josef II., Petr Veliký, van Beethoven, František Josef I. Chopin, Paganini, Schiller, Gogol, Tyl, Turgeněv, Kafka, K. Čapek, Casanova, Freud, Brahms, Wagner, Lizst, A. Dvořák či Goethe.