

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Radnice - Dobříš Radnice v Dobříši.
Doporučujeme
Muzeum Otokara Březiny Muzeum Otokara Březiny je nejstarším literárním muzeem na Moravě. Prezentuje působení básníka Otokara Březiny v Jaroměřicích. Otokar Březina přišel do Jaroměřic nad Rokytnou roku 1901. Nastoupil jako učitel zdejší měšťanky. Básník původně bydlel v podnájmu u Höferů, hned u školy, ale od roku 1913 obýval Březina první patro domu pekaře Vlčka, kde také zemřel. Právě v tomto domě je dnes Muzeum Otokara Březiny. K vidění je zachovalý byt básníka v originální podobě s nábytkem, obrazy, grafikami a menšími plastikami darovanými sochařem Fr. Bílkem O. Březinovi ještě za jeho života, dále jsou zde vitríny se vzácnými dokumenty a další památky. V přízemí je studijní knihovna, která slouží editorům díla O. Březiny, studentům k diplomovým pracím i ostatním zájemcům. V chodbě před knihovnou je expozice z historie muzea a Společnosti a několik zasklených stolových vitrín pro pořádání tematických výstav. V přízemí je také kancelář muzea. Muzeum dále slouží Společnosti O.B., která zde pořádá zasedání svého výboru a různé menší akce.
Stálá expozice
Věrně zařízený byt básníka Otokara Březiny, jeho osobní věci, ocenění a dary, hlavně obrazy Františka Bílka
Studijní knihovna s téměř celým Březinovým dílem, jeho překlady a částečně dílo jeho přátel
Filmový záznam Březinova pohřbu a poetické pásmo o jeho životě
Doporučujeme
Kostel sv. Jakuba Staršího - Boskovice První písemná zmínka o kostele sv. Jakuba Většího stojícího v dolní části náměstí pochází z roku 1346. Okolo roku 1500 byl přebudován. Věž vysoká 41 m (původně 60 m) se zvonicí stojící na severní straně kostela byla vystavěna v roce 1602. V letech 1845-47 prošel kostel goticko romantickou úpravou do dnešní podoby.
V presbytáři se nachází několik renesančních a raně barokních náhrobků. Pozdně renesanční náhrobek Zástřizlů je nevyšší na Moravě, měří 7 metrů.
Kostel je přístupný v době bohoslužeb.
Doporučujeme
Rašínovo nábřeží Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století.
Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990.
Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.