V době výstavby evangelického kostela stojícího v Revoluční ulici, byl Šumperk městem s převážně německým obyvatelstvem. Němečtí protestanti zde pak převážně ze svých sbírek postavili jednolodní, novogotický kostel, dokončený roku 1874, podle ing. W. Knapka. Stavba je přišla celkem na 14.700 zlatých. O několik roků později (1887) byla přistavěna sakristie. Dalšími úpravami kostel prošel na počátku 20. století. V roce 1908 byla dokončena nová větší kostelní věž, jenž nahradila menší věžičku. Vnitřními úpravami prošel kostel v průběhu 20. let 20. století. Po druhé světové válce kdy proběhl odsun německého obyvatelstva se kostel dostal do správy Českobratrské evangelické církve. Svému účelu slouží objekt dodnes.

Železniční most přes Vltavu spojuje Smíchov s Vyšehradem. Most byl postaven v roce 1901. Má na pěti pilířích tři pole o rozpětí 70 m, je 8,1 m široký a jeho délka činí 298,4 m. Most je určen pro železniční dopravu a pro pěší.Předchůdce nynějšího mostu sloužil pouhých 30 let. Dnešní most slouží od roku 1901 a jeho stavba je projektem vysloveně unikátním. Na původní kamenné pilíře byla uložena nová mostnice i s chodníky po stranách. Co je však nejpozoruhodnější že se tak stalo ze dne na den. V 6 hodin ráno tu přejel poslední vlak. Vzápětí na to byla stará konstrukce uvolněna a během 5 hodin ji dělníci posunuli o 7,5 m dál na připravené demontážní lešení. Dalších 25 minut trvalo, než byla na prázdné místo zasunuta nová konstrukce, připravená na sousedním montážním lešení. Každý ze tří dílů o rozpětí 72 m vážil 560 tun. A příštího dne ráno vjel na most zatěžkávací vlak. Ukázalo se, že největší průhyb konstrukce se rovnal pouhým 13 mm!! Ani dnes bychom si toto nedovedli představit a v té době šlo o velkou senzaci, kterou sledovalo nevídaně početné publikum.

Nedaleko obce Milínov se v lesích nachází zřícenina hradu Lopata. Lopata je typickým zástupcem hradů, kterých majitelé patřili ve své době k obávaným loupeživým rytířům. Zřícenina si ještě dnes uchovává osobité romantické kouzlo. Historie hradu Lopatská skála byla pro svou výhodnou polohu osídlena již v dávné minulosti, zhruba okolo roku 3000 př. Kr. Hrad Lopata byl založen ve 40. letech 14. století pány z Litic. Jméno hradu postaveného na buližníkovém suku vzniklo pravděpodobně podle tvaru hradní skály a poprvé se v pramenech zmiňuje roku 1377, kdy se majitel hradu Heřman píše z Lopaty. V prosinci 1397 byla Lopata obležena královským hejtmanem Prokopem. Král Václav IV. daroval hrad roku 1401 Maršíkovi z Hrádku jako vděk za pomoc. Po smrti Maršíka byl pánem na Lopatě starší ze synů Jan, který však brzy zemřel. Vládu nad hradem a panstvím po něm převzal bratr Habart, zvaný Lopata z Hrádku. Habart nejen že dál bojoval proti kališníkům, ale s pomocníky loupil a plenil v širokém hradním okolí. Proto husitští vůdci přitáhli 27. října 1432 k Lopatě a začali hrad dobývat za pomoci dělostřelby. Pevný hrad byl ale úspěšně hájen. Obléhání Lopaty se protáhlo až do února 1433, kdy strádající obránci sami hrad v noci zapálili a pokusili se o útěk. Téměř 40 jich bylo pochytáno, ovšem Habartovi se podařilo uniknout a zmizet. Usídlil se v Jižních Čechách a loupil z hradu Husi. Vítězové po ovládnutí Lopaty hrad zbořili, aby se opět nemohl stát opěrným bodem katolíků. Vyhořelý hrad už nebyl pak nikdy obnoven. V písemných pramenech se uvádí ještě v letech 1457 a 1539, již  jako pustý. Podoba hradu Počátkem 80. let 19. století pověřil hrabě Arnošt František z Valdštejna F.X.France, aby začal s výzkumem hradu Lopaty. Při odklizování suti bylo nalezeno mnoho předmětů z období existence hradu. Nejvzácnější nález pochází z přikopu pod hradem, kde byly vykopány zbytky impozantního gotického portálu, který byl s doplněnými kusy znovu postaven na jeho bývalém místě v roce 1888. Portál, v současné době již zbořený, byl vysoký 4 m a šířka ostění činila 180 cm. Hluboko v sutinách zdiva byl objeven neobvyklý keramický pohár, jehož kalich byl vyzdoben čtyřmi reliéfními obličeji. Při výzkumu hradního prostoru byl získán rozsáhlý nálezový materiál. Výzkum měl také významný přínos pro poznání hradního schématu a objasnil jeho někdejší architektonickou podobu. Dole pod hradem jsou patrné ještě další středověké hradby. Jedná se většinou o pozůstatky palebných pozic z doby dobývání hradu. K hospodářství hradu patřila také ještě dnes patrná hráz malého rybníčka. Hrad Lopata byl přes svoji malou rozlohu, velmi dobře zabezpečen a zřejmě nákladně zařízen. Nálezy výtvarně náročně pojatých dlaždic a úlomků oken dokládají, že palác byl na své poměry luxusně zařízenou stavbou, která převyšovala standard běžného šlechtického hradu své doby. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Výběr ubytování najdete jistě v Plzni.

Zámek Milotice je jeden z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Leží nedaleko Kyjova, okres Hodonín, Jihomoravský kraj. Původně na jeho místě stávala vodní tvrz, kterou vystavěli ve 14. století pánové Zdeněk a Čeněk z Ronova. Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů. Historie zámku Asi v letech 1586-96, za Bernarda Ludvíka Tovara z Enczesfeldu, byla tvrz přestavěna v renesanční zámek, z kterého se dochovaly např. arkády na nádvoří. Nová stavba úplně nenavázala na původní areál tvrze, v sousedství zámku stály gotické zdi s věží ještě v 18. stol. Zámek byl barokně přestavěn až za Serenyiů, kteří jej získali v r. 1648. Nově na zámku přibyly sochy antických božstev, velká freska, dále byl přistavěn skleník, oranžérie, konírna a jízdárna. Přístavby tvořily se zámkem harmonický celek, zapadající do prostředí. Asi o 20 let později bylo plastikami vídeňského sochaře Jakuba Kryštofa Schletterera vybaveno čestné nádvoří a vstupní cesta do zámku vedoucí po mostě. Zámecký park Později byl upraven park. Koncem 18. století byla zbořena oranžérie, zámecký areál doplnily kaštanové a lipové aleje, vedoucí ke vstupu do zámku. Tyto změny a úpravy však neporušily původní charakter francouzské zahrady. V první čtvrtině 19. století doplnily její tvářnost ještě fontány a letohrádky s ptačím domkem, umělá zřícenina a ermitáže. K celku zahrady patří i obora, protkaná hvězdicí průhledů, s krytým pavilónem v jejich průsečíku. Panství zůstalo majetkem Serenyiů do počátku 19. století, nakonec je sňatkem získali Seilernové – Aspangové, kterým náleželo až do r. 1945. Zámek dnes spravuje Středisko státní památkové péče v Brně. Podoba zámku Dvoupodlažní zámek má čtyři křídla, která spolu uzavírají pravoúhlé nádvoří s arkádami. Zámek kryje mansardová střecha a všechny čtyři nároží jsou zakončené věží o patro vyšší než samotný zámek. Z nádvoří nás zavede sala terrena do francouzské zahrady, která dále přechází v anglický park. Z původní gotické tvrze se dodnes zachoval jenom vodní příkop. K zámku patří také kaple, kde je zajímavá nástropní freska Nanebevzetí p. Marie zhotovená brněnským malířem Josefem Rotterem. Pozoruhodností na milotickém zámku je čtvercové kamenné schodiště z roku 1725, jehož rohy zdobí sošky puttů. Z interiérů zaujme především Sál předků s rozměrnou iluzivní freskou F. Ecksteina s námětem apoteózy sérenyiovského rodu. Místnosti zámku jsou vybaveny zejména barokním, rokokovým a klasicistním nábytkem. V zámku byla rovněž instalována knihovna, která má v deseti dobových skříních tisky ze 17. a 18. století.   Tipy na výlet V okolí Milotic najdete zámek Strážnice, bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany nebo barokní zámek Buchlovice. Rozhled po kraji budete mít z rozhledny Bukovanský mlýn nebo rozhledny Johanka u Hýsel.V nedalekém Kyjově se nachází zámek a vlastivědné muzeum. V Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského. V Bzenci stojí pseudogotický zámek.  Ubytovat se můžete v Miloticích nebo v Kyjově.