Sdružení obcí Toulovcovy Maštale vzniklo v roce 2001 jako dobrovolný svazek obcí. Toulcovy Maštale jsou středem stejnojmenné přírodní rezervace zřízené v roce 1993. Maštale tvoří kombinace pískovcových skalních útvarů, borových lesů a krásné krajiny oblast předurčuje pro rekreaci a odpočinek. Množství turistických cílů propojených sítí turistických a cykloturistických tras přímo láká ke strávení aktivní dovolené. Pro povzbuzení cestovního ruchu, zde byla postavena také trojice rozhleden. Borůvka, Terezka a Toulcova rozhledna. Toulcova rozhledna byla postavena v roce 2002. Z rozhledny je krásný rozhled na celou oblast Toulcových Maštalí a za příznivého počasí jsou vidět i Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky. Otevřeno je v letní sezóně. Jednoduchá konstrukce nabízí dvě vyhlídkové plošiny.

Poutní místo je založené na legendě o chudém řemeslníkovi, který žil v nedaleké vesnici Lužec se svou nemocnou ženou a dítětem. Často chodíval těmito místy a jednou se mu zdál sen, ve kterém hovořil s anděly. Ti mu radili aby na tomto místě pověsil obrázek Matky Boží, poté se mu žena i dítě uzdraví. Řemeslník za utržené peníze z prodej svého zboží koupil sošku Panny Marie, kterou pak vložil do dutiny lípy, pod kterou se mu sen zdál. A jak bylo předpovězeno, žena i dítě se mu uzdravily. Zpráva o tomto zázraku se roznesla po kraji a k sošce začali přicházet poutníci a nemocní. Lípa byla sice později pokácena, ale soška umístěna na její pařez a posléze byla nad ní zbudována dřevěná kaple, kterou v roce 1252 nahradila zděná. V 15. století stále narůstající počet poutníků nestačil a tak byl kostelík rozšířen. Vysvěcení nové stavby proběhlo roku 1498 míšeňským biskupem Janem ze Salhauzenu. Roku 1558 koupil zdejší panství Bedřich z Redernu. Redernové byli prostestanti a tak začali kostely na svém panství měnit na protestantské a zdejší poutní kostel zavřít. Poutníci se však nepřestávali chodit i když jen k zavřeným dvěřím kostela. Ty zůstaly uzavřeny i když sám císař Rudolf II. nařídil kostel otevřít. Roku 1609 odvezla Kateřina, manželka Melchiora z Redernu kostelní poklad se soškou na svůj zámek do Liberce. Ten v roce 1615 vyhořel, ale soška zůstala zachována a Kateřina z Redernu ji vrátila zpět. Po porážce stavovského povstání byl Redernům majetek zkonfiskován a roku 1622 ho koupil Albrecht z Valdštejna. Poutní kostel tak byl znovu otevřen. Po Valdštejnově smrti darovala jeho manželka Isabela kostelu polní oltář. V roce 1636 získal frýdlantské panství Jan Matyáš Gallas a za jeho vlastnictví byla tradice poutí nejen obnovena, ale i rostla a účastnilo se jich i několik tisíc lidí. Roku 1679 rozhodl František Gallas postavit kolem kostela ambit, podle projektu M.A.Canevalleho. Roku 1696 byl ještě doplněn o čtyři kaple. V roce 1691 sem povolal František Ferdinand Ignác Gallas řád františkánů a rok později byl položen základní kámen konventních budov kláštera. Roku 1696 byly budovy hotovy a o dva roky sem byl řád slavnostně uveden. V letech 1697-1698 se stavěla rodová hrobka, která má tři krypty (Gallasů, Clam-Gallasů, františkánů). Počet poutníků se stále zyvšoval a tak se v roce 1721 začal stavět nový chrám podle plánů T.Hafeneckera. Vysvěcen byl v roce 1725 a zcela dokončen až roku 1729. V roce 1761 postihl kostel požár. Během 19. století kostel chátral a s většími opravami se začalo až na počátku 20. století. Celá oprava tehdy stála hrabě Clam-Gallase 200.000 korun. Kostel Navštívení Panny Marie je dnes jednolodní stavba s bočními kaplemi, postavená na půdorysu latinského kříže. Průčelí vévodí dvě věže a v nice ve volutovém štítě je umístěna soška Panny Marie. Křížení transeptu s hlavní lodí je zaklenuto kupolí. V kostele se nacházejí nástropní fresky s mariánskou tématikou, které pocházejí, ale až z doby velké opravy na počátku 20. století. V kupoli je znázorněno Ukřižování Krista a Nenebevzetí Panny Marie. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1787 od J.Kramolína a je na něm umístěna soška Hejnické madony z 80. let 14. století. Ke kostelu přiléhá čtykřídla patrová budova kláštera.

Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.

Kaple sv. Matouše byla postavena v letech 1727 – 1732 podle projektu F. M. Kaňky na místě dnešního parkoviště před Černínským palácem. Kaple měla oválný tvar a její průčelí bylo ozdobeno sochami sv. Matouše a Krista od M. Brauna. Ten také vypracoval návrh na Pietu a Kalvárii, kterou podle něj zhotovili F. I. Weiss a J. B. Kohl. Kaple sv. Matouše byla z Loretánského náměstí odstraněna v roce 1797.Vedle kaple bylo sousoší Pádu kněžny Drahomíry, dílo M. Brauna z roku 1728, které bylo odstraněno již v roce 1788.