Na několika místech Ostravy se nacházejí tzv. bludné balvany, které sem byly dopraveny činností ledovce při kontinentálním zalednění zasahujícím sem až ze Skandinávie během středního pleistocénu. Z tohoto důvodu jsou tak často tyto balvany z exotických hornin, na našem území prakticky nevyskytujících se. Kunčický bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem. Byl nalezen v roce 1954 při hloubení základů pro slévárnu Nové huti a vyzdvyžen z hloubky 6,8 m. Jeho rozměry jsou 320 x 250 x 155 cm a objem cca 6,5 m3. Je z horniny žulového charakteru a popisován jako hrubozrnný porfyrický granit. Pochází pravděpodobně ze středního Švedská či jižního Finska. Je umístěn na podstavci při tramvajové smyčce u jižní brány Nové huti.

Stavba vrcholné české pozdní gotiky v podobě kostela sv. Mikuláše se nachází v ulici Beneše z Loun. Dnešní stavba vyrostla na místě staršího kostela tehdy zasvěceného jako sv. Kříže, poprvé zmiňovaného v roce 1332 a v 80. letech přestavěna a zasvěcena na sv. Mikuláše. V roce 1517 vyhořela a na jejím místě vznikla v letech 1519-1538 dnešní nádherná pozdně gotická stavba, na které se podílel významnou měrou architekt Benedikt Ried. Koncem 19. století byla ještě novogoticky upravena Josefem Mockerem a následně Kamilem Hilbertem. Z původního vyhořelého kostela se zachovala jen dnešní 60 m vysoká masivní věž. Pozdně gotický kostel tvoří síňové trojlodí s krouženou klenbou a trojitou jehlancovou střechou. V interiéru se nachází cenný oltář od Jeronýma Kohla z let 1701-1706, pozdně gotická kazatelna (1540) a cínová křtitelnice (1518). Vstup do kostela je volný, na věž otevřenou celoročně se platí vstupné. Výstup se doporučuje, z ochozu je krásný výhled na město a zejména při dobrém počasí pak na nedaleké vrcholky Raná, Oblík, Stříbrník a jiné.

Druhá ze tří dochovaných městských bran stojí v Poděbradově ulici. Byla postavena v 16. století na místě starší gotické stavby. Stejně jako i Dolní brána i tato měla předbraní s malou bránou, zbořené na konci 19. století. Věž je třípatrová se stanovou střechou. Její interiér je veřejnosti nepřístupný.

Štola č. 1 byla ražena v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Od roku 2005 je ve správou pověřil Krajského muzea Sokolov, kterému se v roce 2008 podařilo realizovat první část projektu rehabilitace areálu – zpřístupnění štoly, v druhé etapě by mělo dojít k vybudování náznakové expozice připomínající utrpení politických vězňů v pracovních táborech  v 50. letech 20. století. Ve štole jsou k vidění různé typy důlní výztuže, která slouží pro zabezpečení pracoviště v nezpevněné hornině nebo v kritických místech , dále je zde nainstalována kolejová důlní dráha o rozchodu 600 mm, s ukázkami důlní dopravy (důlní elektrický vrátek, výklopný vůz pro převoz vytěženého materiálu, osobní vůz pro přepravu pracovníků zvaný „Pullman“ pro 12 horníků a klanicový vůz pro přepravu delších předmětů).  Historické objekty zabezpečení štoly proti útěku politických vězňů jsou reprezentovány dvojicí ocelových uzavíracích mříží – katrů – v úvodní části štoly. Za katrem z kolejnic je pohled do opuštěné štoly, v pozadí původní výdřeva z 50. let. Stálá expozice Areál štoly č. 1, důlní technika památky na tzv. "Jáchymovské peklo" muklovské schody důlní kolejová doprava na rozchodu 600 mm.