Bubenské části Holešovic dominují dvě stavby: kostel sv. Antonína na Strossmayerově náměstí dvěma věžemi a dům Sboru církve československé husitské ve Farského ulici svým kovovým kalichem.Kostel sv. Antonína nepřinesl nic převratného. Někdejší Mockerův asistent František Mikš zde navrhl celkem nápaditý neogotický objekt s dvojicí věží při západním průčelí. Za zmínku snad stojí jen část vnitřního zařízení kostela, navrženého profesorem Kastnerem v secesně gotizujících formách Mimochodem, kostel byl ve 30. letech 20. století trnem v oku avantgardním architektům, kteří dokonce navrhli jeho zbourání. Pokud vám stavba, stojící uprostřed Strossmayerova náměstí, něco připomíná. Nejde o podobnost čistě náhodnou, byla totiž postavena jako poněkud zmenšená napodobenina staroměstského chrámu P.Marie před Týnem. Novogotický síňový chrám s dvojicí průčelních věží je výmluvným dokladem toho, jak dlouho se naše architektura nechávala inspirovat gotikou – kostel byl totiž vybudován v letech 1908-11. Uvnitř je klasická křížová klenba se žebry, nesená dvěma řadami štíhlých pískovcových sloupů. Prvním farářem u sv. Antonína se stal arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, který se zasloužil nejen o dokončení výtvarné výzdoby interiéru chrámu ale také o záchranu unikátního Slovanského betléma malíře Karla Štapfera a řezbáře Václava Cvekla. Této umělecké práci byla v kostele přizpůsobena zvláštní kaple, v níž je betlém o Vánocích vystavován. Nestalo se a v roce 1937 přibyl ke katolickému chrámu novoromantický objekt Husova sboru, zdobený v průčelí byzantským křížem a na vrcholu tím zdaleka viditelným kalichem. Interiér sboru je obložen černým a zeleným mramorem, v popředí za Stolem Páně je bleděmodrá skleněná kupole s naznačenými paprsky slunce, před ní velký krucifix. V suterénu je kolumbárium.

Stará radnice na Masarykově náměstí je jednou z nejstarších staveb ve městě, pochází z roku 1539. Stavba prošla během staletí několika přestavbami. Dominuje ji barokní věž se zvonkohrou. Dnes se ve staré radnici nachází ostravské muzeum.

Expozici o životě a díle hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935) v domě, kde žil a tvořil, můžeme navštívit v obci Křečovice poblíž Sedlčan. Domek nechal postavit skladatelův otec v roce 1895, aby zde Josef Suk mohl pobývat po náročných koncertních cestách. Bylo to již v době, kdy byl proslulým členem Českého kvarteta. Přijížděli sem za ním také další významné osobnosti hudebního života, např. Antonín Dvořák nebo Václav Talich. Na sklonku svého života, kdy Josef Suk již nebydlel trvale v Praze, ale odstěhoval se do Benešova, uvolnil domek pro rodinu svého syna ing. Josefa Suka. Ten zde po skladatelově smrti zřídil památník, který odkázal v r. 1951 státu. V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze. Památník prošel nedávno rekonstrukcí a roku 2008 byl znovu otevřen pro veřejnost.   Stálá expozice   Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru. Ve dvou místnostech je zde zachován původní nábytek. V pracovně Sukův klavír zn. Bösendorfer, psací stůl, obrazy a plastiky, v salónu rodinná galerie, sbírka porcelánu, medaile a drobné předměty, které si Josef Suk přivážel jako suvenýry z cest po celé Evropě. Expozice ve zbývající části památníku je věnována Českému kvartetu a Sukovu skladatelskému dílu. Doplněna je promítáním krátkého animovaného filmu.     Na co se můžete těšit Expozice – Josef Suk (1874–1935), život a dílo hudebního skladatele Sukův nábytek a klavír, lidová keramika z rozsáhlé umělcovy sbírky Každoroční koncert v rámci Pražského jara, pietní slavnost Sukovy Křečovice   V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze.

V lokalitě dnešního Břevnova byly původně dvě osady. Vedle Břevnova to byla ještě osada Kuromrtvy, která zanikla ve 13. století. Lokalita Břevnova byla nejvíce ovlivněna jednak tím, že osada ležela na cestě vedoucí od Pražského hradu na západ a za druhé výstavbou zdejšího kláštera. Stalo se tak z rozhodnutí Boleslava II. v roce 993. K Praze byl Břevnov připojen v roce 1922. Název je odvozen z charakteristiky původních staveb, které byly převážně z kulatiny, z břeven.