Otevírací dobaPo, St 8-12 13-17 Út, Čt, Pá 8-12 13-15 v červenci a v srpnu So 9-11.30 V informačním centru lze zakoupit parkovací známky, vyhledat nejvhodnější trasy pro autoturisty, dostat se k informacím o místních firmách, organizacích, službách ve městě apod.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Byla vybudována z povrchu. Její hloubka je 11,1 m. Stanice má dva podzemní vestibuly. Navazuje na tramvajovou dopravu směrem na Barrandov a do centra, autobusovou dopravu a železniční dopravu. stanice byla až do roku 1988 konečnou trasy B v její západní části. Stavbu projektoval J. David.Název stanice je odvozen od její polohy. Je propojena se Smíchovským nádražím.Stanice mestra je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je umístěna podélně pod ulicí Nádražní před stejnojmenným nádražím v pátém městském obvodu.Zprovozně byla na I. úseku trasy B v roce 1985.Hloubka nástupiště je jen 10 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená ve stavební jámě zajištěné kotvenými podzemními a pilotovými stěnami. Až do roku 1988 byla koncová a proto se za stanicí nacházejí obratové koleje. Konstrukce stanice je dvoupodlažní, monolitická, železobetonová, zčásti zastropená předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří panely ze struktorovaného betonu a světle glazované keramické tvarovky.Z nástupiště vedou tři schodišťové výstupy. Všechny vedou do podpovrchového vestibulu, který zároveň vytváří nad nástupištěm částečně jakousi lodžii. Odtud pak vedou výstupy k autobusovému terminálu MHD, do haly nádraží a k tramvajovým zastávkám v ulic Nádražní.Počet provozně-služebních místností: 177Obestavěný prostor: 142.468 m3Stavební náklady: 478 mil. korun.

Historie zámku Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského a patřil rodině Kinských až do roku 1948. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Podoba zámku Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je jedna z mála slohově čistě empírových staveb s nádherným rozlehlým zámeckým parkem se vzácnými dřevinami. Rod pánů Kinských sídlil v Kostelci nejprve v tzv. Starém zámku, v prosté barokní budově nedaleko dnešního centra. Kolem roku 1830 nechal hrabě Josef Kinský postavit tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu a ten se společně s rozlehlým anglickým parkem stal symbolem a chloubou Kostelce. Zámecké expozice Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku.    V tomto patře se také nachází Zrcadlový sál, který slouží díky své výborné akustice koncertům různých hudebních žánrů a jako místo pro svatební obřady.  Pro návštěvníky je také otevřena Galerie Kinský v 1. poschodí zámku, kde probíhají po celou sezonu výstavy v rámci akce Zámecké kulturní léto.  V přízemí je otevřena ucelená muzejní expozice dokládající dávnou minulost a vývoj společenského a kulturního života města Kostelec nad Orlicí a jeho okolí.   Zámek se nachází uprostřed rozsáhlého anglického parku, který nabízí příjemnou procházku spolu s nádherným výhledem do kraje od východního průčelí budovy zámku. Tento park rozkládající se na více než 30 hektarech je přírodní rezervací a najdete zde mnoho vzácných druhů stromů a rostlin.  Příjemné zakončení návštěvy v areálu zámku a parku nabízí kavárna s vnitřním i venkovním posezením. Květen - září: Denně kromě pondělí   9:00 – 17:00 hodin V době konání svatebních obřadů je provoz zámku omezen. Sledujte informace na www.zamekkostelecno.cz.  Ve státní svátky je zámek otevřen. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete renesanční zámek Častolovice. V Rychnově nad Kněžnou můžete navštívit Kolowratský zámek nebo raně barokní zámek Rychnov nad Kněžnou. Navštívit můžete v okolí zříceninu hradu Potštejn, zámek Potštejn, hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo vystoupit na rozhlednu Kastel u Vrbice. Ve Vamberku můžete navštívit Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí.  Ubytovat se můžete přímo v Kostelci nad Orlicí.    

Pustý hrádek se nachází nedaleko hradu Kašperk, vede k němu turistické značení a je volně přístupný. Historie spjatá s hradem Kašperk Pustý hrádek vznikl za Švamberků v první polovině 15. století a stal se předsunutým opevněním nedalekého hradu Kašperk. Zaujal totiž nebezpečnou vyvýšeninu, odkud by Kašperk mohl být ostřelován nově vyráběnými palnými zbraněmi. Pustnout počal spolu s Kašperkem koncem 16. století. Podoba hrádku Předsunutou baštu Pustý hrádek tvořila protáhlá plochostropá a patrně věžovitá stavba, směrem od hradu opatřená břitem. Dnes je zde k vidění nepatrný kus zdiva a odtud nedaleko stojící hrad Kašperk v celé své kráse. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Sedle u Albrechtic, navštívit Muzeum motocyklů a expozici české hračky a Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. V Hartmanicích najdete židovskou synagogu nebo Vintířovu skálu nedaleko od nich. Ubytovat se můžete v Kašperských Horách. M.K.