Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Centrum města obepínal pás hradeb zbudovaný již ve 13. století. Ve své vrcholné době ho tvořil dvojitý pás hradeb s parkánem. Hlavní hradební pás byl zpevněn okrouhlými věžemi v rozestupu 15-20 m. Vstup do města umožňovaly dvě brány (Horní a Dolní) a dvě branky (Pardubská fortna a Tmavá fortna neboli „Myší díra). Do dnešní doby se z městského opevnění dochovaly pozůstatky zdí při ulici Lázeňská, za budvou okrasního soudu a na jihozápadním a jižním okraji centra nad mlýnským náhonem. Dále pak bašta „Prachárna“ stojící v hradbách severovýchodně od Resslerova náměstí nedaleko budovy okresního soudu a obě fortny (Pardubská a Tmavá). Obě brány se bohužel nedochovaly. Bašta „Prachárna“ je to kruhová bašta stojící v parkánové části. Má vnitřní průměr 7 metrů a síla zdiva dosahuje až 215 cm, v přízemí je zachováno pět střílen. První zmínka o ni pochází z roku 1435, v letech 1777-1779 byla přestavěna na sklad střelného prachu. Zaklenuta cihlovou klenbou a do interiéru vložen strop. V současné době se zde nachází expozice věnovaná městskému opevnění. Tmavá fortna neboli „Myší díra“ (Štěpánkova 85/I): je úzká chodba dlouhá téměř 28 m s valenou klenbou, vystavěná kolem roku 1435. Bývala zabezpečena trojími bytelnými dveřmi. Dříve jí mohl projít jen jeden člověk, v roce 1841 byla ale rozšířena, opravena a doplněna o kamenné schody. Pardubská fortna (Fortenská 43/I): komplex který vznikl v 15. století (první zmínka z roku 1459) se skládal z hranolové věže a předsunutého barbakánu se zalomeným vstupem. Věžovitá část má gotické zaklenutí a nachází se zde drážka po spouštěcí mříži. Na místě barbakánu dnes stojí dům čp. 98/IV. Horní brána (nedochovaná) uzavírala konec dnešní Břetislavovy ulice. Byl to vlastně komplex tří bran. První (vnější) stávala poblíž domu čp. 105/II a byla zbořena roku 1879. Druhý průchod se nacházel v trase dnešních Širokých schodů, poslední třetí brána (vnitřní) byla situována v sousedství věže zvané Hláska. Zbořena byla roku 1717. Místa kde brány stávaly jsou v dlažbě vyznačeny bílými kostkami. Dolní brána (nedochovaná) se nacházela na konci dnešní ulice Široká. Také komplex této brány tvořila trojice nestejně vysokých průjezdných věží.

Starobylá cesta vede z Pavlovic do údolí Švábského potoka směrem na osadu Šváby. Tato takzvaná Dlážděnka byla vylámána již za Albrechta z Valdštejna. V devadesátých letech 20. století se dočkala obnovy.

Na Křížovém vrchu (446 m.n.m.) při obci Brtníky se nachází kaple Nejsvětější Trojice. Barokní obdélná stavba s polokruhovým závěrem byla postavena v roce 1768. Z Brtníků sem vede značená turistická cesta doplněná Křížovou cestou z 19. století.