Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, zhotovil ji roku 1712 na objednávku hraběte Remedia Františka Thuna. Také toto sousoší se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy, ale bylo vyloveno a vráceno na své původní místo. Ve velkoleposti provedení jde o jedno z nejvýznamnějších sousoší mostu a představuje velmi dramatickou kompozici. Jsou zde sv. Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, který působil v 17.století mezi francouzskou venkovskou chudinou a pařížskými galejníky. Byl vzýván jako ochránce pokrývačů a také koní a jako pomocník ke šťastnému manželství a klidné smrti. Druhou postavou je český patron sv. Prokop, který založil roku 1032 Sázavský klášter. Sv. Vincenc křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Sv. Prokop odstrkuje berlou satana. Originálně je také vyřešen podstavec, který je zaplněný reliéfy a postavami, které se vážou k životu obou světců. Je zde poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání sv. Prokopa s čertem. Na jejich činnost upomínají i četné nápisy na sousoší. Jsou zde 8 000 SARACENOS AD FIDEM CATHOLICAM - 8 000 pohanů k víře katolické, 70 DAEMONES DOMUIT - 70 ďáblů zkrotil a 2 500 IUDAEOS AD CHRISTUM - 2 500 židů ke Kristu.

Dominantou okolí Vlašimi je hora Velký Blaník (638m). Hora, která je opředena mnoha pověstmi a tajemstvími. Každý zná jistě legendu o svatováclavském vojsku spícím uvnitř hory, které přijde na pomoc národu když mu bude nejhůře. Bájná hora a rozhledna jako husitská hláska Dalším lákadlem je rozhledna která stojí na jeho vrcholu. Věž s vyhlídkou zde chtěl vybudovat Klub českých turistů již na konci 19.století. Předběhl jej ovšem pražský kardinál Schönborn, který zde roku 1895 nechal vystavět jednoduchou dřevěnou věž na kterou se vystupovalo po žebřících. Stala se velmi oblíbenou a turisté ji využívali až do roku 1936. Tehdy se na ni podepsal zub času a jako ztrouchnivělá se zřítila. Její nástupkyni postavil již Klub českých turistů, který její stavbu realizoval v pohnutých letech okupace. Stavba byla dokončena v roce 1943. Její architekt ing. Hanuš se nechal inspirovat vzhledem husitských hlásek se šindelovou střechou. Podobnou rozhlednou je například i Rozálka u Žamberka a Hýlačka u Tábora. Blanická věž měří 30 metrů a na vyhlídkový ochoz, který je 24 metrů nad zemí je nutné vystoupat 112 schodů. Odměnou je nádherný kruhový výhled do kraje. V přízemí je kamenný stůl, který příležitostně sloužil k náboženským slavnostem konaných na sv. Václava. Věž je přístupná v otevíracích hodinách.   Výhled sever: Vlašim a Posázaví východ: Praha jih: Šumava západ: Česká Sibiř a západní část Českomoravské vrchoviny Popis cesty Ve směru od Louňovic na Načeradec je na začátku lesa pod Blaníkem parkoviště, dál nutno pokračovat pěšky cca 1km po červené turistické značce.  

Jihozápadně od Chomutova na Skřivánčím vrchu při obci Málkov, byla postavena nová 16 m vysoká ocelová rozhledna. Její vyhlídková plošina na níž vede 87 schodů poskytuje kruhový rozhled do okolí (severočeská uhelná pánev se svými povrchovými doly, Prunéřov, Nechranická přehrada, vrch Hradiště ad.). Rozhledna je volně přístupná, razítko rozhledny spolu s pamětním pohledem je možno získat v hospodě v obci.

Kostel sv. Stanislava - Mořina